Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29.10.2019, sp. zn. 22 Cdo 3201/2019 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2019:22.CDO.3201.2019.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2019:22.CDO.3201.2019.1
sp. zn. 22 Cdo 3201/2019-58 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Davida Havlíka a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobce J. D. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Tomášem Sokolem, advokátem se sídlem v Praze 2, Sokolská třída 60, proti žalované VODOHOSPODÁŘSKÉ STAVEBNÍ SPOL. S R. O. , se sídlem v Chomutově, Černovická 4264, identifikační číslo osoby 44567022 , zastoupené Mgr. Bohuslavem Rollem, advokátem se sídlem v Chomutově, Nerudova 63, o zdržení se zásahů do vlastnického práva, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 21 C 130/2019, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 5. 2019, č. j. 13 Nc 6534/2019-29, takto: Řízení o dovolání se zastavuje . Stručné odůvodnění (§243f odst. 3 o. s. ř.): Žalobce se domáhá žalobou doručenou Okresnímu soudu v Mostě dne 8. 3. 2019, aby žalované bylo uloženo zdržet se vstupu na jeho pozemky parc. č. XY a parc. č. XY v k. ú. XY, a předběžným opatřením jí také uloženo zdržet se jakéhokoliv poškozování pozemků a jejich opuštění. Okresní soud v Mostě usnesením ze dne 12. 3. 2019, č. j. 44 C 26/2019-19, vyslovil svoji místní nepříslušnost s tím, že po právní moci usnesení bude věc postoupena místně příslušnému Okresnímu soudu v Chomutově. Okresní soud v Chomutově s postoupením věci nesouhlasil a předložil věc nadřízenému soudu - Krajskému soudu v Ústí nad Labem. Ten usnesením ze dne 15. 5. 2019, č. j. 13 Nc 6534/2019- 29, podle §105 odst. 3. o. s. ř. rozhodl, že nesouhlas Okresního soudu v Chomutově s postoupením věci není důvodný. Ztotožnil se závěrem Okresního soudu v Mostě o nedostatku jeho místní nepříslušnosti a odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalobce dovolání. Dovozuje, že poučení odvolacího soudu o nepřípustnosti dovolání není správné. Dovolání proti usnesení odvolacího soudu, který rozhodoval o postoupení věci jinému soudu je totiž přípustné podle §237 o. s. ř. ve znění novely provedené zákonem č. 404/2012 Sb., účinným od 1. 1. 2013. Podle důvodové zprávy k tomuto zákonu byla přípustnost dovolání rozšířena a dovolání může být podáno i proti rozhodnutí o postoupení věci jinému soudu prvního stupně. Navrhl, aby dovolací soud změnil usnesení odvolacího soudu tak, že usnesení Okresního soudu v Mostě ze dne 12. 3. 2019, č. j. 44 C 26/2019-16, se ruší a věc se postupuje Okresnímu soudu v Mostě. Žalovaná se k dovolání nevyjádřila. Obsah napadeného rozhodnutí i obsah dovolání jsou účastníkům známy, a proto na ně dovolací soud pro stručnost odkazuje. Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu , kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Ustanovení §238 o. s. ř. jsou pak vyjmenovány řízení a rozhodnutí, proti kterým není dovolání podle §237 přípustné. Podle §238a o. s. ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu , kterým bylo v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o vstupu do řízení namísto dosavadního účastníka řízení (§107a), o přistoupení dalšího účastníka (§92 odst. 1) a o záměně účastníka (§92 odst. 2). Podle §105 odst. 2 vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 o. s. ř. předloží Nejvyššímu soudu. Podle §105 odst. 3 o. s. ř. jestliže soud, kterému byla věc postoupena, s postoupením nesouhlasí, předloží ji k rozhodnutí, pokud otázka nebyla již rozhodnuta soudem odvolacím, svému nadřízenému soudu , rozhodnutím tohoto soudu je vázán i soud, který věc postoupil. Z ustanovení §237 o. s. ř. tak vyplývá, že dovolání je mimořádný opravný prostředek, který lze podat proti rozhodnutí odvolacího soudu , který rozhodl o odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně, pokud §238 o. s. ř. dovolání nevylučuje. Dovolání je pak podle §238a o. s. ř. přípustné proti vyjmenovaným procesním rozhodnutím odvolacího soudu, kterými rozhodl v průběhu odvolacího řízení. To znamená, že dovoláním nelze napadnout usnesení nadřízeného (krajského) soudu, který rozhodl o nesouhlasu okresního soudu s postoupením věci podle §105 odst. 3 o. s. ř. – v daném případě usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem, který rozhodl o nesouhlasu Okresního soudu v Chomutově s postoupením věci Okresním soudem v Mostě. K tomu srovnej např. Svoboda, Smolík, Levý, Šínová a kol. Občanský soudní řád. Komentář, C. H. Beck, Druhé vydání 2017, s. 880-883. Neobstojí ani odkaz na důvodovou zprávu k novele občanského soudního řádu, provedenou zákonem č. 404/2012 Sb.; tam přípustnost dovolání proti rozhodnutí nadřízeného soudu podle §105 odst. 3 o. s. ř. není konstatována. I tato novela zachovala zásadu, že dovolání je možno podat za splnění dalších podmínek jen proti rozhodnutí odvolacího soudu, tedy soudu, který rozhodoval o odvolání, nikoliv proti rozhodnutí nadřízeného soudu. Pro stručnost lze odkázat na to, co se o této otázce v důvodové zprávě uvádí ve výkladu k bodu 41. Nadále tak platí i pro tento případ to, co bylo konstatováno v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 1998, sp. zn. 2 Cdon 1866/97, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 11/2004, že funkční příslušnost k projednání dovolání proti usnesení nadřízeného soudu není dána; řízení o takovém dovolání proto musí být zastaveno. Stejně též stanovisko pléna Nejvyššího soudu z 27. 6. 1996, Plsn 1/96, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 48/ 1996, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2018, sp. zn. 29 Cdo 2721/2016). Dovolací soud proto řízení o dovolání žalobce podle §104 odst. 1 a §243c odst. 1 o. s. ř. zastavil. Protože tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto i o případné náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě odvolacího soudu. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 29. 10. 2019 JUDr. Jiří Spáčil CSc. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/29/2019
Spisová značka:22 Cdo 3201/2019
ECLI:ECLI:CZ:NS:2019:22.CDO.3201.2019.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Zastavení řízení
Dotčené předpisy:§104 odst. 1 o. s. ř.
§243c odst. 1 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2020-01-26