Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19.08.2014, sp. zn. 21 Cdo 2332/2014 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2014:21.CDO.2332.2014.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2014:21.CDO.2332.2014.1
sp. zn. 21 Cdo 2332/2014 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobkyně L. M. , zastoupené JUDr. Petrem Tomancem, advokátem se sídlem v Hranicích, Teplická č. 232, proti žalovanému Městu Hranice se sídlem městského úřadu v Hranicích, Pernštejnské náměstí č. 1, zastoupenému JUDr. Miroslavem Svatoněm, advokátem se sídlem v Lipníku nad Bečvou, náměstí T. G. Masaryka č. 93, o odškodnění pracovního úrazu, za účasti České pojišťovny a.s. se sídlem v Praze 1, Spálená č. 75/16, IČO 45272956, jako vedlejšího účastníka na straně žalovaného, vedené u Okresního soudu v Přerově pod sp.zn. 15 C 105/2012, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. října 2013 č.j. 16 Co 134/2013-123, takto: Dovolání žalovaného se odmítá. Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o.s.ř.): Dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 8.10.2013 č.j. 16 Co 134/2013-123 není přípustné podle ustanovení §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů účinném do 31.12.2013 (dále jeno.s.ř.“), který je třeba pro projednání dovolání a pro rozhodnutí o něm i v současné době použít, neboť řízení ve věci bylo zahájeno přede dnem 1.1.2014 (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony), protože rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu. Dovolací soud již dříve při svém rozhodování (srov. například právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 4.9.2013 sp. zn. 31 Cdo 4616/2010, který byl uveřejněn pod č. 98 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2013) dospěl (mimo jiné) k závěru, že účinky tzv. koncentrace řízení podle ustanovení §118b o.s.ř. nenastanou, jestliže účastníci nebyli o tzv. koncentraci řízení a o jejích účincích poučeni jednak v předvolání k přípravnému jednání, k jednání nebo k dalšímu jednání, jednak před skončením přípravného jednání, jednání nebo dalšího jednání, má-li v této době nastat tzv. koncentrace řízení, a že "první jednání" lze pokládat ve smyslu ustanovení §118b odst.1 věty druhé o.s.ř. za "skončené" jen tehdy, byly-li při něm provedeny alespoň všechny úkony uvedené v ustanoveních §118 odst.1 a 2 o.s.ř. V projednávané věci je z obsahu spisu nepochybné, že uvedené předpoklady pro tzv. koncentraci řízení u soudu prvního stupně nebyly - bez zřetele k námitkám dovolatele - splněny a že tedy odvolací soud vycházel v souladu se zákonem z toho, že účinky tzv. koncentrace řízení nebrání provedení dalších důkazů, potřebných ke zjištění skutkového stavu věci. Protože není důvodu, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak, Nejvyšší soud dovolání žalovaného podle ustanovení §243c odst.1 věty první o.s.ř. odmítl. Protože tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě odvolacího soudu. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 19. srpna 2014 JUDr. Ljubomír Drápal předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:08/19/2014
Spisová značka:21 Cdo 2332/2014
ECLI:ECLI:CZ:NS:2014:21.CDO.2332.2014.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Přípustnost dovolání
Dotčené předpisy:§237 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-03-19