ECLI:CZ:NSS:2005:3.AZS.26.2004
sp. zn. 3 Azs 26/2004–66
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové
a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Josefa Baxy ve věci žalobce: O. P., zastoupeného
Mgr. Jekatěrinou Sochorovou, advokátkou se sídlem Praha 1, Dlouhá 16, proti žalovanému
Ministerstvu vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 10. 3. 2003, č. j. OAM-10091/VL-19-P16-2001, v řízení o kasační stížnosti proti
rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 5. 9. 2003, č. j. 5 Az 121/2003-22,
takto:
Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 5. 9. 2003, č. j. 5 Az 121/2003-22,
se z r uš uj e a věc se vr ac í tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Rozhodnutím ze dne 10. 3. 2003, č. j. OAM-10091/VL-19-P16-2001, žalovaný zastavil
řízení o udělení azylu podle §25 písm. d) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona
č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon
o azylu“).
Proti rozhodnutí napadeném žalobou brojil žalobce tvrzením, že k pohovoru
se nedostavil proto, že mu nebyla výzva na adresu v soukromí řádně doručena.
O žalobě rozhodl soud rozsudkem ze dne 5. 9. 2003, č. j. 5 Az 121/2003-22,
tak, že ji zamítl. V odůvodnění uvedl, že žalovaný doručoval žalobci pozvánky k pohovoru
na adresu, kterou žalobce sám uvedl, zásilky byly doručovány do vlastních rukou, obě byly
uloženy na poště a po uplynutí úložní doby byly žalovanému vráceny zpět. Tímto způsobem
došlo k fikci doručení (§24 odst. 2 správního řádu), zásilky byly tak žalobci řádně doručeny
do vlastních rukou, je již bez významu, zda se žalobce o uložení zásilek dozvěděl. Žalovaný
opakovaně řádně doručil žalobci pozvánku k pohovoru, tento se k oběma pohovorům
nedostavil; žalovaný proto postupoval v souladu se zákonem, jestliže řízení zastavil.
Proti rozsudku Městského soudu v Praze podal žalobce (dále i „stěžovatel“) kasační
stížnost.
Včas podanou kasační stížností napadá stěžovatel rozsudek soudu v celém rozsahu
a uvádí, že jej napadá z důvodu uvedeného v §103 odst. 1 písm. b) s. ř. s., spočívajícím
v tom, že se soud vůbec nezabýval tvrzením žalobce, že mu výzvy nebyly řádně doručeny.
Oznámení o uložení mělo být vyvěšeno v přijímacím nebo pobytovém středisku na úřední
desce. Správní orgán však žádné oznámení nevyvěsil, písemnost byla uložena pouze u držitele
poštovní licence. Správní orgány tak nerespektovaly zvláštní právní úpravu, týkající
se doručení obsaženou v zákoně o azylu, který je speciálním zákonem ve vztahu ke
správnímu řádu.
Další důvod pro podání kasační stížnosti spatřuje žalobce ve vadě řízení před soudem
[§103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.], která měla spočívat v tom, že soud neprovedl dokazování.
Pokud žalobce v žalobě tvrdil, že se nedozvěděl o uložení zásilky, měl soud provést
dokazování např. výslechem doručovatele, a to za účelem přesného zjištění, zda byl žalobce
upozorněn na uložení zásilky.
Žalobce uvedl dále, že v řízení před správním orgánem rovněž došlo k pochybení;
tlumočníci, kteří tlumočili v řízení o udělení azylu, nebyli zapsáni v seznamu tlumočníků
a v tlumočení dělali zásadní chyby. Je-li kvalita tlumočení pochybná, pak to může mít
za následek nesprávné poučení žalobce o jeho právech a povinnostech. Požádal současně
o přiznání odkladného účinku této kasační stížnosti.
Vzhledem k rozhodnutí o kasační stížnosti samé a rovněž s přihlédnutím k §78b odst. 1
zákona č. 325/1999 Sb., podle něhož se cizinci, který předloží doklad o podání kasační
stížnosti proti rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí ministerstva ve věci azylu a návrhu
na přiznání odkladného účinku, udělí na žádost vízum za účelem strpění pobytu,
nerozhodoval Nejvyšší správní soud samostatně o žádosti o přiznání odkladného účinku
podané kasační stížnosti.
Nejvyšší správní soud přezkoumal kasační stížností napadený rozsudek soudu v souladu
s ustanovením §109 s. ř. s., vázán rozsahem a důvody, které stěžovatel uplatnil ve své
kasační stížnosti, přitom neshledal vady podle §109 odst. 3 s. ř. s., k nimž by musel
přihlédnout z úřední povinnosti.
Kasační stížnost je důvodná.
Podle ustanovení §103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. lze kasační stížnost podat z důvodu
tvrzené nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů
rozhodnutí, popřípadě v jiné vadě řízení před soudem, mohla-li mít taková vada za následek
nezákonné rozhodnutí o věci samé.
V daném případě stěžovatel namítá, že bylo povinností soudu dokazovat, zda byl
žalobce vyrozuměn o uložení zásilky a tak zjistit, zda mu byly výzvy k dostavení
se k pohovoru správním orgánem řádně doručeny.
Podle §24 odst. 1 zákona o azylu se písemnosti doručují do vlastních rukou žadatele
o udělení azylu. Podle odst. 2 cit. ustanovení se písemnost, kterou se nepodařilo doručit, uloží
v přijímacím nebo pobytovém středisku, kde je žadatel o udělení azylu hlášen k pobytu,
nebo v ministerstvem určeném azylovém zařízení, je-li hlášen k pobytu mimo azylové
zařízení. Oznámení o uložení nedoručené písemnosti se vyvěsí v přijímacím nebo pobytovém
středisku na úřední desce. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do 10 dnů od uložení, považuje
se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.
Je-li tedy žadatel hlášen k pobytu mimo azylové zařízení a písemnost se mu nepodařilo
doručit, musí být písemnost uložena v ministerstvem určeném azylovém zařízení, oznámení
o uložení nedoručené písemnosti se vyvěsí v ministerstvem určeném azylovém zařízení
na úřední desce. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do 10 dnů od uložení, považuje se poslední
den této lhůty za den doručení.
Přesto, že žalobce namítal již v žalobě nedodržení této procedury, namítal, že výzvy
k pohovoru mu nebyly žalovaným doručeny zákonným způsobem a nemohly proto nastat
ani účinky doručení výzev a tedy ani důvod pro zastavení řízení o udělení azylu
podle §25 odst. 1 písm. d) zákona o azylu, soud se s těmito námitkami nevypořádal.
Úkolem soudu bylo nejprve se zabývat námitkami žalobce, týkajícími se řádného
doručení výzev k pohovoru, aby mohl učinit správný závěr vztahující se k zastavení řízení
podle §25 písm. d) zákona o azylu. Nepostačuje odkaz soudu na §24 správního řádu, jsou-li
ve speciálním zákoně o azylu stanoveny další podmínky pro nastoupení účinků doručení
písemností pro účely řízení azylového. Soud ponechal takové námitky žalobce
bez povšimnutí, nevypořádal se s nimi ; takové rozhodnutí soudu je stiženo vadou řízení,
jež spočívá v nedostatku důvodů pro závěr, který soud ve svém rozsudku učinil.
Pokud předvolání k pohovoru nebylo žadateli o azyl v souladu se zákonem doručeno,
nelze řízení zastavit podle §25 odst. 1 písm. d) zákona o azylu. Z uvedeného důvodu
Nejvyšší správní soud napadený rozsudek ruší a věc vrací tomuto soudu k dalšímu řízení,
neboť napadený rozsudek je nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů (§103 odst. 1 písm. d)
s. ř. s.
K dalším kasačním bodům, týkajícím se vad řízení před správním orgánem,
spočívajících v námitkách o pochybení správního orgánu, jestliže tlumočníci, kteří tlumočili
v řízení o udělení azylu nebyli zapsáni v seznamu tlumočníků, nemohl Nejvyšší správní soud
přihlížet. V tomto bodě totiž není kasační stížnost přípustná, neboť se opírá o důvody,
které žalobce neuplatnil v řízení před městským soudem, ač tak mohl učinit (§104 odst. 4
s. ř. s.).
V novém rozhodnutí rozhodne Městský soud v Praze i o náhradě nákladů řízení o kasační
stížnosti.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně 5. 1. 2005
JUDr. Marie Žišková
předsedkyně senátu