ECLI:CZ:NS:2004:25.CDO.63.2004.1
sp. zn. 25 Cdo 63/2004
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Marty Škárové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Petra Vojtka v právní věci žalobce L. D., zastoupeného advokátem, proti žalovanému Ministerstvu financí ČR, se sídlem v Praze 1, Letenská 15, zastoupenému advokátem, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 24 C 79/2003, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. září 2003, č. j. 20 Co 407/2003-33, takto:
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. září 2003, č. j. 20 Co 407/2003-33, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 30. května 2003, č. j. 24 C 79/2003-23, se zrušují a věc se vrací Obvodnímu soudu pro Prahu 1 k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze usnesením ze dne 4. 9. 2003, č. j. 20 Co 407/2003-33, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 30. 5. 2003, č. j. 24 C 79/2003-23, kterým byla odmítnuta žaloba a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Ztotožnil se se závěrem soudu prvního stupně, že v řízení nelze pro nedostatky žaloby pokračovat, neboť ačkoliv byl žalobce usnesením soudu prvního stupně k doplnění a opravě žaloby vyzván a podrobně o náležitostech žaloby poučen, vady žaloby neodstranil a žaloba postrádá zásadní náležitosti. Soud prvního stupně proto správně postupoval podle ust. §43 odst. 2 o. s. ř. a žalobu odmítl.
Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ust. §239 odst. 2 o. s. ř. a podává jej z důvodu podle ust. §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. Namítá, že současně s žalobou požádal o ustanovení právního zástupce ve smyslu ust. §30 o. s. ř., avšak soud jeho žádost zcela pominul. Je přesvědčen, že splňuje podmínky pro to, aby mu byl zástupce soudem ustanoven, a poukazuje na svůj nízký příjem, na svůj věk 82 let a na to, že sám není schopen přesně chápat některé procesní postupy a právní souvislosti. Dovozuje, že tím soud porušil povinnost zajistit účastníkům stejné možnosti k uplatnění jejich práv, která je stanovena v §18 o. s. ř., a zkrátil žalobcovo právo na právní pomoc v řízení před soudy od počátku řízení, obsažené v čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Řízení je tedy postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Navrhl zrušení usnesení odvolacího soudu i soudu prvního stupně a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Žalovaný ve vyjádření k dovolání uvedl, že dovolání není důvodné, neboť žalobcovo podání bylo postiženo vadami, nebylo z něj zřejmé, z jakého titulu a z jakých důvodů se žalobce domáhá plnění, a protože vady nebyly ve lhůtě mu poskytnuté odstraněny, soud prvního stupně rozhodl v souladu se zákonem. Navrhl, aby dovolací soud dovolání odmítl a uložil žalobci povinnost nahradit žalovanému náklady dovolacího řízení.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§10a o. s. ř.) po zjištění, že dovolání je podáno včas, účastníkem řízení, zastoupeným advokátem ve smyslu ust. §241 o. s. ř., po projednání věci podle §242 odst. 3 o. s. ř. dospěl k závěru, že dovolání je důvodné.
Dovolání proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí žaloby, je přípustné podle ust. §239 odst. 3 o. s. ř.
Podle ust. §30 odst. 1 věty první o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudního poplatků (§138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to třeba k ochraně jeho zájmů.
Jak vyplývá z obsahu spisu, žalobce v žalobě podané soudu dne 4. 2. 2003 (č. l. 2) uvedl, že „žádá o přikázání náhradního práv. zástupce, za zemřelého Dr. P. K.“, a v podání ze dne 20. 3. 2003, jímž reagoval na usnesení soudu prvního stupně ze dne 4. 3. 2003, č. j. 33 Nc 1807/2003-8, jímž byl vyzván k opravě a doplnění svého podání, urgoval „přidělení právního zástupce“ (č. l. 11) a následně v dubnu 2003 soudu předložil potvrzení o svých osobních, majetkových a výdělkových poměrech pro osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce.
Ačkoli žalobce nepoužívá zákonnou terminologii, z obsahu jeho podání je zřejmé, že žádal o ustanovení zástupce ve smyslu ust. §30 o. s. ř. Obvodní soud pro Prahu 1, aniž rozhodl o jeho žádosti o ustanovení zástupce podle ust. §30 o. s. ř., vyzval žalobce k opravě a doplnění jeho podání (usnesení ze dne 4. 3. 2003, č. j. 33 Nc 1807/2003-8) a následně usnesením ze dne 30. 5. 2003, č. j. 24 C 79/2003-33, žalobu odmítl.
Jestliže účastník řízení podá v zahájeném řízení žádost o ustanovení zástupce ve smyslu §30 o. s. ř., soud o ní musí rozhodnout před tím, než učiní další úkony v řízení. Protože soud prvního stupně žádost žalobce o ustanovení zástupce pominul a pro nedostatky žaloby, jež ani přes výzvu žalobci doručenou nebyly odstraněny, jeho žalobu odmítl, zatížil tak řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ve smyslu ust. §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. a odvolací soud tuto vadu přehlédl.
Z uvedeného vyplývá, že dovolací důvod podle ust. §241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. je naplněn. Nejvyšší soud tedy napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil (§243b odst. 2, věta za středníkem, o. s. ř.).
Jelikož dovolací důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolací soud zrušil i toto rozhodnutí a vrátil věc soudu prvního stupně k dalšímu řízení (§243b odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodne soud v novém rozhodnutí o věci (§243d odst. 1 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. února 2004
JUDr. Marta Škárová, v. r.
předsedkyně senátu