ECLI:CZ:NS:2006:20.CDO.1560.2005.1
sp. zn. 20 Cdo 1560/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Marie Vokřinkové a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného JUDr. J. V., správce konkursní podstaty úpadkyně zdravotní pojišťovny v likvidaci, zastoupeného advokátem, proti povinnému R. G., zastoupenému advokátkou, pro 19.251,- Kč prodejem movitých věcí, vedené u Okresního soudu ve Frýdku - Místku pod sp. zn. 29 E 1024/2001, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 12. 2004, č.j. 10 Co 764/2004-74, takto:
I. Dovolání se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 30. 4. 2004, č.j. 29 E 1024/2001-50, kterým Okresní soud ve Frýdku - Místku zamítl návrh povinného na zastavení výkonu rozhodnutí (nařízeného k vymožení pohledávky 19.251,- Kč podle platebního výměru úpadkyně z 28. 6. 1999, č.j. 91 0321/99, usnesením ze dne 5. 10. 2001, č.j. 29 E 1024/2001-6, potvrzeným usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 8. 2003, č.j. 10 Co 1032/2003-31). Odvolací soud po zjištění, že povinný vymáhanou pohledávku (představující dlužné pojistné, penále a pokutu) nezaplatil, uzavřel, že důvod zastavení výkonu rozhodnutí podle §268 odst. 1 písm. g) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o.s.ř.“), není dán. Platební výměr, jehož výkon oprávněný navrhl, je formálně i obsahově vykonatelný a je způsobilým podkladem exekuce. Námitky, že byl vydán neoprávněnou osobou a že správní řízení nebylo vůbec zahájeno, jsou podle odvolacího soudu v řízení o výkon rozhodnutí bezcenné; není tudíž dán ani důvod pro zastavení výkonu ve smyslu §268 odst. 1 písm. a) o.s.ř.
Rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, jímž – podle obsahu – prostřednictvím dovolacího důvodu uvedeného v §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. napadl závěr o způsobilosti podkladového rozhodnutí být exekučním titulem. Za „neplatný“, případně „nicotný“ považuje povinný platební výměr ze dvou důvodů. První spočívá v tom, že ustanovení §14 odst. 1 písm. c) zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání ve znění pozdějších předpisů, zakazuje, aby po prohlášení konkursu na majetek úpadkyně bylo ve správním řízení vydáno správní rozhodnutí, tj. platební výměr. Druhý důvod dovolatel založil na úvaze, že platební výměr „podepsal likvidátor,“ přestože z ustanovení §13a odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb. vyplývá, že se likvidace po dobu trvání konkursu přerušuje; rozsah působností, které zůstávají likvidátorovi, dané ustanovení neřeší, takže platební výměr by byl platným jen tehdy, pokud by jej podepsal správce konkursní podstaty úpadkyně. Závěrem dovolatel „z opatrnosti“ vznesl námitku promlčení vymáhaného práva. Navrhl, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Oprávněný ve vyjádření zdůraznil, že prohlášením konkursu na majetek úpadkyně nezanikají její specifická oprávnění veřejnoprávní povahy, která vyplývají ze zákonů č. 592/1992 Sb. a č. 48/1997 Sb. Pojišťovna přestala být nositelkou zdravotního pojištění pro pojištěnce, kteří byli u ní zaregistrovaní, ale nebylo jí odňato povolení k provádění všeobecného zdravotního pojištění. Platební výměr vydal řádně jmenovaný likvidátor v rámci působnosti, která na správce konkursní podstaty nepřešla.
Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. zákona č. 59/2005 Sb.).
Dovolání je ve smyslu §236 odst. 1 o.s.ř. přípustné, protože směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, které má ve věci samé po právní stránce zásadní význam (§237 odst. 1 písm. c/, odst. 3, §238a odst. 1 písm. d/, odst. 2 o.s.ř.). Ten je dán tím, že (právní) otázku týkající se způsobilosti podkladového rozhodnutí (zde platebního výměru zdravotní pojišťovny) být exekučním titulem, byl-li vydán po prohlášení konkursu na majetek úpadkyně a v době, kdy byla v likvidaci, dovolací soud dosud neřešil.
Právní posouzení je ve smyslu §241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
Podle ustanovení §268 odst. 1 písm. a) o.s.ř. soud výkon rozhodnutí zastaví, jestliže byl nařízen, ačkoli se rozhodnutí dosud nestalo vykonatelným. Tento důvod zastavení výkonu rozhodnutí se uplatní nejen tehdy, jestliže je zde titul, který je způsobilý vykonatelnosti nabýt, leč dosud se tak nestalo, nýbrž i v případě, že zde způsobilý titul nikdy nebyl, například proto, že správní rozhodnutí vykazuje tak závažné vady, že se neuplatní presumpce jeho správnosti, takže se na něj hledí jako na akt od počátku neexistující, tj. nicotný (k této otázce viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 1997, sp. zn. 2 Cdon 1393/97, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 2/1999 pod č. 9, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 1998, sp. zn. 3 Cdon 1091/96, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 2/2000 pod č. 11).
Podle ustanovení §40 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 1999 (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.“), provádějí zdravotní pojištění Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky a resortní, oborové, podnikové, popřípadě další pojišťovny (srov. §1, §2 zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění účinném do 30. 11. 1999, dále jen „zákon č. 280/1992 Sb.“).
Podle ustanovení §53 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. se na rozhodování zdravotních pojišťoven ve věcech týkajících se přirážek k pojistnému, pokut a pravděpodobné výše pojistného a ve sporných případech ve věcech placení pojistného, penále, vrácení přeplatku na pojistném a snížení záloh na pojistné vztahují obecné předpisy o správním řízení. Zdravotní pojišťovny rozhodují platebními výměry, které jsou vykonatelné podle předpisů o řízení ve věcech občanskoprávních. O odvolání rozhoduje rozhodčí orgán zdravotní pojišťovny.
Podle ustanovení §47 odst. 5 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení /správní řád/, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 71/1967 Sb.“), se v písemném vyhotovení rozhodnutí uvede též orgán, který rozhodnutí vydal, datum vydání rozhodnutí, jméno a příjmení účastníků řízení. Rozhodnutí musí být opatřeno úředním razítkem a podepsáno s uvedením jména, příjmení a funkce oprávněné osoby. Zvláštní právní předpisy mohou stanovit další náležitosti rozhodnutí.
Vykonatelnost rozhodnutí po stránce materiální reflektuje jeho obsahovou úplnost, tj. danost náležitostí jeho písemného vyhotovení z hlediska právního předpisu, na jehož základě bylo vydáno. Jestliže však osoba, která rozhodnutí podepsala, nebyla ve smyslu §47 odst. 5 zákona č. 71/1967 Sb. oprávněna tak učinit, může jít o vadu, jež způsobuje nicotnost rozhodnutí.
Ze spisu se podává, že úpadkyně vydala platební výměr dne 28. 6. 1999, tj. po prohlášení konkursu na její majetek (usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. 2. 1996, sp. zn. K 8/96) a po vstupu do likvidace (22. 7. 1996). Platební výměr podepsal jako oprávněná osoba likvidátor.
Prohlášením konkursu přešla na správce konkursní podstaty (JUDr. J. V.) oprávnění nakládat s majetkem podstaty a oprávnění vykonávat práva a plnit povinnosti, které podle zákona a jiných právních předpisů jinak přísluší úpadkyni, jestliže souvisejí s nakládáním s majetkem patřícím do podstaty, např. vykonávat práva a plnit povinnosti zaměstnavatele, rozhodovat o obchodních záležitostech podniku, činit za úpadce právní úkony potřebné k provozování podniku, zajistit vedení účetnictví a plnění povinností podle předpisů o daních (srov. §14 odst. 1 písm. a/, §14a odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání ve znění účinném do 30. 4. 2000, dále jen „zákon č. 328/1991 Sb.“). Likvidátor (Ing. S. C.) naproti tomu ode dne zápisu do obchodního rejstříku jménem úpadkyně – namísto statutárního orgánu – jedná, přičemž provádí jen ty úkony, které směřují k likvidaci, např. vyplácí platby za poskytnutou zdravotní péči zdravotnickým zařízením, případně dalším subjektům, které poskytly zdravotní péči pojištěncům úpadkyně (srov. §6a odst. 1, 2, 3 zákona č. 280/1992 Sb.).
Z ustanovení §13a zákona č. 328/1991 Sb. vyplývá, že po dobu konkursu se likvidace úpadkyně přerušuje, přičemž likvidátor vykonává svou působnost pouze v rozsahu, v jakém nepřešla na správce. Pro odpověď na otázku, zda platební výměr podepsala oprávněná osoba, je určující ustanovení §5 zákona č. 280/1992 Sb., jež upravuje postavení zaměstnanecké pojišťovny; ta je totiž nejen právnickou osobou (odstavec 1/), ale současně i nositelem všeobecného zdravotního pojištění pro pojištěnce, kteří jsou u ní zaregistrováni (odstavec 2/). Zákon č. 48/1997 Sb. jí proto (při splnění stanovených předpokladů) svěřil rozhodování ve věcech týkajících se přirážek k pojistnému, pokut a pravděpodobné výše pojistného a ve sporných případech ve věcech placení pojistného, penále, vracení přeplatku na pojistném a snížení záloh na pojistné. Tam, kde jde o nakládání s majetkem konkursní podstaty úpadkyně, tedy o právní úkony týkající se takového majetku, je působnost správce konkursní podstaty dána bezezbytku. Působnost likvidátora se naopak uplatní při výkonu pravomoci úpadkyně coby nositelky všeobecného zdravotního pojištění, tj. v rámci rozhodování při provádění zdravotního pojištění.
Úvaha dovolatele, že platební výměr nemohl být po dobu konkursu na majetek úpadkyně vydán, není správná. Ustanovení §14 odst. 1 písm. c) zákona č. 328/1991 Sb. totiž nelze vůbec aplikovat; vztahuje se jen na řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do konkursní podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku, jejichž účastníkem je úpadce. Správní řízení, jež provádí zaměstnanecká pojišťovna jako nositelka všeobecného zdravotního pojištění, takovým řízením ve smyslu uvedeného ustanovení není.
Způsobilost podkladového rozhodnutí být exekučním titulem odvolací soud posoudil – v konečném výsledku – ve shodě s tím, co bylo uvedeno výše; jeho právní názor (dovolatelem zpochybněný) a samotné rozhodnutí jsou tudíž správné. Nejvyšší soud proto po přezkumu podle §242 odst. 3 o.s.ř. (bez jednání, viz §243a odst. 1 o.s.ř.) dovolání jako nedůvodné zamítl (§243b odst. 2, část věty před středníkem, o.s.ř.).
Obecně platí, že správnost, příp. úplnost skutkových zjištění nelze poměřovat prostřednictvím tvrzení o skutečnostech (okolnostech), jež byly uplatněny teprve v dovolacím řízení, aniž by byly k dispozici již odvolacímu soudu; na takových skutkových novotách nemůže být založen dovolací důvod podle §241a odst. 3, ani podle §241a odst 2 písm. a) o.s.ř. (srov. §241a odst. 4 o.s.ř.). Dovolatel promlčení vymáhaného práva uplatnil až v mimořádném opravném prostředku, aniž okolnosti podstatné pro posouzení promlčení (ani samotnou námitku promlčení) tvrdil (uplatnil) v řízení před soudy obou stupňů. Za této situace dovolací soud k uvedené námitce v dovolacím přezkumu nepřihlížel.
O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o.s.ř. (oprávněnému, který by na jejich náhradu měl právo, náklady v tomto stadiu řízení nevznikly /vyjádření k dovolání nebylo sepsáno advokátem/).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. února 2006
JUDr. Pavel K r b e k , v. r.
předseda senátu