ECLI:CZ:NSS:2010:3.AS.26.2009:175
sp. zn. 3 As 26/2009 - 175
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy
a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce: P. Č., proti
žalovanému: Krajský úřad Jihočeského kraje, se sídlem U Zimního stadionu 1952/2, České
Budějovice, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 3. 2008, č. j. KUJCK 4030/2008-
7 OLVV, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze
dne 22. 9. 2009, č. j. 10 Ca 49/2008 - 120,
takto:
I. Kasační stížnost se zamítá .
II. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
Žalobce (dále též „stěžovatel“) podal včas kasační stížnost proti usnesení Krajského
soudu v Českých Budějovicích ze dne 22. 9. 2009 č. j. 10 Ca 49/2008 - 120, jímž bylo řízení
zastaveno a rozhodnuto o náhradě nákladů řízení.
Napadeným usnesením krajského soudu bylo řízení zastaveno pro nezaplacení soudního
poplatku. Z odůvodnění vyplývá, že žalobce opakovaně žádal o osvobození od soudních
poplatků, jeho žádosti byly zamítnuty. Krajský soud žalobce opakovaně vyzval k zaplacení
soudního poplatku ze žaloby. Soudní poplatek však zaplacen nebyl a proto krajský soud řízení
zastavil podle §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.
V podání, které je možno podle obsahu považovat za kasační stížnost, je uvedeno:
„Ustanovený zástupce navrhovatele navrhuje: ruší se účelové usnesení na listě 120, poněvadž
neuplynula marně lhůta ve výzvě k zaplacení soudního poplatku.
3. září podán návrh na ustanovení zástupce pro podání opravných prostředků
i zastupování před příslušným orgánem, o němž nerozhodnuto. 7. září poštovní cestou
prostřednictvím NSS podán podepsaným opravný prostředek k rozhodnutí na listě 108, spolu
s obdobným návrhem v řízení 10 Ca 218/07, přičemž ustanovení 106- 4 SŘS jiné nedefinuje,
že se nepřihlíží ke kasační stížnosti podané u soudu druhého stupně. Dále je nesmyslné a veskrze
účelové, aby lhůta k vyplnění poplatkové povinnosti, která je předmětem možného opravného
prostředku, byla kratší než lhůta k podání opravných prostředků (7 kontra 15 dnů).“
Vyjádření ke kasační stížnosti nebylo podáno.
Účastníkům řízení je znám postup krajského soudu i Nejvyššího správního soudu
v této věci, takže postačí stručně rekapitulovat, že k věcnému projednání žaloby nedošlo, protože
spor je veden pouze o to, zda žalobce má být osvobozen od soudních poplatků. Krajský
soud návrh na osvobození od soudních poplatků čtyřikrát zamítl, Nejvyšší správní soud třikrát
zamítl kasační stížnost žalobce, jednou ji odmítl pro opožděnost. Tato rozhodnutí vycházela
z totožného skutkového stavu.
Nejvyšší správní soud netrval na zaplacení s oudního poplatku za kasační stížnost
ani na povinném zastoupení stěžovatele advokátem, protože trvání na těchto podmínkách
by vedlo jen k dalšímu řetězení téhož problému (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu
ze dne 13. 9. 2007 č. j. 9 As 43/2007 - 77, dostupný na www.nssoud.cz).
Nejvyšší správní soud nejprve posuzoval, kým vlastně byla kasační stížnost podána,
jestliže v jejím úvodu je řečeno, že „ustanovený zástupce navrhovatele navrhuje…“, přičemž
stěžovateli zástupce soudem ustanoven nebyl. Na kasa ční stížnosti je psacím strojem napsáno
„P. Černota“ a je stěžovatelem podepsána, takže lze vyjít z toho, že kasační stížnost podal sám
stěžovatel.
K rekapitulaci toho, jaké návrhy stěžovatel podal, se poukazuje na to, že všechny
tyto procesní návrhy byly soudy zamítnuty.
Rozhodnutí krajského soudu o zastavení řízení vychází z §9 odst. 4 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Podle tohoto ustanovení soud poplatníka ve výzvě poučí o tom,
že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen. Protože stěžovatel soudní
poplatek ve stanovené lhůtě 7 dnů nezaplatil a byl poučen o následcích nezaplacení, krajský soud
v souladu se zákonem řízení zastavil. Tvrzení o tom, že dosud neuplynula lhůta ve výzvě
k zaplacení soudního poplatku, je pouze účelové. Lhůta 7 dnů k zaplacení soudního poplatku
je lhůtou dostačující ke splnění poplatkové povinnosti, pokud by ji stěžovatel ovšem chtěl splnit.
Nejvyšší správní soud tedy kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl (§110 odst. 1 s. ř. s.).
O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti bylo rozhodnut podle §60 odst. 1 s. ř. s.
Stěžovatel ve věci úspěch neměl a žalovanému náklady řízení nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 25. srpna 2010
JUDr. Petr Průcha
předseda senátu