ECLI:CZ:NS:2002:3.TDO.651.2002.1
sp. zn. 3 Tdo 651/2002
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 12. září 2002 o dovolání podaném obviněným J. V., proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 4. 6. 2002, sp. zn. 13 To 208/2002, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 2 T 13/2002, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 27. 3. 2002, č. j. 2 T 13/2002 – 143, byl obviněný J. V. uznán vinným trestným činem podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka podle §260 odst. 1 tr. zák., kterého se podle výroku rozsudku dopustil skutkem spočívajícím v tom, že „v přesně nezjištěné době, nejméně od počátku roku 2001 do 15. 6. 2001 na různých místech České republiky, zejména na burze v obci B., okr. K., nabízel k prodeji a za tímto účelem také veřejně vystavoval repliky i originály nášivek vojenských uniforem a výstrojních součástí německé armády z dob 2. světové války, vojenských odznaků, vyznamenání, výstrojních součástí a nášivek a praporků zločinecké organizace SS a Hitlerjugend a dalších věcí obsahujících nacistické symboly, některé z těchto věcí sám vyráběl a takto jednal přesto, že si byl vědom toho, že jde o předměty užívané v období 2. světové války organizacemi, jejichž činnost byla zaměřena k potlačení práv a svobod lidí jiných etnických skupin, ras, národností a jiného náboženského vyznání.“
Podle §260 odst. 1 tr. zák. byl obviněnému uložen peněžitý trest ve výši 50.000,- Kč, přičemž pro případ, že by ve stanovené lhůtě nebyl tento trest vykonán, byl obviněnému stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání čtyř měsíců (§54 odst. 3 tr. zák.). Podle §55 odst. 1 písm. a) tr. zák. byl obviněnému dále uložen trest propadnutí věci, a to věcí užitých ke spáchání trestného činu, popsaných pod body 1) -35).
O odvolání obviněného proti tomuto rozsudku rozhodl Krajský soud v Praze usnesením ze dne 4. 6. 2002, sp. zn. 13 To 208/2002, tak, že podle §256 tr. ř. odvolání zamítl jako nedůvodné. Rozsudek soudu prvního stupně tak nabyl právní moci dnem 4. 6. 2002.
Shora citované usnesení odvolacího soudu „ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 27. 3. 2002, č. j. 2 T 13/2002 – 143“ napadl obviněný J. V. dovoláním, které podal prostřednictvím obhájce ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. Uplatněným dovolacím důvodem byl důvod uvedený v ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., tj. že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku.
V odůvodnění svého mimořádného opravného prostředku poukázal především na to, že nikdy nebyl a není přítelem, propagátorem ani podporovatelem hnutí, jehož militárií je sběratelem. Zdůraznil, že v celém trestním spise není žádný důkaz o tom, že by měl k nacistickému hnutí kladný vztah, že by jeho sběratelská vášeň byla pouze zástěrkou pro propagaci či podporu nacistických či obdobných hnutí. Část své sbírky zakoupil na různých sběratelských burzách a za pomoci inzerátů v novinách. Pokud se některé z předmětů ze své sbírky snažil prodat, stalo se to výhradně na sběratelské burze v B. V této souvislosti namítl, že není zřejmé, na základě jakých skutečností bylo soudy obou stupňů zjištěno, že inkriminované předměty nabízel k prodeji i „na různých místech České republiky“. Pokud jde o právní kvalifikaci skutku jako trestného činu podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka podle §260 odst. 1 tr. zák., je podle názoru obviněného k naplnění zákonného znaku „propaguje“ třeba aktivního jednání, např. prodej inkriminovaných militárií na srazu neonacistů.
Z výše uvedených důvodů proto obviněný v petitu dovolání navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení Krajského soudu v Praze zrušil a tomuto soudu přikázal, aby věc znovu projednal a rozhodl.
Nejvyšší státní zástupce k dnešnímu dni nevyužil svého práva písemně se k dovolání obviněného vyjádřit (§265h odst. 2 tr. ř.).
Obviněný J. V. je podle §265d odst. 1 písm. b) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká.
Nejvyšší soud České republiky (dále jen Nejvyšší soud) jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle ustanovení §265a tr. ř. a shledal, že dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, 2 písm. h) tr. ř., protože bylo rozhodnuto ve druhém stupni, dovolání napadá pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé a směřuje proti rozhodnutí, jímž byl zamítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku uvedenému v §265a odst. 2 písm. a) tr. ř., jímž byl obviněný uznán vinným a byl mu uložen trest.
Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotně právním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. To znamená, že s poukazem na uvedený dovolací důvod není možné se domáhat přezkoumání skutkových zjištění, na nichž je napadené rozhodnutí založeno. Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen pouze
z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Na podkladě tohoto dovolacího důvodu nelze proto hodnotit správnost a úplnost skutkového stavu ve smyslu §2 odst. 5, 6 tr. ř. Případy, na které dopadá ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., je tedy nutno odlišovat od případů, kdy je rozhodnutí založeno na nesprávném skutkovém zjištění. Skutkové vady totiž nejsou důsledkem nesprávného hmotně právního názoru. Nesprávné zjištění skutkového stavu má, aplikuje-li soud důsledně hmotné právo, samozřejmě vždy vliv i na nesprávné právní posouzení skutku. Poněvadž, jak je uvedeno výše, nelze se v řízení o dovolání domáhat přezkoumání skutkových zjištění, nelze v něm ani odstranit případnou právní vadu, je-li nesprávným skutkovým zjištěním podmíněna.
Východiskem pro existenci dovolacího důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. tedy bude popis skutku obsažený v příslušném výroku napadeného rozhodnutí ve věci samé.
Ve věci obviněného J. V. směřují dovolací námitky částečně do oblasti skutkových zjištění, je-li dovolatelem poukazováno na nedostatečná, resp. nesprávná skutková zjištění týkající se rozsahu inkriminovaného jednání a zejména skutkových okolností vztahujících se k jeho zavinění (subjektivní stránce skutkové podstaty trestného činu). S přihlédnutím k výkladu podrobně rozvedeném shora, je zřejmé, že dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. nelze spatřovat ve vytýkaných skutkových vadách. V takovém případě by bylo nutno dovolání odmítnout podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř. s tím, že bylo podáno z jiného důvodu, než je uveden v ustanovení §265b tr. ř.
V posuzovaném případě však část dovolacích námitek směřuje i do právního posouzení skutku, jak byl zjištěn a popsán ve výroku rozsudku soudu prvního stupně. Dovolatel zde vyslovil právní názor, že propagace hnutí uvedeného v ustanovení §260 odst. 1 tr. zák. musí mít povahu aktivního jednání, spočívajícího např. v prodeji nacistických militárií na srazech neofašistů. Prodej takových předmětů na běžné (sběratelské) burze však s ohledem na zcela odlišné zaměření takové akce, nelze podle jeho přesvědčení bez dalšího jako znak propagace hnutí prokazatelně směřujícího k potlačení práv a svobod člověka vykládat.
V konstatovaném směru lze proto považovat dovolací námitky z hlediska ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. za relevantní.
Trestného činu podpory a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka podle §260 odst. 1 tr. zák. se dopustí pachatel, který podporuje nebo propaguje hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka nebo hlásá národnostní, rasovou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob.
Nacistické (fašistické) hnutí lze nepochybně zahrnout mezi znaky objektivní stránky skutkové podstaty trestného činu podle §260 tr. zák. Pro předmětné hnutí byly přitom charakteristické některé specifické symboly, jež jsou obecně známé a nacismus je s nimi dodnes spojován. Za propagaci takového hnutí ve smyslu ustanovení §260 tr. zák. je proto zapotřebí považovat mimo jiné i to, jestliže někdo předměty opatřené nacistickými symboly veřejně vystavuje a nabízí za účelem jejich výměny nebo prodeje. Mezi uvedené předměty lze zahrnout i předměty vojenské (tzv. militárie). Z hlediska subjektivní stránky (úmyslného zavinění) pak postačí, věděl-li pachatel, že nabízené předměty mají shora uvedený charakter, a že je zpřístupňuje většímu okruhu osob.
Z odůvodnění rozhodnutí soudu prvního i druhého stupně vyplývá, že právní názor vyslovený oběma soudy k právní kvalifikaci skutku jako trestného činu podle §260 odst. 1 tr. zák. není v rozporu s právním názorem Nejvyššího soudu, jak byl stručně vyložen v předcházejícím odstavci. Odvolací soud v napadeném usnesení nepřehlédl ani nepřesnost v tzv. právní větě výroku rozsudku soudu prvního stupně, když skutkovým zjištěním tohoto soudu odpovídal znak propagace a nikoliv podpory hnutí uvedeného v §260 odst. 1 tr. zák. Otázkou rozdílu mezi těmito alternativními znaky objektivní stránky předmětného trestného činu se ve svém rozhodnutí následně vypořádal.
Skutečnosti uvedené v předcházejících odstavcích tedy vylučují závěr, že v posuzované věci bylo právní posouzení skutku založeno na vadném hmotně právním názoru, a že tedy námitky dovolatele jsou ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. důvodné.
Podle §265i odst. 1 písm. e) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, jde-li o dovolání zjevně neopodstatněné. S ohledem na shora uvedené důvody Nejvyšší soud proto v souladu s citovaným ustanovením zákona dovolání obviněného J. V. odmítl, přičemž toto své rozhodnutí učinil za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 12. září 2002
Předseda senátu:
JUDr. Eduard Teschler