ECLI:CZ:NS:2003:25.CDO.1149.2003.1
sp. zn. 25 Cdo 1149/2003
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce J. P. M. Ch., zastoupeného advokátem, proti žalovanému P. M., za účasti Č. p., a. s., pro 62.000,- FRF s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 8 C 207/98, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 6. listopadu 2002, č. j. 14 Co 693/2002-164 a 14 Co 746/2002-164, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Karlových Varech usnesením ze dne 15. 7. 2002, č. j. 8 C 207/98-148, ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne 31. 1. 2003, č. j. 8 C 207/98-172, odmítl pro opožděnost odvolání žalobce a žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 3. 4. 2002, č. j. 8 C 207/98-120, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Odvolání žalobce proti rozsudku, který byl právnímu zástupci žalobce doručen dne 28. 5. 2002, bylo totiž k poštovní přepravě podáno dne 13. 6. 2002, tedy jeden den po uplynutí lhůty.
K odvolání žalobce Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 6. 11. 2002, č. j. 14 Co 693/2002, 14 Co 746/2002-4, usnesení soudu prvního stupně ve výroku, jímž bylo odmítnuto odvolání žalobce, potvrdil. K námitce žalobce, že odvolání do výše označeného rozsudku zaslal soudu faxem již dne 12. 6. 2002 a doplnil jej ve smyslu ust. §42 odst. 3 o. s. ř. podáním podaným k poštovní přepravě dne 13. 6. 2002, odvolací soud uvedl, že faxové podání ze dne 12. 6. 2002 se ve spise nenachází a z kopie faxové zprávy předložené žalobcem sice vyplývá, že dne 12. 6. 2002 v 17:44 hodin bylo soudu prvního stupně doručováno nějaké podání, avšak není uvedeno, které věci se tato faxová zpráva týkala. Jelikož žalobce neprokázal včasnost podání odvolání a ve spise se nachází pouze odvolání zaslané poštou s připojenou obálkou prokazující, že žalobce zásilku podal k poštovní přepravě dne 13. 6. 2002, odvolací soud rozhodnutí soudu prvého stupně potvrdil.
Proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ust. §239 odst. 3 o. s. ř. Namítá, že kopie faxového podání ze dne 12. 6. 2002 v 17:45 je ve spise založena, a toto své tvrzení dokládá kopií tohoto faxového podání, kterou si opatřil při nahlédnutí do spisu. Není tak správný závěr odvolacího soudu, že žalobce podal odvolání proti výše označenému rozsudku opožděně, neboť soud při rozhodování nepřihlédl k odvolání, které bylo podáno faxem v zákonné lhůtě a v třídenní lhůtě bylo doplněno originálem. Žalobce navrhl zrušení usnesení soudů obou stupňů a vrácení věci odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Dovolací soud věc projednal a rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2001, a to v souladu s ustanovením části dvanácté, hlavy I, zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Po přezkoumání věci dospěl k závěru, že dovolání žalobce proti usnesení odvolacího soudu není přípustné.
Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (§236 odst. 1 o. s. ř.).
Podle ustanovení §237 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].
Podle ustanovení §238 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto
a) o žalobě na obnovu řízení,
b) o zamítnutí návrhu na změnu rozhodnutí ( §235h odst. 1 věta druhá).
Podle ustanovení §238a odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto
a) ve věci konkursu a vyrovnání,
b) o žalobě pro zmatečnost,
c) o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí,
d) ve věci zastavení výkonu rozhodnutí,
e) ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí,
f) o rozvrhu rozdělované podstaty ve výkonu rozhodnutí,
g) o povinnostech vydražitele uvedeného v §336m odst. 2 (§336n) a v §338za odst.2.
Podle ustanovení §239 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo
a) rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, popřípadě věc byla postoupena orgánu, do jehož pravomoci náleží,
b) v průběhu odvolacího řízení rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle §107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§107a), o přistoupení dalšího účastníka (§92 odst. 1) a o záměně účastníka (§92 odst. 2).
Podle ustanovení §239 odst. 2 o. s. ř. je dovolání rovněž přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo
a) potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle §104 odst. 1,
b) potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o tom, kdo je procesním nástupcem účastníka, o zastavení řízení podle §107 odst. 5, o vstupu do řízení na místo dosavadního účastníka (§107a), o přistoupení dalšího účastníka (§92 odst. 1) a o záměně účastníka (§92 odst. 2).
Podle ustanovení §239 odst. 3 o. s. ř. je dovolání též přípustné proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí návrhu (žaloby); to neplatí, jestliže byl odmítnut návrh na předběžné opatření (§75a).
V posuzovaném případě žalobce dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost.
Přípustnost dovolání podle ustanovení §237 o. s. ř. není dána, a to již proto, že usnesením odvolacího soudu nebylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým by bylo rozhodnuto ve věci samé. Dovolání není přípustné podle ustanovení §238 a §238a o. s. ř., protože usnesením soudu prvního stupně nebylo rozhodnuto ve věcech, v uvedených ustanoveních taxativně vyjmenovaných. Přípustnost dovolání nevyplývá ani z ustanovení §239 odst. 1 a 2 o. s. ř., neboť nejde o případy v těchto ustanoveních uvedené. Přípustnost dovolání nelze dovozovat ani z ustanovení §239 odst. 3 o. s. ř., neboť podle tohoto ustanovení lze podat dovolání jen tehdy, bylo-li potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž byla postupem podle ustanovení §43 o. s. ř. odmítnuta žaloba, popřípadě jiný návrh na zahájení řízení, tedy nikoliv - jako je tomu v daném případě - kdy bylo odvolacím soudem potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost podle ustanovení §208 odst. 1 o. s. ř. (srov. též rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 21 Cdo 1124/2001, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 41, roč. 2003).
Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud proto dovolání žalobce odmítl podle §243b odst. 5 věty první, a §218 písm. c) o. s. ř., aniž se mohl zabývat věcí z hlediska námitek uplatněných v dovolání.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s. ř., neboť žalovanému v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 24. září 2003
JUDr. Marta Škárová, v. r.
předsedkyně senátu