Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 09.08.2016, sp. zn. 21 Cdo 1683/2016 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2016:21.CDO.1683.2016.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2016:21.CDO.1683.2016.1
sp. zn. 21 Cdo 1683/2016 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Karla Svobody, Ph.D. a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobce Ing. M. H. , zastoupeného Mgr. Vladimírem Štěpánkem, advokátem se sídlem v Pardubicích - Zeleném Předměstí, třída Míru č. 70, proti žalované České republice - Ministerstvu spravedlnosti v Praze 2 - Novém Městě, Vyšehradská č. 427/16, IČO 00025429, o náhradu škody, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 30. října 2014 č.j. 23 C 123/2014-86 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. února 2015 č.j. 14 Co 40/2015-124, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 23 C 123/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. ledna 2016 č.j. 14 Co 349/2015-303, takto: I. Dovolání žalobce se odmítá . II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o.s.ř.): Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8.1.2016 č.j. 14 Co 349/2015-303 podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o.s.ř. odmítl, neboť - navzdory své velké rozsáhlosti - neobsahuje způsobilé vymezení předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu ustanovení §241a odst. 2 o.s.ř. [podle ustálené judikatury soudů, může-li být dovolání přípustné jen podle ustanovení §237 o.s.ř. - jako tomu je v tomto případě - je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení §237 o.s.ř. (či jeho části), aniž by bylo z dovolání zřejmé, který z předpokladů přípustnosti dovolání uvedených alternativně v tomto ustanovení je podle mínění dovolatele splněn; takovým vymezením není sdělení dovolatele "k sankci dle §43 odst. 2 o.s.ř., což znamená, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu", ani další jeho námitky "k zneužití ustanovení §14 odst. 4 o.s.ř. k popření ustanovení §14 odst. 3 o.s.ř.", aniž by bylo z dovolání zřejmé, od kterého svého řešení (nikoli řešení odvolacího soudu v napadeném rozhodnutí) otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit (srov. například odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.8.2013 sp. zn. 29 Cdo 2488/2013 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.9.2013 sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2014] a v dovolacím řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat. Ostatně, dovoláním napadené usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8.1.2016 č.j. 14 Co 349/2015-303, jímž bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 22.5.2015 č.j. 23 C 123/2014-166, kterým byla - postupem soudu podle ustanovení §43 odst. 1 a 2 o.s.ř. - odmítnuta žaloba pro zmatečnost podaná žalobcem proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 30.10.2014 č.j. 23 C 123/2014-86 a proti potvrzujícímu usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5.2.2015 č.j. 14 Co 40/2015-124, je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [k postupu soudu podle ustanovení §43 odst. 2 o.s.ř. srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20.10.1998 sp. zn. 21 Cdo 60/98, uveřejněné pod číslem 36 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1999, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15.10.2002 sp. zn. 21 Cdo 370/2002, uveřejněné pod č. 209 v časopise Soudní judikatura, roč. 2002; k náležitostem žaloby pro zmatečnost (a žaloby na obnovu řízení) srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30.6.2010 sp. zn. 21 Cdo 1268/2009, uveřejněné pod č. 170 v časopise Soudní judikatura, roč. 2011, odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11.3.2010 sp. zn. 21 Cdo 4980/2008 nebo odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9.3.2011 sp. zn. 21 Cdo 2253/2009] a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak; dovolání žalobce tedy nemůže být podle ustanovení §237 o.s.ř. přípustné. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 9. srpna 2016 JUDr. Ljubomír Drápal předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:08/09/2016
Spisová značka:21 Cdo 1683/2016
ECLI:ECLI:CZ:NS:2016:21.CDO.1683.2016.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§243c odst. 1 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:10/20/2016
Podána ústavní stížnost sp. zn. I.ÚS 3269/16
Staženo pro jurilogie.cz:2022-03-13