ECLI:CZ:NS:2006:29.ODO.1441.2005.1
sp. zn. 29 Odo 1441/2005
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudkyň JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Ivany Štenglové v právní věci žalobkyně C. ČR, a. s., proti žalované L. Z., o zaplacení částky 47.719,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 7 C 310/2004, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 24. srpna 2005, č.j. 29 Co 369/2005-91, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Krajský soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem k odvolání žalované potvrdil rozsudek pro uznání Okresního soudu v Kladně ze dne 17. ledna 2005, č.j. 7 C 310/2004-33, jímž bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni částku 47.719,- Kč s 0,08% úrokem z prodlení denně od 1. února 2003 do zaplacení a náhradu nákladů řízení (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.).
Odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně v závěru, že v daném případě byly splněny podmínky vyžadované ustanoveními §153a a §114b občanského soudního řádu (dále též jen „o. s. ř.“) pro to, aby ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem pro uznání.
Proti tomuto rozsudku podala žalovaná dovolání, odkazujíc co do jeho přípustnosti na ustanovení §237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a namítajíc existenci dovolacích důvodů podle ustanovení §241a odst. 2 písm. a) a b) o. s. ř., tj. že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Dovolatelka snáší argumenty na podporu uplatněných dovolacích důvodů a navrhuje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení §236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti rozsudku upravuje ustanovení §237 o. s. ř.
Z ustanovení §237 odst. l písm. c) o. s. ř., jehož se dovolatelka výslovně dovolává, vyplývá, že dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
Podle ustanovení §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. dovolání podle odstavce l není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.
Dovoláním napadeným rozsudkem byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč ze smlouvy o úvěru uzavřené podle ustanovení §497 obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“). Přitom závazkový vztah založený smlouvou o úvěru je podle ustanovení §261 odst. 3 písm. d) obch. zák. závazkovým vztahem obchodním a z procesního hlediska jde o obchodní věc (srov. důvody rozhodnutí uveřejněných pod čísly 1/2000 a 16/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Jelikož dovolání žalované není ve smyslu ustanovení §237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. přípustné, Nejvyšší soud je, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), odmítl [§243b odst. 5, §218 písm. c) o. s. ř.].
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalované bylo odmítnuto a žalobkyni podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 24. ledna 2006
JUDr. Petr Gemmel,v. r.
předseda senátu