Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30.01.2013, sp. zn. 20 Cdo 3134/2012 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2013:20.CDO.3134.2012.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2013:20.CDO.3134.2012.1
sp. zn. 20 Cdo 3134/2012 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., v exekuční věci oprávněného EM-EL DEVELOPMENT LIMITED , se sídlem Palladia 3, Aglantzia, P.C. 2113, Nicosia, Kyperská republika, zastoupeného JUDr. Vladimírem Jablonským, advokátem se sídlem v Praze 1, 28. října 1001/3, proti povinnému M. Š. , zastoupenému JUDr. Michalem Račokem, advokátem se sídlem v Praze 1, Štěpánská 49, pro 1.900.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 14 Nc 935/2006, o dovolání oprávněného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. září 2010, č. j. 18 Co 285/2010 - 158, takto: I. Dovolání se zamítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Městský soud v Praze shora označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 18. 12. 2009, č. j. 14 Nc 935/2006 - 140, jímž Obvodní soud pro Prahu 5 zastavil exekuci nařízenou usnesením téhož soudu ze dne 8. 12. 2006, č. j. 14 Nc 935/2006 - 18, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 26. 7. 2007, č. j. 18 Co 181/2007 - 61, a s usnesením téhož odvolacího soudu ze dne 20. 7. 2009, č. j. 18 Co 181/2007 - 122 (podle notářského zápisu ze dne 9. 11. 2005, sepsaného notářem JUDr. J. H., sp. zn. N 1550/2005, NZ 1328/2005), zamítl návrh na odklad provedení exekuce a jímž dále rozhodl o náhradě nákladů ve vztahu mezi účastníky a o náhradě nákladů pověřené soudní exekutorky; dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Soudy obou stupňů vyšly ze zjištění, že obsahem označeného exekučního titulu, jehož účastníky byl oprávněný a ALVONA DEVELOPMENT LIMITED (jako věřitelé) na straně jedné a povinný a společnost THEKA s.r.o. (jako osoby povinné) na straně druhé, bylo prohlášení zúčastněných stran, že mezi sebou hodlají uzavřít smlouvu o převodu obchodních podílů ve společnosti THEKA s.r.o., na základě níž se stane dlužníkem obou věřitelů z titulu dohodnuté kupní ceny 17.600.000,- Kč povinný M. Š., a to ve výši 7.600.000,- Kč. Součástí notářského zápisu bylo prohlášení povinného a společnosti THEKA s.r.o. (která se smlouvou o přistoupení k závazku ze dne 9. 11. 2005 dohodla s dlužníkem, že přistupuje k části jeho závazků vyplývajících z neuhrazené kupní smlouvy za nabyté obchodní podíly ve společnosti THEKA s.r.o. vůči oběma věřitelům v dohodnuté uvedené výši - poznámka NS), že finanční částku 7.600.000,- Kč uznávají jako svůj dluh, a to co do důvodu i výše, že dluh trvá ke dni vyhotovení zápisu a je nepromlčitelný; současně se zavázali tento dluh uhradit věřitelům bezhotovostně na společný účet označený v notářském zápise č. 155683926/0300 ve lhůtě do 90 kalendářních dnů ode dne podpisu smlouvy o převodu obchodních podílů ve společnosti THEKA s.r.o. na povinného (nebo do deseti kalendářních dnů od právní moci kolaudačního rozhodnutí, kterým budou zkolaudovány bytové jednotky dle smlouvy…poznámka NS). M. Š. a společnost THEKA s.r.o. prohlásili, že v případě, že dlužná částka 7.600.000,- Kč nebude zaplacena v termínu a v plné výši, svolují „s vykonatelností“ tohoto notářského zápisu. Smlouva o převodu obchodních podílů v označené společnosti pak byla uzavřena mezi oprávněnými a povinnými dne 1. 12. 2005, přičemž povinný se jí zavázal zaplatit za převod obchodních podílů oprávněnému kupní cenu ve výši 2.775.773,- Kč a oprávněnému ALVONA DEVELOPMENT LIMITED ve výši 308.420,- Kč, tj. celkem 3.084.193,- Kč; v článku IV. smlouvy bylo ujednáno, že kupní ceny budou nabyvatelem, tj. povinným v daném řízení, zaplaceny na bankovní účet advokátky JUDr. Vladimíry Pajerové č. 155683926/0300, vedený u ČSOB, a.s., v článku VI. se strany dohodly, že kupní ceny budou vypořádány tak, že nabyvatel složí jim odpovídající částku, tj. 3.084.193,- Kč do 3 pracovních dnů po uzavření této smlouvy do advokátní úschovy jmenované advokátky, a to bezhotovostním převodem na její účet, která zaplatí kupní ceny oběma převodcům v souladu s podmínkami, které jsou dohodnuty ve smlouvě o advokátní úschově uvedené v odstavci 4 tohoto článku. Podle ujednání obsaženého v článku VI. bodu 2. „závazek nabyvatele zaplatit převodcům kupní ceny je splněn dnem, kdy bude jim odpovídající částka připsána na účet advokátky“. Smlouva o převodu obchodních podílů byla výslovně uvedena v označeném notářském zápise (exekučním titulu) jako právní důvod plnění, byť nikoliv ve výši 7.600.000,- Kč, ale až ve smlouvě sjednané výši kupní ceny v částce 3.084.193,- Kč. Podle závěru uvedeného v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2009, č. j. 20 Cdo 453/2008 - 108, a posléze v usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 7. 2009, č. j. 18 Co 181/2007 - 122, vydaném v této věci v řízení o nařízení exekuce, je při pluralitě na straně oprávněných i povinných osob exekuční titul materiálně vykonatelný ve vztahu oprávněného EM-EL DEVELOPMENT LIMITED a povinného M. Š. jen ohledně částky 1.900.000,- Kč, na niž má podle smlouvy o převodu obchodních podílů hmotněprávní nárok. K tvrzení povinného, že vymáhaná pohledávka zanikla splněním před podáním návrhu na nařízení exekuce, vyšly soudy obou stupňů ze zjištění, že na základě smlouvy o převodu obchodních podílů ve společnosti THEKA s.r.o. ze dne 1. 12. 2005, povinný M. Š. kupní cenu ve výši 3.084.193,- Kč dne 5. 12. 2005 uhradil, neboť ji složil do advokátní úschovy JUDr. Vladimíry Pajerové na účet č. 155683926/0300, vedený u ČSOB, a.s. (viz potvrzení jmenované advokátky ze dne 4. 9. 2007 o zaplacení částky 3.084.193,- Kč dne 5. 12. 2005, z toho částky 2.775.773,- Kč na pohledávku oprávněného, výpis z označeného bankovního účtu této advokátky ze dne 5. 12. 2005, výpis z bankovního účtu společnosti EKS Factoring, s.r.o. č. 502193666 u HVB Bank Czech Republik a.s. o odepsání této částky a převedení na účet uvedené advokátky, výpis z obchodního rejstříku společnosti EKS Factoring, s.r.o., jejímž jediným společníkem a jednatelem je povinný), jak bylo sjednáno ve smlouvě o převodu obchodních podílů, ve smlouvě o advokátní úschově ze dne 1. 12. 2005 i v exekučním titulu. Na základě takto zjištěného skutkového stavu věci se odvolací soud ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že jsou dány předpoklady pro zastavení exekuce podle §268 odst. 1 písm. g) o. s. ř., neboť povinný ještě před podáním návrhu na nařízení exekuce (návrh podán dne 4. 10. 2006) uhradil celou pohledávku oprávněného podle exekučního titulu na bankovní účet č. 155683926/0300, tzn. na místě určeném v exekučním titulu, ve smlouvě o advokátní úschově i ve smlouvě o převodu obchodních podílů ve společnosti THEKA s.r.o. (§335 obch. zák.), a pohledávka tak zanikla splněním (§324 odst. 1 obch. zák.). Neobstojí proto tvrzení, resp. námitka oprávněného, že exekuci je nutné vztáhnout na finanční prostředky uložené v advokátní úschově advokátky JUDr. Vladimíry Pajerové, která mu je nevyplatila. Odvolací soud v tomto ohledu uvedl, že takový nárok oprávněného přesahuje rámec daného exekučního řízení, v němž může být řešen jen vztah mezi ním a povinným, nikoliv však vztah ke třetí osobě, jež není účastníkem řízení. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal oprávněný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ve spojení s §237 odst. 3 o. s. ř., neboť podle jeho názoru řeší právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena, přičemž uplatnil dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., tedy, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Jeho naplnění spatřuje v tom, že odvolací soud sice na danou věc aplikoval správný právní předpis (§324 odst. 1 obch. zák., podle kterého platí, že závazek zanikne, je-li věřiteli splněn včas a řádně), nesprávně jej však vyložil. Nesouhlasí s jeho závěrem, že závazek byl splněn plněním do advokátní úschovy, aniž by bylo plněno do jeho dispoziční sféry jako věřitele, a namítá, že argumentuje-li odvolací soud plněním do advokátní úschovy jako příslušným místem plnění podle exekučního titulu ve smyslu §335 obch. zák., je třeba před místo plnění postavit osobu věřitele (oprávněného), jíž se má plnění ve smyslu §342 obch. zák. dostat. Poukazuje na to, že mu dlužná částka nebyla ani zčásti uhrazena, že ji sice povinný složil do advokátní úschovy JUDr. Vladimíry Pajerové v souladu se smlouvou o převodu obchodních podílů a smlouvou o advokátní úschově, nicméně že finanční prostředky neobdržel do své majetkové sféry, ač se tak podle uvedených smluv mělo stát. Dohodou stran totiž bylo sjednáno, že z advokátní úschovy bude částka vyplacena do tří dnů ode dne splatnosti, jenž je uveden v čl. V. smlouvy o převodu obchodních podílů jako a) 90. dne po uzavření smlouvy nebo b) 10. dne po dni, kdy nabudou právní moci kolaudační rozhodnutí, kterými bude povoleno užívání bytových jednotek. Z toho je zřejmé, že mezi stranami byl jednoznačně stanoven způsob plnění závazku do dispoziční sféry věřitele, místo plnění i čas plnění. Protože se mu tedy plnění nedostalo z důvodů, které nejsou na jeho straně, nejde o plnění řádné, a soud tak vykládá ustanovení zákona ve prospěch povinného způsobem, který je v rozporu s právem a zásadami poctivého obchodního styku, což je nepřípustné. Navrhl, aby usnesení soudů obou stupňů byla zrušena a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o. s. ř.), jemuž byla věc soudem prvního stupně s dovoláním předložena dne 15. 10. 2012, dovolání - vzhledem k datu vydání napadeného rozhodnutí dne 8. září 2010 - projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 7. 2009 od do 31. 12. 2012 (viz článek II, bod 12. části první zákona č. 7/2009 Sb. a článek II, bod 7. části první zákona č. 404/2012 Sb.). Po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou, účastníkem řízení, řádně zastoupeným advokátem dospěl k závěru, že dovolání podle §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. (toto ustanovení bylo sice zrušeno nálezem Ústavního soudu ČR ze dne 28. února 2012, sp. zn. Pl. ÚS 29/11, ale až uplynutím dne 31. 12. 2012, přičemž podle závěru uvedeného v nálezu téhož soudu ze dne 6. března 2012, sp. zn. IV. ÚS 1572/11, zůstává pro posouzení přípustnosti dovolání podaných do 31. prosince 2012 i nadále použitelné) ve spojení s §238a odst. 1 písm. c), odst. 2 a s §130 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., je přípustné, neboť rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam daný tím, že dovolací soud dosud neřešil otázku (v daném případě předběžnou), zda závazek zanikne splněním v případě, kdy účastníci obchodního závazkového vztahu se v úplatné smlouvě o převodu obchodních podílů ve společnosti s ručením omezeným dohodli na tom, že předmět plnění bude plněn do advokátní úschovy a že „závazek nabyvatele zaplatit převodcům kupní ceny je splněn dnem, kdy bude jim odpovídající částka připsána na účet advokátky“ , na níž pak závisí posouzení, zda jsou splněny předpoklady pro zastavení exekuce podle §268 odst. 1 písm. g) o. s. ř. Po přezkoumání věci podle §242 o. s. ř. dospěl dále dovolací soud k závěru, že dovolání není důvodné. Nesprávné právní posouzení věci ve smyslu §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., které dovolatel uplatnil jako důvod dovolání, může spočívat v tom, že odvolací soud věc posoudil podle právní normy (nejen hmotného práva, ale i práva procesního), jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval. Podle §52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „exekuční řád“), nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu. Podle §268 odst. 1 písm. g) věty před středníkem o. s. ř. výkon rozhodnutí bude zastaven, jestliže po vydání rozhodnutí zaniklo právo jím přiznané, ledaže byl tento výkon rozhodnutí již proveden. Podle §269 odst. 1 o. s. ř. nařízený výkon rozhodnutí zastaví soud na návrh nebo i bez návrhu. Podle §324 odst. 1 obch. zák. závazek zanikne, je-li věřiteli splněn včas a řádně. Podle §335 odst. 1 obch. zák. k řádnému splnění závazku se vyžaduje, aby závazek byl splněn ve stanoveném místě. Podle §337 odst. 1 obch. zák. peněžitý závazek plní dlužník na své nebezpečí a náklady v sídle nebo místě podnikání, popřípadě bydlišti věřitele, nestanoví-li smlouva nebo tento zákon jinak. K zániku závazku je třeba, aby splnění proběhlo stanoveným nebo ujednaným způsobem, aby se uskutečnilo na stanoveném nebo sjednaném místě a aby k němu došlo ve stanoveném nebo sjednaném čase. K tomu, aby závazek kompletně zanikl, je nutné, aby byly splněny všechny povinnosti z něj vyplývající. Splnění závazku lze charakterizovat jako subjektivní právní skutečnost (právní úkon), který má zpravidla konkludentní povahu. Řádným splněním závazek zaniká. Znakem řádného splnění ve smyslu §324 odst. 1 obch. zák. je i ta okolnost, že je plnění poskytnuto na určeném nebo sjednaném místě. Pokud dlužník nesplní svoji povinnost na tomto místě, dostane se do prodlení (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. května 2009, sp. zn. 32 Cdo 1604/2008). Zásada smluvní volnosti platí pro soukromoprávní úpravu obecně. V úpravě obchodního zákoníku se z tohoto hlediska liší charakter jeho částí. Podle své povahy jsou ustanovení části první, druhé a čtvrté zásadně kogentní, přičemž ve druhé části je v řadě ustanovení možnost odchylné dohody výslovně připuštěna. Třetí část obchodního zákoníku, upravující závazkové vztahy, má jiný charakter a v §263 je pro ni dáno speciální pravidlo vyslovující její zásadně dispozitivní charakter. Jen v minimálním rozsahu jde o závaznou úpravu, od níž není odchylka dohodou možná. Ve všem ostatním strany mohou, pokud se na tom shodnou, upravit svůj vztah odchylně, včetně toho, že mohou určité ustanovení vyloučit. Jde, jak je z kontextu tohoto ustanovení patrno, o speciální ustanovení k úpravě §2 odst. 3 obč. zák. (srov. Štenglová, I., Plíva, S., Tomsa, M. a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 8. vydání. Praha: C. H. Beck, 2003, str. 949 - 950). Ustanovení §263 obch. zák. obsahuje taxativní výčet ustanovení, od nichž se nelze odchýlit nebo je vyloučit. Ustanovení §335 a 337 obch. zák. je zařazeno v obchodním zákoníku v části třetí - Obchodní závazkové vztahy (blíže hlava I - Obecná ustanovení, díl VII - oddíl 2.- Místo plnění). Vzhledem k tomu, že se jedná o ustanovení, která nejsou uvedena v §263 obch. zák., je třeba dospět k závěru, že uvedená ustanovení jsou dispozitivními normami. Místem plnění je to, kde (v němž) je dlužník povinen závazek splnit. Pořadí pravidel, stanovujících místo plnění je podle citované úpravy určeno tak, že přednost má smlouva (ta může určit místo plnění výslovně nebo je určuje nepřímo svou povahou závazek smlouvou založený), a nelze-li místo plnění odvodit ze smlouvy, použijí se ustanovení zákona. V posuzované věci bylo zjištěno a vyplývá z obsahu spisu, že oprávněný, povinný a další vyjmenovaní účastníci se v exekučním titulu - notářském zápisu ze dne 9. 11. 2005, sepsaném notářem JUDr. J. H., pod sp. zn. N 1550/2005, NZ 1328/2005, dohodli na tom, že „povinný a společnost THEKA s.r.o. uhradí dluh věřitelům bezhotovostně na společný účet označený v notářském zápise, a to č. 155683926/0300 ve lhůtě do 90 kalendářních dnů ode dne podpisu smlouvy o převodu obchodních podílů ve společnosti THEKA s.r.o. na povinného nebo do deseti kalendářních dnů od právní moci kolaudačního rozhodnutí, kterým budou zkolaudovány bytové jednotky dle smlouvy…“. Ve smlouvě o převodu obchodních podílů ve společnosti THEKA s.r.o. ze dne 1. 12. 2005 totožní účastníci v článku IV. ujednali, že kupní ceny budou nabyvatelem, tj. povinným v daném řízení, zaplaceny na bankovní účet advokátky JUDr. Vladimíry Pajerové č. 155683926/0300 , vedený u ČSOB, a.s., a v článku VI. že kupní ceny budou vypořádány tak, že nabyvatel složí jim odpovídající částku, tj. 3.084.193,- Kč do 3 pracovních dnů po uzavření této smlouvy do advokátní úschovy jmenované advokátky, a to bezhotovostním převodem na její účet, která zaplatí kupní ceny oběma převodcům v souladu s podmínkami, které jsou dohodnuty ve smlouvě o advokátní úschově uvedené v odstavci 4 tohoto článku. Podle ujednání obsaženého v článku VI. bodu 2. této smlouvy „závazek nabyvatele zaplatit převodcům kupní ceny je splněn dnem, kdy bude jim odpovídající částka připsána na účet advokátky“ . Ve smlouvě o advokátní úschově ze dne 1. 12. 2005, jejímiž účastníky byli povinný, obě oprávněné osoby a advokátka JUDr. Vladimíra Pajerová, bylo v jejím bodu 1.1 ujednáno, že uschovatel převezme od M. Š., případně od jakékoliv jiné osoby za účelem splnění jeho závazku k zaplacení celkové kupní ceny peněžní prostředky do výše 3.084.193,- Kč s tím, že tato uschovaná částka bude uschovatelem uložena na jeho bankovním účtu č. 155683926/0300 , vedeném u ČSOB, a.s., s tím, že uschovatel je povinen vyplatit celkovou kupní cenu oběma oprávněným v době uvedené v čl. V. smlouvy o převodu [viz strana 2, bod (C)]. Nejvyšší soud v rozsudcích ze dne 27. dubna 2011, sp. zn. 33 Cdo 2025/2010, a ze dne 31. října 2011, sp. zn. 33 Cdo 3077/2010, dovodil, že přijetí předmětu závazku (peněz) advokátem v rámci jeho činnosti podle §56 a §56a zákona č. 85/1996 Sb. je výrazem správy cizího majetku, která se uskutečňuje na základě smlouvy s klientem. Přijme-li advokát do „úschovy“ peníze klienta, tedy spravuje-li jeho majetek, případně část majetku účelově vymezenou, nestává se tím dlužníkem osoby, které má podle ujednání s klientem peníze vydat; tato osoba totiž není účastníkem právního vztahu advokáta a jeho klienta. Důsledkem toho, že smlouva o „úschově“ peněz zakládá právní vztah pouze mezi advokátem a jeho klientem, který finanční prostředky na zvláštní účet advokáta ukládá, je, že složením peněz, které mají být podle uvedené smlouvy (při splnění určitých podmínek) vyplaceny třetí osobě, se dlužník nezbavuje svého závazku vůči věřiteli (např. závazku zaplatit kupní cenu /§588 obč. zák./), není-li depozitní účet advokáta podle dohody věřitele a dlužníka místem plnění (§567 odst. 1 obč. zák.). Na rozdíl od situace shora uvedené, pro kterou je určující absence práv a povinností třetí osoby (oprávněného příjemce složených peněžních prostředků), soudní praxe připustila trojstranné právní vztahy založené tzv. svěřeneckou smlouvou (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 26. listopadu 2003, sp. zn. 20 Cdo 1981/2002, a ze dne 31. ledna 2006, sp. zn. 29 Odo 399/2003). Jde o inominátní kontrakt ve smyslu §51 obč. zák., který uzavírají s advokátem (notářem) všechny strany závazkového právního vztahu a jehož účelem (kauzou) je zvýšená ochrana subjektivních práv a povinností účastníků daného hmotněprávního vztahu. Dlužník se jistí tím, že složením peněžních prostředků na depozitní účet advokáta (notáře) dosáhne toho, že jeho závazek bez ohledu na to, zda se peněžní prostředky dostanou (řádně a včas) do dispozice věřitele, zanikne; věřitel tímto způsobem zajišťuje své právo na výplatu peněžních prostředků od „nestranné“ a „důvěryhodné“ osoby, na níž se oba účastníci závazkového právního vztahu shodli. O takový případ jde v souzené věci. Bankovní (depozitní) účet advokátky JUDr. Vladimíry Pajerové č. 155683926/0300 , vedený u ČSOB, a.s., se podle úplatné smlouvy o převodu obchodních podílů ze dne 1. 12. 2005, která je vedle smlouvy o přistoupení k závazku ze dne 9. 11. 2005 uvedena jako právní důvod dohody o splnění pohledávky ve smyslu §71a not. ř. v exekučním titulu, a „smlouvy o advokátní úschově“ z téhož data stal místem plnění (§335 odst. 1 obch. zák.) ceny za převod obchodních podílů , takže závazek povinného zanikl složením předmětné částky na tento účet dne 5. 12. 2005. Jednalo se tudíž o zánik závazku splněním podle §324 odst. 1 obch. zák. (a to již před podáním návrhu na nařízení exekuce), takže předpoklady pro zastavení exekuce podle §268 odst. 1 písm. g) o. s. ř. byly splněny. Dovolatelovy námitky, že plnění do advokátní úschovy není v daném případě plněním řádným a že „tak soud vykládá ustanovení zákona ve prospěch povinného, který je v rozporu s právem a zásadami poctivého obchodního styku, což je nepřípustné“, jsou tudíž nesprávné. Pokud pak v dovolání namítá, že „mezi stranami byl jednoznačně stanoven způsob plnění závazku do dispoziční sféry věřitele“, pak nerozlišuje rozdíl mezi právním vztahem mezi ním a povinným a právním vztahem mezi ním a advokátkou JUDr. Vladimírou Pajerovou, který ovšem není předmětem daného exekučního řízení, jak odvolací soud správně dovodil. Protože napadené rozhodnutí ve výroku o věci samé je věcně správné, byť se odvolací soud o tzv. svěřenecké smlouvě výslovně nezmínil, a dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. tak nebyl naplněn, Nejvyšší soud dovolání oprávněného podle §243b odst. 2, věty před středníkem o. s. ř. zamítl. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 5, věty první, §224 odst. 1, §151 odst. 1, věty první, a §142 odst. 1 o. s. ř., neboť oprávněný s ohledem na výsledek tohoto řízení nemá na jejich náhradu právo a povinnému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 30. ledna 2013 JUDr. Olga Puškinová předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:01/30/2013
Spisová značka:20 Cdo 3134/2012
ECLI:ECLI:CZ:NS:2013:20.CDO.3134.2012.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Exekuce
Smlouva nepojmenovaná (inominátní)
Splnění závazku
Zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce)
Dotčené předpisy:§268 odst. 1 písm. g) o. s. ř.
§324 odst. 1 obch. zák.
§335 odst. 1 obch. zák.
§337 odst. 1 obch. zák.
§52 odst. 1 předpisu č. 120/2001Sb.
§51 obč. zák.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-26