ECLI:CZ:NS:2007:22.CDO.4658.2007.1
sp. zn. 22 Cdo 4658/2007
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Marie Rezkové a JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., ve věci žalobkyně Ž. L., zastoupené advokátem, proti žalované S. p., a. s., zastoupené advokátem, o odstranění části stavby, vedené u Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově pod sp. zn. 27 C 355/98, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. března 2007, č. j. 56 Co 132/2007-466, takto:
Usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. března 2007, č. j. 56 Co 132/2007-466, se zrušuje, a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Karviné – pobočky v Havířově (dále jen „soud prvního stupně“) 22. 10. 1998 domáhala, aby soud žalované uložil povinnost „odstranit na vlastní náklady část stavby plynovodu DN 500 S. – Ž. s odbočkou na S. a A., jejíž součástí je mj. i plynovodní spojovací uzel se třemi trasovými uzávěry, která je umístěna na pozemku č. 2206 ve vlastnictví Ž. L., zapsaném u Katastrálního úřadu v K. na LV pro kat. území A. u Č. T.“.
Usnesením soudu prvního stupně z 9. 11. 2005, č. j. 27 C 355/98-375, byla žalobkyně vyzvána k odstranění vad žalobního návrhu v tom smyslu, „aby upřesnila, kterou konkrétně a přesně vymezenou část stavby plynovodu má strana žalovaná dle jejího požadavku odstranit, uvedla, zda se dotčená část stavby nachází nad či pod povrchem pozemku v jejím vlastnictví, a upřesnila příslušnou část stavby délkou, výškou a šířkou, popřípadě jinými technickými parametry a uvedla, zda se na předmětných pozemcích nacházejí ještě případně další inženýrské sítě, aby nemohla být část plynovodu, která má být odstraněna, zaměněna se stavbou jinou“. V souladu s pokynem Krajského soudu v Ostravě, vysloveným v usnesení z 30. 9. 2005, č. j. 56 Co 40/2005-371, byla současně vyzvána, aby žalobu doplnila o tzv. „geometrické znázornění stavby“, potvrzené správcem plynárenských sítí.
Žalobkyně 5. 12. 2005 upřesnila a doplnila původní žalobní návrh tak, že „žalovaná je povinna odstranit na své náklady stavbu plynovodu DN 500 S. – Ž. s odbočkou na S. a A., která se nachází na pozemku parc. č. 2207/5 – orná půda a pozemku parc. č. 2205 – zahrada, kdy všechny tyto pozemky jsou ve vlastnictví žalobkyně a nacházejí se v kat. území A. u Č. T. …, a to konkrétně 3 trasové uzávěry, kterou tvoří 56 m dlouhá plynovodní stavba směrem obec S. o průměru 500 cm, nacházející se 2 m pod povrchem pozemku parc. č. 2207/5 – orná půda, dále 23 m dlouhá plynovodní stavba směrem obec H. o průměru 500 cm, nacházející se 2 m pod povrchem pozemku parc. č. 2207/5 – orná půda, a 5 m dlouhá plynovodní stavba směr obec Ž. o průměru 500 cm, nacházející se 2 m pod povrchem pozemku parc. č. 2205 – zahrada, jakož i plynovodní (šoupátkový) uzel, nacházející se pod povrchem pozemku parc. č. 2207/5 – orná půda v hloubce 3 m, o celkové výměře 192 m2, včetně jeho zařízení nacházejícího se na povrchu pozemku parc. č. 2207/5, a to 3 kusů odfukových rour o průměru 100 mm, 1 m vysokých, 9 kusů poklopů a 1 kusu vodorovné roury o průměru 100 mm, sloužící jako zábrana vstupu na pozemek, přičemž v jejich blízkosti se nacházejí orientační sloupky“. Soudu sdělila, že jiné inženýrské sítě se nacházejí na hranici pozemku parc. č. 2204/1 a jsou nezaměnitelné s částí stavby, jejíž odstranění se domáhá. Geometrický plán části stavby soudu nepředložila. O vydání této listiny požádala správce plynárenských sítí, který jí plán nevydal.
Soud prvního stupně usnesením ze dne 23. května 2006, č. j. 27 C 355/98-413, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 19. února 2007, č. j. 27 C 355/98-450, odmítl žalobu ze dne 19. října 1998, doručenou soudu dne 22. října 1998 a upravenou podáním ze dne 5. prosince 2005. Dále rozhodl o nákladech řízení. Soud prvního stupně žalobu odmítl podle §43 odst. 1, odst. 2 věta prvá a třetí občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“) s tím, že žalobkyně na výzvu soudu neodstranila vady žalobního návrhu. Podle názoru soudu prvního stupně bez geometrického plánu, podle kterého by bylo možné jednoznačně určit, v jakém konkrétním rozsahu podle obecně technických parametrů lze uvedenou stavbu odstranit, nelze rozhodnout. Poukázal mimo jiné na to, že nepochybně bude třeba provést výkopy orné půdy v místech, která geometrické zaměření zcela přesně stanoví a vytýčí. Geometrický plán z 23. 6. 2003, předložený žalovanou, je pro toto řízení nepoužitelný, neboť se netýká nefunkční stavby plynovodu na pozemcích žalobkyně, ale přeložení stavby plynovodu na žádost žalované.
Krajský soud v Ostravě jako soud odvolací k odvolání žalobkyně usnesením ze dne 30. března 2007, č. j. 56 Co 132/2007-466, usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí žaloby potvrdil a dále rozhodl o nákladech řízení. Odvolací soud uvedl, že žalobkyně přes výzvu soudu nedoložila geometrické znázornění části stavby, která má být z pozemků v jejím vlastnictví odstraněna, potvrzené správcem plynárenských sítí, a že „pouze jednoznačně formulovaný petit, včetně jeho geometrické přílohy, totiž umožňuje (v případě pozitivního rozhodnutí ve věci) vykonat rozsudek o odstranění části stavby“. Okolnost, že geometrické znázornění části stavby žalobkyně nepředložila soudu proto, že jí správce plynárenských sítí toto geometrické znázornění části stavby nevydal, nelze zohlednit v její prospěch, neboť bylo její procesní povinností obstarat zmíněnou listinu prostřednictvím geodeta. Žalobkyně nesplnila výzvu k odstranění vad žalobního návrhu, ačkoliv byla upozorněna na následky své procesní pasivity, tj. na možnost odmítnutí žaloby.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání z důvodu, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Namítla, že podáním ze dne 5. prosince 2005 žalobní návrh podle požadavku upravila a důkladně upřesnila, vyjma doložení geometrického znázornění části stavby, která má být odstraněna. Upravený žalobní návrh je jednoznačně určitý, stavba, která má být odstraněna, je nezaměnitelná a v případě vyhovění žalobě by rozsudek byl vykonatelný. Podle názoru žalobkyně geometrické znázornění části stavby není nezbytně nutné pro další řízení. Vadu řízení žalobkyně spatřuje právě v požadavku doplnění žaloby o geometrické znázornění části stavby. Navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.
Žalovaná se k dovolání nevyjádřila.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) jako soud dovolací po zjištění, že dovolání bylo podáno oprávněnou osobou včas, řádně zastoupenou advokátem a je přípustné podle §239 odst. 3 OSŘ, dospěl k závěru, že je důvodné.
Podle §79 odst. 1 OSŘ se řízení zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (§42 odst. 4) obsahovat mimo jiné vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí z něj být patrno, čeho se navrhovatel domáhá.
Podle §43 odst. 1 OSŘ předseda senátu vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést.
Není-li podle §43 odst. 2 OSŘ přes výzvu předsedy senátu podle §43 odst. 1 OSŘ podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen.
Žalobní návrh musí být formulován takovým způsobem, aby po jeho převzetí do rozhodnutí soudu bylo možné takové rozhodnutí materiálně vykonat. Vymezení práv a jim odpovídajících povinností v žalobním návrhu obsažené musí být provedeno tak, že lze dovodit, o jaká práva a povinnosti jde [srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2002, sp. zn. 29 Odo 421/2002, publikované pod C 1465 v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu vydávaného nakladatelstvím C. H. Beck (dále jen „Soubor“)]. Skutkové okolnosti, z nichž lze usuzovat na existenci žalobou uplatněného nároku, musí být v žalobě vylíčeny tak, aby v žalobě popsaný skutek (skutkový děj) umožňoval jednoznačnou individualizaci žalobcova nároku, to jest nemožnost jeho záměny s jiným skutkem (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. května 2003, sp. zn. 29 Odo 186/2002, publikované pod C 1917 Souboru). Ze shora uvedeného plyne, že skutkové okolnosti musí být vymezeny jednoznačně a nezaměnitelně. Žaloba o odstranění stavby je přesná a určitá nejen tehdy, jestliže je tato stavba označena v připojeném geometrickém plánu, ale také tehdy, jestliže je identifikována jiným způsobem, nevzbuzujícím pochybnosti o tom, jaké stavby se žaloba týká (srovnej přiměřeně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. března 1997, sp. 2 Cdon 180/96, publikovaný pod č. 26/1998 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek). Při přiměřené aplikaci závěrů vyslovených v posledně citovaném rozhodnutí bude požadavku určitosti vyhovovat takový výrok, ohledně něhož nevzniknou pochybnosti v otázce, jaké stavby se požadavek na odstranění ze strany žalobce týká. Není proto nezbytné trvat na tom, aby geometrický plán měl žalobce k dispozici již před podáním žaloby. Nelze také odhlédnout od skutečnosti, že kategoricky a obecně formulovaný požadavek soudu, by ve svých důsledcích žalobci bránil v uplatnění práva v případech, kdy pro nedostatek součinnosti žalovaného nelze fakticky provést geodetické zaměření a geometrický plán vypracovat. Pokud se tak odvolací soud v projednávané věci vůbec nezabýval otázkou, zda předmět řízení, jak jej vymezila žalobkyně ve své žalobě, kterou posléze doplnila, je určen nezaměnitelně, a to i při absenci geometrického plánu, jenž by obsahoval přesný průběh plynovodního potrubí přes její pozemky, neaplikoval na danou věc §43 OSŘ správně. Bude proto na odvolacím soudu, aby toto pochybení při novém projednání věci napravil.
S ohledem na výše uvedené dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a vrátil věc tomuto soudu k dalšímu řízení (§243b odst. 2 a 3 OSŘ).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 28. listopadu 2007
JUDr. František Balák, v. r.
předseda senátu