Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19.09.2012, sp. zn. 28 Cdo 2502/2012 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2012:28.CDO.2502.2012.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2012:28.CDO.2502.2012.1
sp. zn. 28 Cdo 2502/2012 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Rakovského a soudců JUDr. Ludvíka Davida, CSc. a Mgr. Petra Krause, v právní věci žalobkyně SINK, a. s., IČ 47676167, se sídlem v Ostravě - Moravské Ostravě, Cihelní 2581, zastoupené JUDr. Markem Nespalou, advokátem se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 21, proti žalované České republice - Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 17 C 19/2009, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 12. 2009, č. j. 58 Co 498/2009-92, takto: Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady dovolacího výši ve výši 12.360,- Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Marka Nespala, advokáta se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 21. Odůvodnění: Nejvyšší soud České republiky rozsudkem ze dne 27. 3. 2012, č. j. 28 Cdo 1966/2010-114, odmítl dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 12. 2009, č. j. 58 Co 498/2009-92 (odstavec I. výroku) a vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení (odstavec II. výroku). K ústavní stížnosti žalobkyně Ústavní soud České republiky nálezem ze dne 6. 8. 2012, sp. zn. IV. ÚS 2014/12, vyslovil, že výrokem II. shora uvedeného usnesení bylo porušeno základní právo stěžovatelky na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a výrok II. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2012, č. j. 28 Cdo 1966/2010-114 zrušil. Učinil tak s odůvodněním, že výrok o nákladech řízení obsažený ve zmíněném výroku rozsudku dovolacího soudu byl nepřezkoumatelný a lze v něm spatřovat prvky libovůle, což je v rozporu s požadavky náležitého odůvodnění, jak vyplývají z práva na spravedlivý proces. Toto pochybení se přitom v dané věci negativním způsobem promítlo do tohoto práva stěžovatelky. Nejvyšší soud proto rozhodl nově o nákladech dovolacího řízení, které právní zástupce žalobkyně vyúčtoval částkou 83.664,- Kč. Učinil tak s odkazem na výši předmětu zastupování 1,590.707,85 Kč a vycházel přitom z ustanovení §3 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., v platném znění (dále jen „vyhláška“) s tím, že odměna činí 69.120,- Kč. Režijní paušály si vyúčtoval za dva úkony právní služby, jmenovitě za převzetí právního zastoupení v řízení před dovolacím soudem a za sepis a podání vyjádření k dovolání, tedy 2 x 300 Kč. Částku DPH požadoval ve výši 13.944,- Kč při sazbě 20% k daňovému základu 69.720,- Kč. Dovolací soud vyšel při určení výše nákladů právního zastoupení z hodnoty předmětu poskytování právní služby ve shodné výši 1,590,707,85 Kč a z ustanovení §3 odst. 1, pol. 5 shora citované vyhlášky. Podle něj činí sazba odměna ve věcech, v nichž je předmětem řízení zaplacení peněžité částky, v intervalu přes 200.000,- Kč do 10,000.000,- Kč částku 41.300,- Kč a 2% z částky přesahující 200.000,- Kč. Vzal dále do úvahy ustanovení §14 odst. 1 vyhlášky, které stanoví, že v případě, kdy soud rozhodne o odmítnutí odvolání nebo o zastavení odvolacího řízení, činí sazba odměny 50% sazby stanovené podle §10 odst. 3, nejméně však 750 Kč a nejvýše 200.000,- Kč. Uvedené ustanovení dopadající na odvolací řízení se podle §15 vyhlášky uplatní pro dovolací řízení obdobně. V důsledku toho, při výchozí sazbě odměny, která tu činila 69.120 Kč, krácená dvakrát o polovinu za jediný úkon v řízení o odmítnutí dovolání (§14 odst. 1, §15, §18 odst. 1 cit. vyhl.) představuje částku 10.000,- Kč. Po přičtení 300,- Kč režijního paušálu (§13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) činila výše nákladů dovolacího řízení 10.300,- Kč, spolu s DPH ve výši 20 % pak celkem 12.360,- Kč. K tomu se dodává, že podle obsahu plné moci založené ve spise, advokát žalobkyně tuto zastupoval s účinky pro celé řízení, včetně řízení o mimořádných opravných prostředcích. Nepřichází proto do úvahy závěr o novém převzetí věci pro dovolací řízení s důsledky přiznání pouze jednoho úkonu právního zastoupení a na něj navazující paušální odměny ve výši 300,- Kč. Uvedená částka byla žalobkyni přiznána s ohledem na výsledek dovolacího řízení za použití ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle občanského soudního řádu. V Brně dne 19. září 2012 JUDr. Josef Rakovský předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/19/2012
Spisová značka:28 Cdo 2502/2012
ECLI:ECLI:CZ:NS:2012:28.CDO.2502.2012.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Náklady řízení
Dotčené předpisy:§142 předpisu č. 99/1963Sb.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2016-04-02