ECLI:CZ:NS:2023:20.CDO.374.2023.1
sp. zn. 20 Cdo 374/2023-278
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné České republiky - Ministerstvo spravedlnosti , se sídlem v Praze 2 – Novém Městě, Vyšehradská 427/18, identifikační číslo osoby 00025429, proti povinnému P. R., narozenému XY, bytem v XY, pro 600 Kč, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 22 EXE 577/2018, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 14. dubna 2022, č. j. 19 Co 18/2021-245, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
1/ Krajský soud v Praze (dále „odvolací soud“) usnesením ze dne 14. 4. 2022, č. j. 19 Co 18/2021-245, odmítl odvolání povinného proti usnesení Okresního soudu v Nymburce (dále „soud prvního stupně“) ze dne 23. 10. 2020, č. j. 22 EXE 577/2018-177, kterým soud prvního stupně odmítl námitky povinného proti příkazu k úhradě nákladů exekuce, vydaného JUDr. Igorem Ivankem, soudním exekutorem Exekutorského úřadu Praha 10, ze dne 6. 8. 2020, č. j. 167 EX 1078/18-104, a rozhodl o náhradě nákladů řízení námitkového řízení.
2/ Usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, v němž současně požádal o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce. Soud prvního stupně věc dovolacímu soudu předložil, aniž by o této žádosti povinného rozhodl, zabýval se poplatkovou povinností či vyzval povinného k zajištění právního zastoupení.
3/ Nejvyšší soud České republiky dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) – dále jen „o. s. ř.“.
4/ Podle §238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. dovolání podle §237 o. s. ř. není přípustné proti rozsudkům a usnesením vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
5/ Jestliže jednoznačná dikce citovaného ustanovení s účinností od 30. 9. 2017 zapovídá přípustnost dovolání proti rozhodnutím vydaným v exekučním řízení, jehož peněžité plnění nepřevyšuje 50 000 Kč, přičemž v projednávané věci je předmětem řízení peněžité plnění ve výši 600 Kč a nejedná se vztah ze spotřebitelské smlouvy ani o pracovněprávní vztah, Nejvyšší soud dovolání povinného odmítl (§243c odst. 1 o. s. ř.), aniž bylo nutné zabývat se s ohledem na objektivní nepřípustnost dovolání nedostatkem povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (srov. §241b odst. 2 části věty za středníkem o. s. ř.) či rozhodováním o osvobození od soudního poplatku (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2021, sp. zn. 25 Cdo 1697/2021).
6/ Soudnímu poplatku podléhá i dovolání, které není přípustné, popřípadě je opožděné či podané neoprávněnou osobou (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2021, sp. zn. 25 Cdo 1697/2021). Opačný názor je mylný, neboť ze žádného ustanovení zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále „ZSOP“), nevyplývá, že by dovolatel za nepřípustné dovolání soudní poplatek nebyl povinen zaplatit. Zásadně je tedy soud prvního stupně povinen účastníka, který podal nepřípustné dovolání, vyzvat k zaplacení soudního poplatku, případně předtím rozhodnout o návrhu dovolatele na osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení. Ačkoli poplatková povinnost podle §4 odst. 1 písm. c) ZSOP zásadně vzniká podáním dovolání, v případě odmítnutí dovolání nepřípustného podle §238 o. s. ř. je vznik poplatkové povinnosti podle §4 odst. 1 písm. i) ZSOP spjat až s uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o odmítnutí dovolání pro nepřípustnost podle §238 o. s. ř.; o této povinnosti rozhodne soud prvního stupně (§3 odst. 3 ZSOP).
7/ Vzhledem k ustanovení §11a ZSOP (ve znění účinném od 30. 9. 2017), podle něhož osvobození od poplatku podle §11 odst. 2, jakož i osvobození podle rozhodnutí předsedy senátu o přiznání osvobození od soudních poplatků, se neuplatní, je-li dovolání odmítnuto pro nepřípustnost podle §238 o. s. ř., není překážkou odmítnutí dovolání nepřípustného podle §238 o. s. ř. okolnost, že soud prvního stupně nerozhodl o žádosti dovolatele o osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. července 2021, sp. zn. 25 Cdo 1697/2021). I kdyby totiž bylo osvobození dovolateli rozhodnutím podle §138 o. s. ř. přiznáno, vzhledem k nepřípustnosti dovolání podle §238 o. s. ř. by to nemělo na povinnost dovolatele zaplatit soudní poplatek za dovolání žádný vliv (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. srpna 2019, sen. zn. 29 NSCR 71/2019). Za této situace by rozhodování o žádosti o osvobození od soudních poplatků bylo nadbytečné, bezúčelné a nehospodárné, a to především u osoby, která dlouhodobě a opakovaně zatěžuje soudní řízení zjevně bezúspěšnými opravnými prostředky (jak je tomu i v případě dovolatele).
8/ O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. 3. 2023
JUDr. Aleš Zezula
předseda senátu