ECLI:CZ:NS:2008:21.CDO.3864.2007.1
sp. zn. 21 Cdo 3864/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Ljubomíra Drápala a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Mojmíra Putny v právní věci žalobkyně JUDr. D. K., Ph.D., LL.M., jako správkyně konkursní podstaty úpadce V. C. a.s., proti žalovaným 1) U. b., a.s. \"v likvidaci\", a 2) Mgr. L. R., jako správci konkursní podstaty úpadce U. b., a.s. \"v likvidaci\", o určení, že nemovitosti nejsou zatíženy zástavním právem, vedené u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. 8 C 240/2005, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích ze dne 30. dubna 2007, č.j. 18 Co 306/2006-237, takto:
Dovolání žalobkyně se zamítá.
Odůvodnění:
Žalobkyně se domáhala určení, že zástavní právo k nemovitostem ve vlastnictví úpadce V. C. a.s., a to \"k budově čp. na pozemku parc.č. 1823 o výměře 1602 m2 a pozemku parc.č. 1823 o výměře 1602 m2, zastavěná plocha a nádvoří, zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro P. k., pracoviště Ch. pro obec a katastrální území Ch. na LV\" zajišťující pohledávku žalované 1) ve výši 13.671.309,39 Kč za společností M-B., společnost s ručením omezeným, tu není. Žalobu zdůvodnila zejména tím, že právní předchůdkyně žalované 1) B. d. S. a.s. poskytla společnosti M-B., společnost s ručením omezeným, úvěr ve výši 6.500.000,- Kč, který byl zajištěn zástavním právem k uvedeným nemovitostem, že smlouvou o prodeji podniku došlo k převodu pohledávky zajištěné zástavním právem k nemovitostem z B. d. S. a.s. na žalovanou 1) a že mezi společností M-B., společnost s ručením omezeným, a V. C. a.s. byla dne 9.1.1995 uzavřena kupní smlouva, kterou byly zastavené nemovitosti prodány společnosti V. C. a.s. Protože Krajský soud v Hradci Králové zamítl návrh na prohlášení konkursu na majetek společnosti M-B., společnost s ručením omezeným, pro nedostatek majetku a protože došlo dne 26.2.2002 k výmazu této společnosti z obchodního rejstříku, čímž dlužník jako právnická osoba zanikl bez likvidace a bez právního nástupce, žalobkyně dovozuje, že tím zanikl i závazek z úvěrové smlouvy a s ohledem na akcesorický charakter zajištění zaniklo i zástavní právo.
Okresní soud v Chrudimi - poté co usnesením ze dne 22.12.2005, č.j. 8 C 240/2005-75 ve smyslu ustanovení §92 odst.1 o.s.ř. připustil, aby do řízení přistoupil žalovaný 2) - rozsudkem ze dne 25.4.2006, č.j. 8 C 240/2005-151 žalobu proti žalované 1) zamítl, proti žalovanému 2) žalobě vyhověl a rozhodl, že žalovaný 2) je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1.570,- Kč a že žalovaná 1) nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud prvního stupně dovodil, že proti žalované 1) musela být žaloba zamítnuta, neboť žalobkyně nemá naléhavý právní zájem na požadovaném určení, když žaloba byla podána po prohlášení konkursu na žalovanou 1), a je tedy \"na místě jednat s určeným správcem konkursní podstaty\". Ve vztahu k žalovanému 2) odvolací soud dospěl k závěru, že žalobkyně na navrhovaném určení má naléhavý právní zájem, že \"úvěrový dlužník\" společnost M-B., společnost s ručením omezeným, byla vymazána z obchodního rejstříku dne 26.2.2002, aniž by byl \"určen její právní nástupce\" a \"plnění jejího dluhu z úvěrové smlouvy se stalo nemožným pro nemožnost zaniklého dlužníka plnit\", že \"tak zanikl úvěrový vztah, zajištěná pohledávka\" žalované 1), a že zánikem této zajištěné pohledávky zaniklo i zástavní právo.
Proti tomuto rozsudku soudu prvního stupně podali žalobkyně a žalovaný 2) odvolání a v průběhu odvolacího řízení žalobkyně navrhla, aby do řízení na místo žalovaného 2) vstoupila do řízení společnost V. & B., spol. s r.o. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný 2) postoupil této společnosti pohledávku, zajištěnou sporným zástavním právem.
Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích usnesením ze dne 30.4.2007, č.j. 18 Co 306/2006-237 připustil, aby do řízení na místo žalovaného 2) Mgr. L. R., správce konkursní podstaty úpadce U. b., a.s. \"v likvidaci\" vstoupila V. & B., spol. s r.o. Z předložené smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalovaným 2) jako postupitelem a společností V. & B., spol. s r.o. jako postupníkem dne 13.7.2006 dovodil, že v odvolacím řízení nastala žalobkyní tvrzená právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, a že proto byly splněny předpoklady pro postup podle ustanovení §107a o.s.ř.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání. Namítla, že odvolací soud nesprávně dovodil, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13.7.2006 došlo k právní skutečnosti, na základě níž přešla práva a povinnosti účastníka řízení, neboť \"smlouva o postoupení pohledávek trpí několika vadami specifikace postoupené pohledávky\"; je neurčitá a tedy neplatná, není zřejmé, na základě jaké právní skutečnosti pohledávka vznikla (\"poskytnutí peněžních prostředků\" a \"I-474726634-7\" je nedostatečné), a není uvedeno, v jaké měně je uvedená částka 14.195.095,61 myšlena, a dále pohledávka specifikovaná pod pořadovým č. 26 v příloze č. 1 A navíc v době postoupení již nemohla existovat, protože uvedený dlužník M-B., společnost s ručením omezeným byl z obchodního rejstříku vymazán dne 26.2.2002 z důvodu zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku a se zánikem dlužníka došlo i k zániku jeho pohledávky\". Nemohlo tedy dojít k platnému postoupení pohledávky, a nemohlo proto dojít ani \"k platnému postoupení zástavního práva\", které pohledávku v době její existence zajišťovalo. Dovolatelka rovněž namítla, že \"je neurčité i oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19.7.2006 učiněné žalovaným 2)\". Žalobkyně navrhla, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil.
Společnost V. & B., spol. s r.o. navrhla, aby dovolací soud dovolání žalobkyně zamítl. Rozhodnutí odvolacího soudu považuje za správné a odvolává se na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, z jehož rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1198/2005 vyplývá, že zástavní právo nezaniká, jestliže dluh odpovídající zajištěné pohledávce nemůže být uspokojen právnickou osobou proto, že zanikla bez právního nástupce.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání proti usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení §240 o.s.ř. a že jde o usnesení, proti kterému je dovolání přípustné podle ustanovení §239 odst. 2 písm. b) o.s.ř., přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení §242 o.s.ř. bez nařízení jednání (§243a odst. 1 věta první o.s.ř.) a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.
Má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v §107 (§107a odst. 1 o.s.ř.). Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v ustanovení §107a odst. 1 o.s.ř., a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje (§107a odst. 2 o.s.ř.).
Nastane-li po zahájení řízení právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde (v důsledku universální nebo singulární sukcese), nemá to samo o sobě vliv na okruh účastníků řízení, tak jak byl vymezen podle ustanovení §90 o.s.ř. K procesnímu nástupnictví může dojít jen tehdy, jestliže žalobce s poukazem na konkrétní právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde, navrhne, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka (jeho právního předchůdce), a jestliže soud tuto změnu v okruhu účastníků připustí.
Navrhne-li žalobce, aby nabyvatel práva vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka, soud - jak vyplývá z ustanovení §107a odst. 1 a 2 o.s.ř. - ve vztahu k jím označené právní skutečnosti zkoumá, zda jde vůbec o právní skutečnost, zda se jedná o takovou právní skutečnost, s níž právní předpisy obecně vzato spojují přechod nebo převod práv (tedy zda nejde o takovou právní skutečnost, která podle právních předpisů nemůže mít za následek přechod nebo převod práv), zda označená právní skutečnost opravdu nastala a zda je způsobilá mít za následek přechod nebo převod práv (srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24.6.2003, sp. zn. 21 Cdo 306/2003, které bylo uveřejněno pod č. 31 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2004).
Otázkou, zda úpadce U. b., a.s. \"v likvidaci\" je opravdu zástavním věřitelem a zda zajištěná pohledávka (a spolu s ní i zástavní právo) byla platně převedena na jiného (na společnost V. & B., spol. s r.o. podle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13.7.2006), se soud při tomto rozhodování nezabývá, neboť se netýká zkoumání procesního nástupnictví ve smyslu ustanovení §107a o.s.ř., ale již posouzení věci samé (opodstatněnosti žaloby na určení, že nemovitosti nejsou zatíženy zástavním právem), k níž se soud může vyslovit jen v rozhodnutí o věci samé.
Smlouva o postoupení pohledávky (§524 a násl. občanského zákoníku) je dvoustranný právní úkon, který uzavírá původní věřitel (postupitel) s jinou osobou (postupníkem). Předmětem smlouvy je postoupení určité pohledávky (práva na plnění od dlužníka) původního věřitele postupníku, který se stává věřitelem dlužníka na místě původního věřitele (postupitele). Smlouva o postoupení pohledávky je právní skutečností, s níž právní předpisy spojují přechod zástavního práva, neboť s postoupenou pohledávkou přechází na postupníka i její příslušenství a všechna práva s ní spojená (srov. §524 odst. 2 občanského zákoníku), tedy i zástavní právo, které zajišťuje postoupenou pohledávku.
Smlouva ze dne 13.7.2006 je - jak správně dovodil odvolací soud - podle svého obsahu nepochybně smlouvou o postoupení pohledávky, neboť obsahuje všechny podstatné náležitosti, které v takové smlouvě musí být sjednány. Za řízení před odvolacím soudem tedy bylo prokázáno, že právní skutečnost, kterou žalobkyně uvedla před odvolacím soudem u jednání dne 16.4.2007, je vskutku právní skutečností a že jí tvrzená právní skutečnost nastala, neboť mezi žalovaným 2) a společností V. & B., spol. s r.o. byla smlouva o postoupení pohledávek opravdu uzavřena. Protože s postoupenou pohledávkou přechází na postupníka i zástavní právo, které ji zajišťuje, bylo prokázáno též to, že se jedná o takovou právní skutečnost, s níž právní předpisy obecně vzato spojují přechod zástavního práva, a že je tedy způsobilá mít za následek přechod zástavního práva.
Námitka žalobkyně, že smlouva o postoupení pohledávek ze dne 13.7.2006 \"je neplatná\", neboť \"pohledávka je označena neurčitě a navíc v té době již předmětná pohledávka neexistovala\", je nedůvodná. Otázkou, zda smlouva o postoupení pohledávek ze dne 13.7.2006 je platným právním úkonem, se soud při zkoumání procesního nástupnictví ve smyslu ustanovení §107a o.s.ř. - jak uvedeno již výše - nezabývá, neboť se týká posouzení věci samé, k níž se soud může vyslovit jen v rozhodnutí o věci samé. Měla-li žalobkyně o postoupení pohledávky pochybnosti, měla si je objasnit dříve, než podala u soudu návrh, aby na místo žalovaného 2) vstoupila společnost V. & B., spol. s r.o.; protože však návrh podala, mohou být její pochybnosti nyní vyřešeny, nebude-li žaloba vzata účinně zpět, až v rozhodnutí soudu o věci samé.
Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu je správné. Nejvyšší soud ČR proto dovolání žalobkyně podle ustanovení §243b odst. 2 části věty před středníkem o.s.ř. zamítl.
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí odvolacího soudu (§243c, §151 odst. 1 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 2. září 2008
JUDr. Ljubomír Drápal, v. r.
předseda senátu