ECLI:CZ:NS:2005:25.CDO.218.2005.1
sp. zn. 25 Cdo 218/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka a soudců JUDr. Ing. Jana Huška a JUDr. Marty Škárové v právní věci žalobce D. D., zastoupeného advokátem, ve věci nejasného podání, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 26 Nc 406/2004, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. července 2004, č. j. 42 Co 359/2004-23, takto:
Dovolání se zamítá.
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 29. 7. 2004, č. j. 42 Co 359/2004-23, potvrdil usnesení Okresního soudu v Karviné ze dne 9. 6. 2004, č. j. 26 Nc 406/2004-9, kterým bylo odmítnuto podání žalobce ze dne 29. 4. 2004, označené jako „návrh na obnovení řízení v žalobě manželů D. a A. D.“, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Ztotožnil se se závěrem soudu prvního stupně, že podání je neprojednatelné a v řízení nelze pro nedostatek náležitostí návrhu pokračovat, neboť není zřejmé, zda se jedná o žalobu na obnovu řízení, byť předchozí řízení vedené pod sp. zn. 15 C 263/2002, jehož vady žalobce podrobuje kritice, neskončilo rozhodnutím ve věci, nebo zda jde o žalobu pro zmatečnost, aniž však jsou vytýkány konkrétní důvody zmatečnosti. Přestože byl žalobce usnesením soudu prvního stupně vyzván k odstranění vad podání a náležitě poučen, vady návrhu neodstranil; soud prvního stupně proto postupoval správně, jestliže podle ustanovení §43 odst. 2 o.s.ř. podání odmítl.
Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dovolání, které s odkazem na ustanovení §241a odst. 2 písm. a) o.s ř. odůvodňuje tím, že výzvě k doplnění podání nerozuměl a že mu za účelem poskytnutí soudní ochrany měla být poskytnuta právní pomoc. Vadu řízení spatřuje v neustanovení právního zástupce z řad advokátů, což bylo rozhodující příčinou následného postupu soudu, který odmítl žalobu. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušil a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení, zastoupeným advokátem ve smyslu ustanovení §241 o.s.ř., po projednání věci podle §242 odst. 3 o.s.ř. dospěl k závěru, že dovolání, které je přípustné podle ustanovení §239 odst. 3 o.s.ř., není důvodné.
Řízení před soudem se zahajuje na návrh. Návrh (žaloba) musí kromě obecných náležitostí (§42 odst. 4) obsahovat též náležitosti uvedené v §79 odst. 1 o.s.ř., tedy mimo jiné i vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá.
Podle ustanovení §43 odst. 1 o.s.ř. předseda senátu usnesením vyzve účastníka, aby bylo opraveno nebo doplněno podání, které neobsahuje všechny stanovené náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité. K opravě nebo doplnění podání určí lhůtu a účastníka poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést. Podle §43 odst. 2 o.s.ř. není-li přes výzvu předsedy senátu podání řádně opraveno nebo doplněno a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, soud usnesením podání, kterým se zahajuje řízení, odmítne. K ostatním podáním soud nepřihlíží, dokud nebudou řádně opravena nebo doplněna. O těchto následcích musí být účastník poučen.
Se závěrem odvolacího soudu, že na základě podání žalobce a dalších jeho přípisů nelze v řízení pokračovat pro vady žaloby, spočívající zejména v neurčitosti vymezení skutku, který má být předmětem řízení, a čeho se domáhá, se lze ztotožnit. Žaloba totiž postrádá tvrzení o skutečnostech, jimiž je vylíčen skutek (skutkový děj), na jehož základě je uplatněn nárok, tedy údaje, které jsou zcela nutné k tomu, aby bylo jasné, o čem a na jakém podkladě má soud rozhodnout. Ačkoliv k odstranění nedostatků žaloby a k doplnění skutkových tvrzení může dojít i v podaném odvolání proti usnesení o odmítnutí žaloby, žalobce ani dodatečně v celém průběhu řízení od doručení výzvy dne 21. 5. 2004 do doby rozhodnutí odvolacího soudu vady svého podání neodstranil.
Jak vyplývá z obsahu spisu, žalobce v podání ze dne 24. 5. 2004, jímž reagoval na výzvu soudu prvního stupně k odstranění vad podání ze dne 29. 4. 2004, požádal o „osvobození všech soudních poplatků“ a o „nezávislého advokáta k hájení mojích práv“. I když žalobce nepoužil zcela přesně zákonnou terminologii, je z obsahu tohoto podání zřejmé, že žádal o ustanovení zástupce ve smyslu ustanovení §30 o.s.ř. Okresní soud v Karviné, aniž o této žádosti rozhodl, usnesením ze dne 9. 6. 2004, č. j. 26 Nc 406/2004-9, podání ze dne 29. 4. 2004 odmítl.
Podle §30 odst. 1 o.s.ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit.
Podle §138 odst. 1 věta první o.s.ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zcela nebo zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva.
Z ustanovení §30 odst. 1 o.s.ř. vyplývá, že soud je povinen účastníka poučit o tom, že může podat žádost o ustanovení zástupce podle §30 odst. 1 o.s.ř. tehdy, jsou-li u něj předpoklady pro osvobození od soudních poplatků (§138) a současně je-li to třeba k ochraně jeho zájmů. Zároveň zásadně platí, že podá-li účastník v zahájeném řízení žádost o ustanovení zástupce ve smyslu §30 o.s.ř., soud o ní musí rozhodnout před tím, než učiní další úkony v řízení. Nelze ovšem přehlédnout, že i když to poměry účastníka odůvodňují, nesplňuje předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, a tedy ani předpoklady pro ustanovení zástupce, účastník, který svévolně nebo zřejmě bezúspěšně uplatňuje nebo brání právo (§138 odst. 1 věta první o.s.ř). O zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva se jedná zejména tehdy, jestliže již z obsahu podání (aniž by bylo třeba provádět dokazování) je nepochybné, že jeho návrhu nemůže být vyhověno. Není tudíž vadou řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí, jestliže soud v souladu s procesními předpisy odmítl nejasné podání účastníka, aniž rozhodl o žádosti žalobce o ustanovení zástupce za situace, kdy předpoklady pro takový postup nebyly splněny z důvodu zřejmě bezúspěšného uplatňování práva.
V daném případě žalobce ve svých podáních navrhoval, aby bylo „obnoveno řízení, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 15 C 263/2002“ a aby tím byly odstraněny vady tohoto řízení, v němž uplatňoval nároky související s jeho nepříznivou bytovou situací. Vzhledem k tomu, že předmětné řízení neskončilo rozhodnutím ve věci samé, proti němuž jedině zákon připouští žalobu na obnovu řízení (srov. návětí ustanovení §228 odst. 1 a odst. 2 o.s.ř., podle nějž lze tímto opravným prostředkem napadnout pravomocný rozsudek či usnesení ve věci samé nebo jímž byl schválen smír), nýbrž skončilo rozhodnutím o odmítnutí žaloby, což není rozhodnutím ve věci samé, je nepochybné, že podání žaloby na obnovu řízení je zřejmě bezúspěšným uplatňováním práva. Totéž platí tehdy, mínil-li žalobce podat žalobu pro zmatečnost ve smyslu ustanovení §229 o.s.ř., aniž ve svých podáních uvedl některý ze zmatečnostních důvodů nebo jej skutkově popsal.
Jestliže tedy odvolací soud potvrdil usnesení, jímž soud prvního stupně odmítl podání žalobce pro neodstranění jeho vad, aniž v situaci, kdy šlo o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, nerozhodl (a tedy nevyhověl) žádosti žalobce o ustanovení zástupce pro řízení, nezatížil řízení vadou, která mohla mít vliv na správnost rozhodnutí. Protože je rozhodnutí odvolacího soudu z hlediska uplatněného dovolacího důvodu správné, Nejvyšší soud České republiky dovolání zamítl (§243b odst. 2 část věty před středníkem o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. května 2005
JUDr. Petr V o j t e k, v. r.
předseda senátu