ECLI:CZ:NS:2013:21.CDO.2629.2013.1
sp. zn. 21 Cdo 2629/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Mojmíra Putny a soudců JUDr. Ljubomíra Drápala a JUDr. Zdeňka Novotného v právní věci žalobce Mgr. F. K., zastoupeného JUDr. Ivo Pavlů, advokátem se sídlem v Prostějově, nám. T. G. Masaryka č. 11, proti žalovanému Arcibiskupství olomouckému, církevní organizaci se sídlem v Olomouci, Wurmova č. 9/562, IČO 00445151, o určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru, trvání pracovního poměru a o náhradu mzdy, o žalobě na obnovu řízení podané žalobcem proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. srpna 2009, č. j. 16 Co 89/2009-351, a rozsudku Okresního soudu v Olomouci ze dne 24. listopadu 2008, č. j. 16 C 314/2004-279, o náhradu mzdy z neplatného rozvázání pracovního poměru ve výši 2.038.784,- Kč s úrokem z prodlení, o „náhradu ušlého zisku vzešlého v důsledku nevyplacené měsíční mzdy v řádných pravidelných výplatních termínech žalovaného“ a o „náhradu za vzešlou materiální a nemateriální újmu s neodstranitelnými následky“ ve výši 1.740.000,- Kč, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 16 C 314/2004, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. února 2013, č. j. 16 Co 281/2012-693, takto:
I. Dovolání žalobce se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 2. 2013, č. j. 16 Co 281/2012-693, není přípustné podle ustanovení §237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu [ve vztahu k závěru odvolacího soudu, že „Katalog kněží Olomoucké arcidiecéze ke dni 1. 4. 2011“, nepředstavuje ve smyslu ustanovení §228 odst. 1 písm. a) o. s. ř. nový důkaz, který by mohl přivodit pro žalobce příznivější rozhodnutí ve věci, srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 2. 9. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3530/2007, anebo odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 5. 2011, sp. zn. 21 Cdo 1920/2009, k výkladu podmínek vzniku nároku podle ustanovení §61 zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, účinného do 31. 12. 2006, srov. Stanovisko Občanskoprávního a Obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 6. 2004 k některým otázkám rozhodování soudů ve věcech nároků z neplatného rozvázání pracovního poměru podle ustanovení §61 zákoníku práce, které bylo uveřejněno pod č. 85 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2004, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 1997, sp. zn. 2 Cdon 475/96, uveřejněný pod č. 75 v časopise Soudní judikatura, ročník 1997] a není důvod, aby rozhodné právní otázky byly posouzeny jinak.
Žalobcem v dovolání požadované řešení otázky „právní problematiky úhrad škod v důsledku porušení obecné odpovědnosti Církve římskokatolické, její organizační složky, tj. žalovaného, skrývající se za autonomii církví a náboženských společnostech“, nebylo pro rozhodnutí v projednávané věci významné (určující).
V části, v níž dovolatel uplatnil jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 o. s. ř. (vznáší-li výhrady proti správnosti a úplnosti skutkových zjištění a namítá-li jiné vady, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, vše s poukazem na již zrušenou právní úpravu přípustnosti dovolání účinnou do 31. 12. 2012), dovolání trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat. Jestliže navíc žalobce v dovolání přichází s novými skutkovými tvrzeními, na základě nichž požaduje, aby jeho nárok na náhradu škody byl posouzen (také) podle příslušných ustanovení občanského zákoníku, přehlíží, že podle ustanovení §241a odst. 4 o. s. ř. v dovolání nelze uplatnit nové skutečnosti nebo nové důkazy.
K dalšímu písemnému podání žalobce (označeným jako „vyjádření ve věci samé“), učiněným po uplynutí dovolací lhůty, nemohl dovolací soud s ohledem na ustanovení §242 odst. 4 o. s. ř. přihlížet.
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalobce podle ustanovení §243c odst. 1 věty první o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. října 2013
JUDr. Mojmír Putna
předseda senátu