ECLI:CZ:NS:2012:25.CDO.3981.2009.1
sp. zn. 25 Cdo 3981/2009
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobce nezl. V. M. , zastoupeného matkou Šárkou Kordulovou, nar. 17. 12. 1985, bytem Putim 130, jako zákonnou zástupkyní, proti žalované Nemocnici Písek, a. s. , IČO 26095190, se sídlem v Písku, Čapkova 589, zastoupené Mgr. Janem Tarabou, advokátem se sídlem v Písku, Prokopova 339, o náhradu škody na zdraví, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 27 C 500/2007, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. března 2009, č. j. 19 Co 505/2009-161, takto:
Rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 24. března 2009, č. j. 19 Co 505/2009-161, a rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 27. listopadu 2008, č. j. 27 C 500/2007-139, ve vyhovujícím výroku o věci samé a v závislých výrocích o nákladech řízení se zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 27. 11. 2008, č. j. 27 C 500/2007-139, uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 17.300.400,- Kč, žalobu co do částky 384.000,- Kč zamítl, řízení ohledně částky 34.315.600,- Kč zastavil a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vyšel ze zjištění, že při porodu žalobce dne 11. 6. 2005 v žalované nemocnici došlo ke kontuzi krční míchy žalobce, takže žalobce je od krční páteře ochrnut, není schopen sám dýchat a přijímat potravu, je trvale závislý na ventilátoru, má tracheostomii a gastrostomii, je těžce psychomotoricky opožděn, nemluví a vyžaduje nepřetržitý dozor, neboť si sám dokáže odstranit dýchací okruh. Soud v řízení provedl důkazy listinami zejména z obsahu trestního spisu Policie ČR včetně posudku znalce doc. MUDr. Lukáše Roba, CSc., podle nějž s největší pravděpodobností došlo k uklouznutí lékaře při přiložení kleštin a na tom základě k poranění žalobce, dále vyslechl ošetřujícího lékaře, porodní asistentku a zdravotní sestru a provedl důkaz znaleckým posudkem prof. MUDr. Antonína Doležala, DrSc., podle jehož závěru ukončení porodu klešťovým způsobem bylo indikováno lege artis, nanejvýš pravděpodobně došlo k transversálnímu sklouznutí kleštin, jež vzniklo náhlou změnou směru trakce při naznačeném pádu operatéra. Soud dospěl k závěru že odpovědnost žalované nemocnice je dána podle §421a obč. zák., neboť k poškození zdraví žalobce došlo na základě způsobu vedení porodu, kdy byl správně lékařsky indikován porod tzv. „klešťovým způsobem“ (Forceps Kjelland), při němž „došlo k nasazení kleštin na hlavu žalobce a následkem sklouznutí kleštin došlo k dynamickému působení kleštin na hlavičku a krční páteř žalobce (trh, tah), na základě které utrpěl míšní lézi“. Soud dovodil, že příčinou poškození zdraví žalobce byl způsob vedení porodu kleštěmi a kleště použité při porodu způsobily svou povahou vznik škody, porod samotný byl však proveden lege artis. Na bolestném soud přiznal za 320 bodů částku ve výši 38.400,- Kč, náhradu za ztížení společenského uplatnění, jež bylo ohodnoceno 6.850 body, zvýšil podle §7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb. o dvacetinásobek, tedy na částku 17.300.400,- Kč vzhledem k tomu, že již od samého počátku byla žalobci absolutně uzmuta možnost uplatnit se ve všech oblastech běžného života a do konce života bude odkázán na péči druhé osoby.
K odvolání žalované Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 24. 3. 2009, č. j. 19 Co 505/2009-161, rozsudek soudu prvního stupně v napadeném vyhovujícím výroku potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů. Vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně a ztotožnil se s jeho právním posouzením. Uvedl, že použití porodních kleští bylo znalci shledáno jako postup lege artis, avšak jak vyplývá ze znaleckého dokazování, při klešťovém porodu může zdravotní poškození novorozence vzniknout, i když výkon je proveden lege artis. Vzhledem k tomu, že k poškození krční míchy žalobce došlo při použití porodních kleští, a to v důsledku transversálního sklouznutí kleštin při jejich dynamickém působení na hlavičku a krční páteř žalobce, odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že žalovaná odpovídá podle §421a obč. zák. za škodu způsobenou žalobci. Zvýšení náhrady za ztížení společenského uplatnění podle §7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb. o dvacetinásobek shledal přiměřeným povaze následků a jejich předpokládanému vývoji s přihlédnutím k tomu, že odškodnění má žalobci umožnit, aby mohl být převzat do rodinné péče, což bude vyžadovat náklady na pomoc zdravotnického personálu.
Proti tomuto rozsudku podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ust. §237 odst. 1 písm. c) a odst. 3 o. s. ř., a podává je z důvodů podle §241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř. Zásadní význam rozhodnutí odvolacího soudu spatřuje v tom, že se soud odchýlil od základních zásad náhrady škody na zdraví, od zásad upravujících předpoklady občanskoprávní odpovědnosti a od zásady funkce náhrady imateriální škody, a uzavřel, že při úvaze o odpovědnosti za škodu podle §421a obč. zák. je vyloučena možnost aplikace §418 obč. zák. Uvádí, že jde-li v tomto případě o odpovědnost podle §421a obč. zák. bez možnosti zproštění odpovědnosti, zůstala nezodpovězena otázka případného spoluzavinění poškozeného, neboť i podle závěru znalců ukončení porodu klešťovým způsobem bylo provedeno správně, tento způsob byl indikován výlučně z důvodů jedině možného lékařsky asistovaného zrození poškozeného, tedy z důvodů na jeho straně, a tyto biologicky nastavené parametry jeho zrození považuje dovolatelka za prvek jeho spoluzavinění v právním slova smyslu. Dále vytýká odvolacímu soudu, že zcela pominul zásady funkce náhrady škody, jak jsou zakotveny v hmotném právu, tedy funkci reparační, restituční a satisfakční, a pominul skutečnost, že možnosti uplatnění poškozeného v životě byly nastaveny v přímé souvislosti se způsobem jeho zrození, a to „se všemi zdravotními komplikacemi, se kterými přišel na svět“. Uvádí, že ze zjištěného skutkového stavu je zcela zřejmé, že zákrok byl nezbytně nutný k okamžité záchraně života matky poškozeného, jež dle lékařské etiky je prioritou při porodu, a soud nesprávně vyloučil aplikaci §418 odst. 1 obč. zák. Namítá nesprávnou aplikaci právní normy náhrady škody na skutkový stav věci a navrhuje, aby Nejvyšší rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení zastoupeným advokátem, rozhodl o dovolání podle dosavadních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném před 1. 7. 2009 – srov. čl. II bod 12. zákona č. 7/2009 Sb.), neboť dovoláním napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 24. 3. 2009.
Přípustnost dovolání v dané věci se řídí ustanovením §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., podle nějž je dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu přípustné, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem (§237 odst. 3 o. s. ř.).
Z hlediska §237 odst. 3 o. s. ř. dovolací soud shledává v dané věci zásadní právní význam rozhodnutí především v otázce aplikace §421a obč. zák. na daný skutkový stav, která je zároveň předpokladem pro řešení vztahu §418 obč. zák. k §421a obč. zák.
Podle názoru dovolacího soudu je námitka nesprávné aplikace ust. §421a obč. zák. na skutkový stav důvodná.
Podle §421a odst. l obč. zák. každý odpovídá za škodu způsobenou okolnostmi, které mají původ v povaze přístroje nebo jiné věci, jichž bylo použito při plnění závazku.
Ustanovení §421a obč. zák. obsahuje skutkovou podstatu zvláštní objektivní odpovědnosti za škodu; jde o odpovědnost toho, kdo plní závazek (zde poskytuje zdravotnické služby), za nebezpečí či riziko způsobení škody, které je dáno povahou či vlastnostmi užitého přístroje, nástroje či jiné věci, ovšem za předpokladu, že škodu vyvolaly právě ty okolnosti, které měly svůj původ v povaze této konkrétní užité věci. Odpovědnost nastává, jestliže škodlivý následek byl způsoben v důsledku kvalifikované události - vlivem okolností přímo vyplývajících z povahy použité věci a nebýt škodlivých účinků, jež sama věc způsobila, škoda (zde újma na zdraví) by nevznikla, tak – jak z hlediska kvalitativního i kvantitativního – vznikla. Jde o objektivní odpovědnost, jíž se nelze zprostit. Stále ovšem platí, že tato tzv. absolutní objektivní odpovědnost neznamená odpovědnost za všech okolností, nýbrž vzniká pouze tehdy, jsou–li splněny všechny její zákonné podmínky.
Ve smyslu §421a obč. zák. se okolností, jež má původ v povaze přístroje či jiné věci, rozumí – kromě vady či chybějící vlastnosti - především typické či charakteristické vlastnosti, jimiž se věc projevuje, tedy účinky samotné její povahy. Odpovědnost je dána, jestliže konkrétní újma byla způsobena těmi okolnostmi, jež přímo vyplývají z povahy věci použité při poskytnutí služby, tedy v případě, že tato věc, byť správně použitá, právě svou povahou zapříčinila vznik škody. Závěr, že škoda byla způsobena okolnostmi majícími původ v povaze věci použité při zákroku, nelze učinit, byla-li škoda způsobena okolností, jež má jiný původ, než jsou samotné účinky věci použité při zákroku; vedl-li např. k poškození zdraví chybně provedený zákrok, nelze toto ustanovení aplikovat (srov. např . rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2004, sp. zn. 25 Cdo 2542/2003, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2006, sp. zn. 25 Cdo 508/2005, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2008, sp. zn. 25 Cdo 118/2006). Předpokladem aplikace §421a obč. zák. je tedy zjištění, že vyvolávajícím činitelem poškození zdraví při zákroku byly vlastnosti konkrétní věci (přístroje či nástroje), která při použití ke svému účelu je způsobilá vyvolat určitý škodlivý následek a v daném případě jej také způsobila. Jde tedy o příčinnou souvislost mezi působením určitých vlastností věci použité ke svému účelu a škodlivým následkem. Soudní praxe shledala takové charakteristické vlastnosti, jež způsobily poškození zdraví pacienta např. v konstrukci operačního přístroje, jeho ostrosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2009, sp. zn. 25 Cdo 2046/2007, uveřejněný pod č. 30/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) či vlastnosti materiálu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2006, sp. zn. 25 Cdo 1129/2005).
Pokud jde o zjištění skutkových okolností, jež vedly k poškození zdraví nezl. žalobce (poranění krční míchy), odvolací soud ze skutkových zjištění soudu prvního stupně a především ze znaleckého posudku prof. MUDr. Antonína Doležala, DrSc., učinil závěr, že k poškození krční míchy žalobce došlo v důsledku transversálního sklouznutí kleštin při dynamickém působení kleštin na hlavičku a krční páteř žalobce (tah, trh). Na tomto skutkovém základě se ztotožnil s právním posouzením soudu prvního stupně, že je dána odpovědnost podle §421a obč. zák.
S tímto posouzením odpovědnosti žalovaného podle §421a obč. zák. se dovolací soudu neztotožňuje. Dynamické působení kleštin (tah, trh) na hlavu a krk ani jejich sklouznutí nebylo totiž vyvoláno samotným použitím kleštin a není to ani projevem jejich vlastní povahy, dané např. jejich materiálem, konstrukcí, projevem jejich specifických vlastností. Navíc, jak vyplývá ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, z nichž vycházel i odvolací soud při svém rozhodnutí, podle závěrů znaleckého posudku prof. MUDr. Antonína Doležala, DrSc., nanejvýš pravděpodobně došlo k transversálnímu sklouznutí kleštin, jež vzniklo náhlou změnou směru trakce při naznačeném pádu operatéra, a toto dynamické působení nazývá manuálním selháním, a jak bylo zjištěno soudem prvního stupně z posudku znalce doc. MUDr. Lukáše Roba, CSc., s největší pravděpodobností došlo k uklouznutí lékaře při přiložení kleštin.
Ani tyto okolnosti nesvědčí o tom, že by dynamické působení kleštin na hlavičku a krk dítěte bylo účinkem plynoucím ze samotné jejich povahy, tedy že by toto působení bylo vyvoláno nějakými jejich vlastnostmi. Ostatně ani způsob vedení porodu není okolností mající původ v povaze přístroje či jiné věci, jež byla při zdravotnické službě použita (§421a obč. zák.).
Vzhledem k tomu, že odvolací soud nesprávně vyložil po právní stránce ustanovení §421a obč. zák. a v důsledku toho je chybně aplikoval na uvedený skutkový poklad, není jeho právní posouzení uplatněného nároku správné. Dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. je naplněn.
Za této situace řešení vztahu §418 obč. zák. k ust. 421a obč. zák. nemá pro rozhodnutí v dané věci právní význam. V obecné poloze lze uvést, že §418, jenž je v občanském zákoníku zařazen pod rubrikou „Předcházení hrozícím škodám“, má obecnou platnost ve vztahu ke všem případům obecné a zvláštní občanskoprávní odpovědnosti za škodu.
Teprve po vyřešení základu odpovědnosti žalované za škodu na zdraví žalobce z hlediska obecné odpovědnosti (§420 obč. zák.) se bude soud zabývat otázkou přiměřenosti výše náhrady a bude možno posoudit, zda se na konečném následku podílely též okolnosti na straně žalobce (§441 obč. zák.), jak namítá dovolatelka.
Ze shora uvedených důvodů dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a vzhledem k tomu, že stejnou vadou, pro kterou byl zrušen rozsudek odvolacího soudu, trpí i rozhodnutí soudu prvního stupně, byl i tento rozsudek v odpovídajícím rozsahu zrušen a věc byla v tomto rozsahu vrácena Okresnímu soudu v Českých Budějovicích k dalšímu řízení (§243b odst. 2 věta druhá o. s. ř.). Právní názor vyslovený v tomto rozsudku je závazný (§243d odst. 1, věta za středníkem, a §226 odst. 1 o. s. ř.). O náhradě nákladů řízení, včetně nákladů dovolacího řízení, rozhodne odvolací soud v novém rozhodnutí o věci (§243d odst. 1, věta druhá, o. s. ř.).
Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. dubna 2012
JUDr. Marta Škárová, v. r.
předsedkyně senátu