ECLI:CZ:NS:2017:21.CDO.426.2017.1
sp. zn. 21 Cdo 426/2017-278
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Jiřím Doležílkem v právní věci žalobkyně S. M. , proti žalovanému Českomoravská stavební spořitelna, a. s. se sídlem v Praze 10, Vinohradská č. 3218/169, IČO 49241397, zastoupenému JUDr. Romanem Majerem, advokátem se sídlem v Praze 4, Vyskočilova č. 1326/5, o určení, že nemovitosti nejsou zatíženy zástavním právem, za účasti M. M., zastoupeného JUDr. Janem Najmanem, advokátem se sídlem v Pardubicích, nám. Republiky č. 53, jako vedlejšího účastníka na straně žalobkyně, vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 5 C 389/2014, o dovolání vedlejšího účastníka proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 28. června 2016 č. j. 22 Co 140/2016-230, takto:
I. Dovolání vedlejšího účastníka se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.):
Nejvyšší soud České republiky dovolání vedlejšího účastníka proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 28. 6. 2016 č. j. 22 Co 140/2016-230 podle ustanovení §243c odst. 3 věty první a §218 písm. b) o. s. ř. odmítl, neboť vedlejší účastník není k podání dovolání oprávněn (subjektivně legitimován).
Judikatura soudů dospěla k závěru, že pravidlo uvedené v ustanovení §93 odst. 3 o. s. ř., že vedlejší účastník má v řízení stejná práva a povinnosti jako účastník, kterého v řízení podporuje, se uplatní v průběhu (během) občanského soudního řízení, avšak na oprávnění vedlejšího účastníka podávat opravné prostředky nedopadá; možnost vedlejšího účastníka podat odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně proto upravuje ustanovení §203 odst. 1 o. s. ř. a jeho možnost podat žalobu na obnovu řízení nebo žalobu pro zmatečnost řeší ustanovení §231 odst. 1 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že zákon nestanoví, že by vedlejší účastník mohl podat též dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu, platí závěr, že vedlejší účastník není (podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2001) osobou oprávněnou k podání dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2003 sp. zn. 25 Cdo 162/2003, uveřejněné pod č. 3 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2004, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2007 sp. zn. 32 Odo 1664/2005 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 10. 2010 sp. zn. 28 Cdo 1896/2010).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. března 2017
JUDr. Jiří Doležílek
předseda senátu