ECLI:CZ:NS:2001:29.ODO.159.2001.1
sp. zn. 29 Odo 159/2001
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací rozhodl v právní věci žalobce K.P., a. s., proti žalovanému P., spol.. s r. o., zast. advokátkou, o 32.448,15 Kč, k dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 1. 11. 2000, čj. 11 Cmo 316/2000 - 37, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 1. 11. 2000, čj. 11 Cmo 316/2000 - 37, změnil odvoláním napadený výrok II. rozsudku Krajského obchodního soudu v Praze ze dne 25. 5. 2000, čj. 31 Cm 284/98 - 21 tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci 24.522,71 Kč a dále odvolací soud rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů.
Odvolací soud v odůvodnění svého rozsudku zejména uvedl, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva dle §409 obch. zákoníku, na jejímž základě žalobce žalovanému dodal smluvené zboží. Žalobce poté vyúčtoval cenu dodaného zboží fakturami, které žalovaný zaplatil opožděně. Odvolací soud s ohledem na to dospěl k závěru, že žalobce se domáhá zaplacení úroku z prodlení ve výši 24.522,71 Kč právem a proto změnil příslušný výrok rozsudku soudu prvního stupně tak, jak bylo uvedeno shora.
Dovoláním ze dne 19. 12. 2000 napadl žalovaný výše uvedený rozsudek odvolacího soudu v celém rozsahu s tím, že dovolání je přípustné podle §238 odst. 1 písm. a) o. s. ř., ve znění platném do 31. 12. 2000 (dále jen „o. s. ř.\") a bylo podáno z důvodu nesprávného právního posouzení věci [§241 odst. 3 písm. d) o. s. ř.].
V odůvodnění dovolání žalovaný zejména uvedl, že odvolací soud pochybil, když dospěl k závěru, že daný vztah se řídí nedatovanou smlouvou o konsignačním skladu a obchodními podmínkami, neboť z provedených důkazů není zřejmé, že se předmětný obchod a tedy i faktury řídily touto smlouvou. Dále žalovaný uvedl, že nebylo prokázáno, že by byl vyzván k zaplacení peněžitého závazku a na základě toho nemohl odvolací soud posoudit dobu prodlení.
Vzhledem k uvedenému proto žalovaný navrhuje, aby dovolací soud zrušil dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu.
Nejvyšší soud posoudil dovolání žalovaného podle §240 odst. 1 a §241 odst. 1 a 2 o. s. ř., ve znění platném do 31. 12. 2000 a konstatoval, že dovolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou, obsahuje stanovené náležitosti, žalovaný je zastoupen advokátkou a jí bylo dovolání též sepsáno. S ohledem na část dvanáctou, hlavu I, bod 17 zák. č. 30/2000 Sb. bude dovolání projednáno a rozhodnuto o něm podle dosavadních předpisů, tj. podle znění občanského soudního řádu platného do 31. 12. 2000.
Dovolací soud se nejprve zabýval tím, zda dovolání je přípustné dle §238 odst. 1 písm. a) o. s. ř., jak v dovolání tvrdil žalovaný.
Podle §238 odst. 1 písm. a) o. s. ř. je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu jímž byl změněn rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé. Dovolání však není podle §238 odst. 2 písm. a) o. s. ř. přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč.
V posuzovaném případě je zřejmé, že v řízení jde o vztah mezi podnikateli, týkající se jejich podnikatelské činnosti, tedy jde o obchodní věc (srov. §261 odst. 1 obch. zák.).
Dovoláním byl dotčen výrok I. rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění ve výši 24.522,71 Kč a toto plnění tedy nepřevyšuje částku 50.000,- Kč.
Z toho vyplývá, že dovolání není proti výroku I. rozsudku odvolacího soudu přípustné, a to s ohledem na ust. §238 odst. 2 písm. a) o. s. ř.
Žalovaný dovoláním napadl též výrok II. rozsudku odvolacího soudu, v němž bylo rozhodnuto o nákladech řízení před soudy obou stupňů.
V tomto případě není proti tomuto výroku dovolání přípustné podle §238a odst. 1 písm. a) o. s. ř., protože rozhodnutí odvolacího soudu o nákladech řízení není rozhodnutím měnícím ani potvrzujícím.
Dovolací soud dále s ohledem na ust. §242 odst. 3 o. s. ř. neshledal, že by dovolání bylo přípustné z důvodů uvedených v §237 odst. 1 o. s. ř., i když tyto důvody nebyly v dovolání tvrzeny.
Nejvyšší soud proto podle §238 odst. 1 písm. a), §238 odst. 2 písm. a), §238a odst. 1 písm. a), věta za středníkem, §242 odst. 3 a §243b odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na ust. §218 odst. 1 písm. c) o. s. ř. rozhodl tak, že dovolání pro jeho nepřípustnost odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle §243b odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na ust. §224 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř. s ohledem na úspěch v dovolacím řízení a na to, že žalobci podle spisu žádné náklady v tomto řízení nevznikly tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 15. května 2001
JUDr. Ing. Jan H u š e k , v.r.
Za správnost vyhotovení: Ivana Navrátilová předseda senátu