ECLI:CZ:NS:2016:21.CDO.2686.2016.1
sp. zn. 21 Cdo 2686/2016
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Romanem Fialou v právní věci žalobců a) J. M. , b) D. M. a c) V. M. , všech zastoupených JUDr. Jiřím Juříčkem, advokátem se sídlem v Brně, Údolní č. 222/5, proti žalovaným 1) J. N. a 2) M. Š. , oběma zastoupeným JUDr. Hanou Koudelovou, advokátkou se sídlem v Hodoníně, Národní třída č. 349/71, o určení, že žalované nejsou dědičkami po I. N., vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. 5 C 177/2010, o dovolání žalobců a), b) a c) proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. února 2016, č. j. 18 Co 250/2015-289, takto:
I. Dovolání žalobců se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o.s.ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18.2.2016, č.j. 18 Co 250/2015-289, podle ustanovení §243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31.12.2013 [(dále jen „o.s.ř.“), který je třeba pro projednání dovolání a pro rozhodnutí o něm i v současné době použít, neboť řízení bylo zahájeno přede dnem 1.1.2014 (srov. Čl. II bod 2. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony)], odmítl, neboť v něm byl uplatněn jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení §241a odst. 1 o.s.ř. (vznáší-li dovolatelé výhrady proti hodnocení důkazů odvolacím soudem, zejména v otázce věrohodnosti svědků závěti ze dne 18.12.2009 pořízené zůstavitelkou I. N., zemřelou dne 2.2.2010, jakož i proti hodnocení výsledků znaleckých posudků o pravosti podpisu zůstavitelky na této závěti odvolacím soudem, a tedy také proti správnosti jeho skutkových zjištění, která byla pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující, dále vytýkají-li odvolacímu soudu, že zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, neboť „měl v odvolacím řízení znovu provést důkazy, jichž se jeho odlišné hodnocení týkalo“, případně „provést důkazy, jež již provedené důkazy zpochybňovaly“, přestože dovolatelé přehlíží, že odvolací soud doplnil dokazování opakovaným výslechem svědků závěti již při jednání před odvolacím soudem dne 4.4.2013, a vznáší-li k posouzení otázku, „kterého z účastníků řízení stíhá důkazní břemeno ohledně prokázání vlastnoručního podpisu zůstavitelky I. N., zemřelé dne 2.2.2010, na allografní závěti“, ačkoliv pro rozhodnutí tohoto sporu nebylo určující neunesení důkazního břemene, když k závěru o tom, že J. N. a M. N., zemřelý dne 22.7.2010, jsou dědici zůstavitelky ze závěti ze dne 18.12.2009, neboť „zůstavitelka listinu datovanou 18.12.2009 podepsala“, a tedy „závěť datovaná 18.12.2009 je platná“, odvolací soud dospěl na základě skutkových zjištění vyplývajících z výsledků dokazování a jejich správného právního posouzení), a v dovolacím řízení tedy nelze pro uvedený nedostatek pokračovat.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 7. září 2016
JUDr. Roman Fiala
předseda senátu