Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 13.08.2008, sp. zn. 25 Cdo 3020/2008 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2008:25.CDO.3020.2008.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2008:25.CDO.3020.2008.1
sp. zn. 25 Cdo 3020/2008 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Marty Škárové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobců a) J. R., b) J. R., bytem tamtéž, proti žalovanému F. ú. P.-z., o vrácení neoprávněně exekučně vymožené daně, vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. 10 C 106/2007, o dovolání žalobců proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 27. února 2008, č. j. 1 Nc 1024/2007-59, takto: Dovolací řízení se zastavuje. Odůvodnění: Poté, co Okresní soud v Benešově usnesením ze dne 14. 6. 2007, č. j. 10 C 106/2007-51, vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil Obvodnímu soudu pro Prahu 1 jako soudu místně příslušnému, Městský soud v Praze usnesením ze dne 27. 2. 2008, č. j. 1 Nc 1024/2007-59, rozhodl, že nesouhlas Obvodního soudu pro Prahu 1 s postoupením věci je důvodný. Proti rozhodnutí Městského soudu v Praze podali žalobci (nezastoupení advokátem) dovolání (adresované Vrchnímu soudu v Praze), v němž vyjadřují nespokojenost se shora uvedeným postupem soudů, který nevede k vyřešení jejich nároků uplatněných v žalobě. Usnesením ze dne 24. 4. 2008, č. j. 10 C 75/2008-64, Okresní soud v Benešově poučil žalobce, že jejich podání označené jako dovolání je neúplné a neurčité, neboť není sepsáno advokátem, notářem ani osobou s právnickým vzděláním, že v něm není řádně označen soud, kterému je dovolání určeno, že v něm není označeno, v jakém rozsahu je rozhodnutí napadáno, že není srozumitelně vymezen důvod dovolání a není jasně uvedeno, čeho se odvolatel (míněn patrně dovolatel) domáhá. Soud vyzval žalobce, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení podání opravili a doplnili, tj. aby si zvolili advokáta a aby jeho prostřednictvím podali řádné dovolání, poučil je o zákonných náležitostech dovolání, o tom, že k rozhodnutí o dovolání je příslušný Nejvyšší soud, že proti napadenému usnesení Městského soudu v Praze není dovolání přípustné a že nebude-li ve stanovené lhůtě předložena plná moc pro advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. V podání ze dne 6.5.2008 žalobci vznesli „důrazný protest“ proti usnesení č. j. 10 C 75/2008-64, vyjádřili přesvědčení, že tímto usnesením jsou potlačována lidská práva, trvali na dovolání, ať již o něm má rozhodnout Vrchní soud v Praze nebo Nejvyšší soud. V dalším textu podání zopakovali skutková tvrzení, jimiž odůvodňují žalobou uplatněný nárok, popisovali dosavadní průběh řízení, vyjádřili nesouhlas s požadavkem, aby v řízení byli zastupováni advokátem, a zopakovali žalobní návrh. Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§10a o.s.ř.) dospěl k závěru, že není k projednání podání označeného jako dovolání soudem funkčně příslušným. Dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu (§236 odst. 1 o.s.ř.). Podle ustanovení §105 odst. 2 o.s.ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu. Podle odstavce 3 téhož ustanovení jestliže soud, jemuž byla věc postoupena s postoupením nesouhlasí, předloží ji k rozhodnutí, pokud otázka příslušnosti nebyla již rozhodnuta soudem odvolacím, svému nadřízenému soudu; rozhodnutím tohoto soudu je vázán i soud, který věc postoupil. Pojem „nadřízený soud“, je-li použit občanským soudním řádem k určení věcné příslušnosti soudu, vychází z organizačních vztahů uvnitř soustavy soudů, nikoli ze vztahů instančních, a s pojmem „odvolací soud“ jej tudíž zaměňovat nelze (srov. stanovisko pléna Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 1996, sp. zn. Plsn 1/96, uveřejněné pod č. 48 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1996). Rozhodl-li tedy Městský soud v Praze o důvodnosti nesouhlasu Obvodního soudu pro Prahu 1 s postoupením věci, není toto jeho rozhodnutí rozhodnutím soudu odvolacího, ale rozhodnutím organizačně nadřízeného soudu, jež je závazné i pro soud, který věc postoupil a jemuž je věc vrácena, aniž by o tom bylo nutno samostatně rozhodovat. V posuzované věci sice vydání tohoto rozhodnutí předcházelo rozhodnutí soudu prvního stupně, proti němuž bylo odvolání přípustné, účastníci řízení však odvolání nepodali, a proto soud, jemuž byla věc postoupena, předložil v souladu s ustanovením §105 odst. 3 o.s.ř. své nesouhlasné stanovisko s postoupením věci soudu nadřízenému a ten o tomto nesouhlasu rozhodl. Funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí občanský soudní řád neupravuje. Nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2006, sp. zn. 25 Cdo 532/2006, a ze dne 31. 7. 1997, sp. zn. 2 Cdon 30/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 14, ročník 1997, pod pořadovým číslem 112,). Nejvyšší soud proto řízení o dovolání žalobců zastavil (§104 odst. 1, §243c o.s.ř.). Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 13. srpna 2008 JUDr. Robert Waltr, v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:08/13/2008
Spisová značka:25 Cdo 3020/2008
ECLI:ECLI:CZ:NS:2008:25.CDO.3020.2008.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Dotčené předpisy:§10a předpisu č. 99/1963Sb.
§104 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-02