ECLI:CZ:NS:2006:3.TDO.193.2006.1
sp. zn. 3 Tdo 193/2006
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky projednal v neveřejném zasedání konaném dne 22. února 2006 dovolání obviněného P. E., proti usnesení Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne 2. 9. 2004, sp. zn. 6 To 74/2004, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. 13 T 780/2002, a rozhodl takto:
Dovolání P. E. se podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. 13 T 780/2002, byl obviněný P. E. uznán vinným trestným činem krádeže dílem dokonaným, dílem nedokonaným podle §8 odst. 1 tr. zákona k §247 odst. 1 písm. b), e), odst. 3 tr. zákona, dále trestnými činy poškozování cizí věci podle §257 odst. 1 tr. zákona, krádeže podle §247 odst. 1 písm. b), e), odst. 2 tr. zákona a neoprávněného držení platební karty podle §249 b) tr. zákona. Za tyto trestné činy byl podle §247 odst. 3 tr. zákona za použití §35 odst. 1 tr. zákona odsouzen k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 4 let, pro jehož výkon byl podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zákona zařazen do věznice s ostrahou. Podle §55 odst. 1 písm. a) tr. zákona mu byl uložen trest propadnutí věci, a to jednoho páru svářečských rukavic a šroubováku s růžovou umělohmotnou rukojetí.
Podle §§228 odst. 1 tr. řádu byla obžalovaným P. E. a J. S. uložena povinnost společně a nerozdílně nahradit škodu způsobenou trestným činem poškozeným J. H., P. J., a.s., R. K., M. Ch., D. M., V. H., M. Z., J. H. a D. Č.
Podkladem výroku o vině se stalo zjištění soudu prvního stupně podrobně uvedené ve výroku o vině pod body I., II. 1) – 20) s tím, že jednání uvedeného v tomto výroku se obviněný P. E. dopustil přesto, že byl tr. příkazem Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 1. 6. 2001, č. j. 5 T 150/2001-58, který nabyl právní moci dne 15. 6. 2001, odsouzen mimo jiné pro trestný čin krádeže ve stádiu pokusu podle §8 odst. 1 k §247 odst. 1, písm. b), písm. e), odst. 2 tr. zákona k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, který vykonal dne 8. 5. 2002.
Výše uvedený rozsudek Okresního soudu v Uherském Hradišti nenabyl bezprostředně právní moci, neboť proti němu podali obvinění P. E. a J. S. odvolání, kterými se zabýval ve veřejném zasedání konaném dne 2. 9. 2004 Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně. Ten svým usnesením sp. zn. 6 To 74/2004 odvolání obou obviněných podle §256 tr. řádu zamítl.
Prostřednictvím svého obhájce podal obviněný P. E. ve lhůtě podle §265e tr. řádu proti usnesení Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Uherském Hradišti dovolání, ve kterém napadá tu část rozsudku soudu prvního stupně, ve které byl uznán vinným ze skutků uvedených v bodě II/1-11, 14-20, neboť tvrdí, že tyto skutky nespáchal. Dále uvádí, že na skutku uvedeného pod bodem II/12 se podílel pouze odvozem odcizených věcí, nikoliv jejich vlastním odcizením. Odkazuje se na dovolací důvod dle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu.
V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku uvádí některé skutkové okolnosti odlišné od skutkových zjištění soudu na podporu svého výše uvedeného tvrzení. Vyslovuje názor, že k rozporům ve skutkových zjištěních mělo být přihlédnuto odvolacím soudem, který jej měl dle jeho názoru z výše uvedených skutků zprostit obžaloby. Dle názoru dovolatele došlo k jeho odsouzení s přihlédnutím k jeho jiné trestné činnosti, aniž by provedené důkazy jeho vinu jednoznačně prokazovaly.
V petitu svého dovolání navrhuje, aby Nejvyšší soud České republiky zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a aby obviněného zprostil obžaloby u skutků uvedených pod body II/1-11 a 14-20.
Dne 7. 9. 2005 bylo Okresnímu soudu v Uherském Hradišti doručeno další podání dovolatele označené jako dodatek k dovolání. Toto podání nebylo podáno prostřednictvím obhájce, a proto je nelze v řízení o dovolání považovat za relevantní součást dovolání.
K podanému dovolání se písemně vyjádřila státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství. Konstatuje, že dovolatelem uváděný dovolací důvod dle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu nekoresponduje s obsahem odůvodnění podání, neboť jím uváděné argumenty se týkají výlučně hodnocení důkazů z hlediska právní kvalifikace a v závislosti na tom ukládání trestu. Jelikož takový obsah dovolání není v souladu s použitým ani s žádným jiným ze zákonných dovolacích důvodů a jelikož skutková zjištění soudu nejsou v extrémním rozporu s právním posouzení skutku, státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství navrhuje, aby podané dovolání bylo odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací nejprve zkoumal, zda jsou v dané věci splněny podmínky přípustnosti podle §265a tr. řádu a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. a), h) tr. řádu, protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, směřuje proti rozsudku, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest a soudem druhého stupně byl zamítnut jeho řádný opravný prostředek. Obviněný je rovněž osobou oprávněnou k podání tohoto mimořádného opravného prostředku.
Poněvadž dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanoveních §265b tr. řádu, bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda uplatněný dovolací důvod lze považovat za důvod uvedený v citovaném ustanovení zákona, jehož existence je zároveň podmínkou provedení přezkumu napadeného rozhodnutí dovolacím soudem (§265i odst. 3 tr. řádu).
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
Z obsahu podaného dovolání je však zcela zjevné, že veškerá argumentace obviněného obsažená v jeho mimořádném opravném prostředku směřuje k revizi učiněných skutkových zjištění. Dovolání jako specifický druh mimořádného opravného prostředku však není určeno k přezkoumávání skutkových zjištění soudu, jakož ani postupu při provádění či hodnocení důkazů, dovolání není možno považovat za „druhé odvolání“ a dovolací soud nemá charakter soudu třetí instance. Nejvyšší soud je skutkovými zjištěními soudu prvního a druhého stupně vázán. Žádný ze zákonných dovolacích důvodů není určen k přezkoumávání námitek toho druhu, které uplatňuje dovolatel.
Je zcela zjevné, že obviněný ve svém mimořádném opravném prostředku nevznáší žádné námitky a argumenty, které by směřovaly k nesprávnému právnímu posouzení skutku či jinému hmotně právnímu posouzení, nýbrž že pod záminkou formálně uplatněného dovolacího důvodu dle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu zcela evidentně žádá toliko další revizi samotných skutkových zjištění soudu.
Podle §265i odst. 1 písm. b) tr. řádu Nejvyšší soud dovolání odmítne, bylo-li podáno z jiného důvodu, než je uveden v §265b tr. řádu. Vzhledem k tomu, že Nejvyšší soud v projednávaném případě shledal, že podané dovolání nebylo podáno z důvodů uvedených v zákoně, rozhodl v souladu s výše citovaným ustanovením zákona tak, že se dovolání obviněného P. E. odmítá. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu bylo o odmítnutí dovolání rozhodnuto v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný ( §265n tr. řádu ).
V Brně dne 22. února 2006
Předseda senátu:
Mgr. Josef H e n d r y c h