ECLI:CZ:NS:2016:29.CDO.4866.2015.1
sp. zn. 29 Cdo 4866/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobkyně UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a. s. , se sídlem v Praze 4, Želetavská 1525/1, PSČ 140 92, identifikační číslo osoby 64948242, zastoupené Mgr. Milanem Polákem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15, PSČ 110 00, proti žalovaným 1) Ing. D. I., a 2) Ing. I. I., oběma zastoupeným JUDr. Ondřejem Čechem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze 1, Dlouhá 705/16, PSČ 110 00, o zaplacení částky 10.000.000 Kč s postižními právy ze směnky, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 47 Cm 345/2012, o dovolání žalovaných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. června 2015, č. j. 5 Cmo 199/2015-141, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením k odvolání žalovaných potvrdil usnesení ze dne 20. února 2015, č. j. 47 Cm 345/2012-117, jímž Krajský soud v Praze (odkazuje na ustanovení §58 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu /dále jen „o. s. ř.“/) zamítl návrh žalovaných na prominutí zmeškání lhůty k podání odvolání proti usnesení téhož soudu ze dne 16. října 2014, č. j. 47 Cm 345/2012-99.
Dovolání žalovaných proti usnesení odvolacího soudu, jež může být přípustné jen podle ustanovení §237 o. s. ř., Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení §243c odst. 1 a 2 o. s. ř.
Učinil tak proto, že závěr odvolacího soudu, podle něhož v projednávané věci podali žalovaní návrh na prominutí zmeškání lhůty opožděně (tj. až po uplynutí lhůty patnácti dnů po odpadnutí překážky, která jim měla zabránit provést předmětný procesní úkon včas), zcela odpovídá ustanovení §58 odst. 1 o. s. ř., jakož i ustálené judikatuře Nejvyššího soudu (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. září 2015, sp. zn. 21 Cdo 30/2015, uveřejněné pod číslem 63/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. srpna 1999, sp. zn. 26 Cdo 1910/99).
Žádné jiné otázky hmotného nebo procesního práva, jež by mohly zakládat přípustnost podaného dovolání ve smyslu ustanovení §237 o. s. ř., pak dovolatelé Nejvyššímu soudu k řešení nepředkládají.
O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval (k tomu srov. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněného pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z bodu 2., části první, článku II zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. října 2016
JUDr. Jiří Z a v á z a l
předseda senátu