ECLI:CZ:NS:2014:21.CDO.3836.2013.1
sp. zn. 21 Cdo 3836/2013
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Mojmíra Putny v exekuční věci oprávněného O. R. , zastoupeného JUDr. Petrem Pečeným, advokátem se sídlem v Praze 1, Purkyňova č. 74/2, proti povinnému P. D. , pro 360.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u soudní exekutorky Mgr. Lenky Černoškové, Exekutorský úřad Prostějov, pod sp. zn. 018 EX 01189/13, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. srpna 2013 č.j. 9 Co 614/2013-15, takto:
Usnesení krajského soudu a usnesení soudní exekutorky Mgr. Lenky Černoškové ze dne 2. července 2013 č.j. 018 EX 01189/13-010 se zrušují a věc se vrací soudní exekutorce Mgr. Lence Černoškové k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
V notářském zápisu sepsaném JUDr. Magdou Fajovou, notářkou ve Frýdku - Místku, dne 18.6.2003 pod sp. zn. NZ 235/2003, N 256/2003 povinný uznal, že dluží Ing. I. S. z titulu smlouvy o půjčce ze dne 18.3.2003 částku 360.000,- Kč s úrokem "3% p.a. z dlužné částky počínaje dnem 18.3.2003 až do jejího zaplacení", a zavázal se zaplatit Ing. I. S. na úhradu svého dluhu částku 100.000,- Kč ve lhůtě do 30.6.2003, částku 100.000,- Kč ve lhůtě do 30.7.2003 a částku 160.000,- Kč, "včetně sjednaného úroku 3% p.a. z dlužné částky počínaje dnem 18.3.2003 až do jejího zaplacení, ve lhůtě do 31.8.2003"; povinný současně "svolil k vykonatelnosti" notářského zápisu podle ustanovení §274 písm.d) občanského soudního řádu. Smlouvou ze dne 5.3.2013 Ing. I. S. uvedenou pohledávku postoupil oprávněnému.
Oprávněný se exekučním návrhem ze dne 2.4.2013, opraveným podáním ze dne 19.4.2013, domáhal podle uvedeného notářského zápisu k vymožení pohledávky ve výši 360.000,- Kč "se smluvním úrokem z částky 360.000,- Kč ve výši 3% ročně za období od 18.3.2003 do zaplacení" nařízení exekuce na majetek povinného a navrhl, aby provedením exekuce byla pověřena soudní exekutorka Mgr. Lenka Černošková.
Okresní soud ve Frýdku - Místku opatřením ze dne 26.6.2013 č.j. 29 EXE 3923/2013-18 pověřil soudní exekutorku Mgr. Lenku Černoškovou vedením této exekuce a opatřením ze dne 26.6.2013 č.j. 29 EXE 3923/2013-16 vydal soudní exekutorce podle ustanovení §43a odst. 6 exekučního řádu pokyn, aby zamítla exekuční návrh "ve vztahu k uspokojení peněžité pohledávky představující 3% smluvní úrok ročně za období od 18.3.2003 do zaplacení z částky 360.000,- Kč".
Soudní exekutorka Mgr. Lenka Černošková usnesením ze dne 2.7.2013 č.j. 018 EX 01189/13-010 zamítla exekuční návrh oprávněného "ve vztahu k uspokojení peněžité pohledávky představující 3% smluvní úrok ročně za období od 18.3.2003 do zaplacení z částky 360.000,- Kč" a rozhodla, že povinnému se nepřiznává právo na náhradu nákladů. Poukázala na "rozhodnutí NS č. 20 Cdo 3288/2006" a dospěla k závěru, že "požadavku zákona z hlediska doby plnění neodpovídá takové určení doby plnění úroků z prodlení a smluvní pokuty v notářském zápise, jež je vymezena pouze počátečním dnem a stanovena do zaplacení", a že je nerozhodné, jakou "formulaci užívají u smluvní pokuty a úroků z prodlení soudní rozsudky", neboť v ustanovení §71b odst.1 písm.d) notářského řádu je "obsažena vlastní úprava".
K odvolání oprávněného Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 20.8.2013 č.j. 9 Co 614/2013-15 usnesení soudní exekutorky potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení "před soudem druhého stupně". Dospěl k závěru, že v "notářském zápise obsažené vymezení od 18.3.2003 do zaplacení" je "vymezením splatnosti úroku z prodlení, nikoliv doby plnění", a že notářský zápis nemůže být ohledně úroků vykonatelný, jestliže v něm není "určena doba plnění ve vztahu ke smluvním úrokům z prodlení".
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal oprávněný dovolání. Namítá, že "určení doby plnění smluvního úroku od 18.3.2003 do zaplacení je dostatečně určité", neboť "moment zaplacení jistiny je zjistitelný a skutečnost, že jej nelze dopředu určit konkrétním dnem, je logická". Požadavek na uvedení doby plnění uvedený v ustanovení §71b odst.1 písm.e) notářského řádu je "navíc třeba vztáhnout pouze k pohledávce, nikoliv k jejímu příslušenství", když by tu měla být "aplikována teleologická redukce, když zákonodárce pod požadavek doby plnění zahrnul při formalistickém jazykovém výkladu nejen jistinu, ale i její příslušenství". Oprávněný dovozuje, že odvolací soud se v napadeném rozhodnutí odchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu, a navrhuje, aby dovolací soud zrušil napadené usnesení a aby věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a občanského soudního řádu) věc projednal (srov. Čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanská soudní řád ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, účinném do 31.12.2013 (dále jen "o.s.ř."). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 odst. 1 o.s.ř., se nejprve zabýval tím, zda v posuzovaném případě je dovolání přípustné.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o.s.ř.).
Není-li stanoveno jinak, je dovolací řízení přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o.s.ř.).
Podle ustanovení §52 odst.1 exekučního řádu a ustanovení §274 písm.e) a §261a odst.1 občanského soudního řádu lze exekuci nařídit jen tehdy, obsahuje-li notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, sepsaný podle zákona č. 358/1992 Sb. (ve znění pozdějších předpisů), označení oprávněné a povinné osoby, vymezení rozsahu a obsahu povinnosti, k jejichž splnění byla exekuce navržena, a určení lhůty ke splnění povinnosti. Z ustálené rozhodovací praxe, od které dovolací soud nemá důvod se odchýlit, vyplývá, že podle notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti lze nařídit exekuci tehdy, jestliže splňuje formální náležitosti stanovené pro sepisování notářských zápisů o právních úkonech, jestliže obsahuje dohodu osoby oprávněné (zpravidla věřitele) s osobou povinnou (zpravidla dlužníkem), v níž jsou přesně individualizovány oprávněná a povinná osoba a vyznačeny právní důvod plnění (tj. vylíčeny rozhodné skutečnosti, na nichž se plnění zakládá), předmět plnění (tj. přesný obsah a rozsah plnění) a doba plnění (tj. přesně a určitě určena doba, do které se povinná osoba zavazuje předmět plnění poskytnout oprávněné osobě), a jestliže osoba povinná v něm svolila k vykonatelnosti (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14.4.1999 sp. zn. 21 Cdo 2020/98, uveřejněné pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2000).
V projednávané věci bylo pro rozhodnutí o exekučním návrhu oprávněného významné (určující) vyřešení právní otázky, zda v notářském zápisu sepsaném JUDr. Magdou Fajovou, notářkou ve Frýdku - Místku, dne 18.6.2003 pod sp. zn. NZ 235/2003, N 256/2003 byla ke splnění povinnosti dlužníka zaplatit věřiteli "3% smluvní úrok ročně za období od 18.3.2003 do zaplacení z částky 360.000,- Kč" určena lhůta (doba plnění), tedy, řečeno jinak, určena doba, do které se povinný (dlužník) zavázal poskytnout věřiteli uvedený "smluvní úrok". Protože odvolací soud uvedenou otázku posoudil v rozporu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, dospěl Nejvyšší soud ČR k závěru, že dovolání oprávněného je podle ustanovení §237 o.s.ř. přípustné.
Po přezkoumání rozsudku odvolacího soudu ve smyslu ustanovení §242 o.s.ř., které provedl bez jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.), Nejvyšší soud ČR dospěl k závěru, že dovolání je opodstatněné.
Z obsahu notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti sepsaného JUDr. Magdou Fajovou, notářkou ve Frýdku - Místku, dne 18.6.2003 pod sp. zn. NZ 235/2003, N 256/2003 vyplývá, že povinný (jako dlužník) se zavázal zaplatit věřiteli z důvodu vrácení půjčky, kterou mu věřitel poskytl na základě smlouvy o půjčce ze dne 18.3.2003, rovněž "smluvní úrok" ve výši "3% p.a. z dlužné částky, počínaje dnem 18.3.2003 až do jejího zaplacení, ve lhůtě do 31.8.2003".
Dohoda oprávněné a povinné osoby, uvedená v notářském zápisu se svolením k vykonatelnosti, nemá hmotněprávní povahu a tedy nemá sama o sobě za následek vznik, změnu nebo zánik práv a povinností účastníků právního vztahu (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10.10.2000 sp. zn. 21 Cdo 267/2000, který byl uveřejněn pod č. 15 v časopise Soudní judikatura, roč. 2001). Hmotněprávní charakter proto nemá (nemůže mít) ani určení předmětu plnění a doby plnění [§71b odst.2 písm. d) a e) notářského řádu]; jedná se o pouze formální náležitosti, které jsou potřebné k tomu, aby notářský zápis se svolením k vykonatelnosti byl jako exekuční titul vykonatelný.
V projednávané věci nemohou být žádné pochybnosti o tom, že údaj o povinnosti zaplatit "smluvní úrok" ve výši "3% p.a. z dlužné částky, počínaje dnem 18.3.2003 až do jejího zaplacení" přesně a určitě vymezuje předmět plnění (obsah povinnosti, k jejímuž splnění byla exekuce navržena). Uvádí-li se v notářském zápisu (pod bodem III. odst.5) dále, že "smluvní úrok" bude zaplacen do 31.8.2003, byla tím nepochybně určitě a srozumitelně určena doba plnění (lhůta ke splnění povinnosti). Závěr odvolacího soudu, který při svém rozhodování zjevně opomenul ujednání obsažené pod bodem III. odst.5 notářského zápisu, tedy nemůže obstát.
Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu není správné; Nejvyšší soud České republiky je proto zrušil (§243e odst. 1 o.s.ř.). Vzhledem k tomu, že důvody, pro které bylo zrušeno usnesení odvolacího soudu, platí i na usnesení soudní exekutorky, zrušil Nejvyšší soud i toto usnesení a věc vrátil soudní exekutorce Mgr. Lence Černoškové k dalšímu řízení (§243e odst. 2 věta druhá o.s.ř., §52 odst.2 exekučního řádu).
Právní názor vyslovený v tomto usnesení je závazný v novém rozhodnutí o věci rozhodne soudní exekutorka nejen o náhradě nákladů nového řízení a dovolacího řízení, ale znovu i o nákladech původního řízení (§243g odst. 1 o.s.ř.), nebude-li o náhradě nákladů rozhodováno ve zvláštním režimu (§87 a násl. exekučního řádu).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. dubna 2014
JUDr. Ljubomír Drápal
předseda senátu