infUsVec2,

Rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 12.12.2017, sp. zn. III. ÚS 2670/15 [ usnesení / TOMKOVÁ / výz-4 ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:US:2017:3.US.2670.15.1

Zdroj dat je dostupný na http://nalus.usoud.cz     -     (poprvé klikněte dvakrát)
ECLI:CZ:US:2017:3.US.2670.15.1
sp. zn. III. ÚS 2670/15 Usnesení Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Josefa Fialy, soudce Radovana Suchánka a soudkyně zpravodajky Milady Tomkové o ústavní stížnosti Jiřího Malíka, zastoupeného JUDr. Zdeňkem Čechurou, advokátem, sídlem Vinohradská 343/6, Praha 2 - Vinohrady, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. června 2015 č. j. 30 Cdo 1221/2015-81 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. května 2013 č. j. 72 Co 145/2013-47, ve znění opravného usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. května 2014 č. j. 72 Co 145/2013-68, za účasti Nejvyššího soudu a Městského soudu v Praze, jako účastníků řízení, takto: Ústavní stížnost se odmítá. Odůvodnění: 1. Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, neboť se domnívá, že jimi došlo k porušení jeho práv garantovaných čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. 2. Jak vyplynulo z ústavní stížnosti a vyžádaného spisu Obvodního soudu pro Prahu 1, usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 č. j. 30 C 29/2012-39 ze dne 9. 11. 2012 bylo rozhodnuto, že se stěžovateli nepřiznává osvobození od soudních poplatků. Ústavní stížností napadeným usnesením Městský soud v Praze prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Nejvyšší soud ústavní stížností napadeným usnesením odmítl stěžovatelovo dovolání, jelikož stěžovatel nevymezil, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání. 3. Stěžovatel následně podal ústavní stížnost, v níž se zaměřuje zejména na polemiku s rozhodnutími nalézacího a odvolacího soudu. 4. Třetí senát Ústavního soudu zastává právní názor, že za popsané situace je ústavní stížnost v části, v níž míří proti rozhodnutí Městského soudu v Praze, nepřípustná, neboť stěžovatel řádně nevyčerpal dovolání. Třetí senát je zároveň toho názoru, že postupem Nejvyššího soudu nedošlo k porušení stěžovatelových ústavně zaručených práv. Uvedené závěry, ač převažující judikaturou Ústavního soudu podporovány, však byly s částí judikatury v rozporu. Jelikož opačný právní názor byl vyjádřen i formou nálezu, postupoval třetí senát podle §23 zákona o Ústavním soudu. 5. Dne 28. 11. 2017 přijalo plénum Ústavního soudu stanovisko sp. zn. Pl. ÚS st. 45/16, dle kterého, jestliže dovolání neobsahuje vymezení předpokladů přípustnosti, není jeho odmítnutí porušením čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Plénum Ústavního soudu dále konstatovalo, že nevymezí-li dovolatel, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je ústavní stížnost proti předchozím rozhodnutím o procesních prostředcích k ochraně práva nepřípustná podle §75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. 6. Vázán tímto právním názorem dospěl třetí senát Ústavního soudu k závěru, že je stěžovatelova ústavní stížnost zčásti zjevně neopodstatněná a zčásti nepřípustná. 7. Stěžovatelovo dovolání bylo odmítnuto, jelikož stěžovatel nevymezil, v čem spatřuje podmínky jeho přípustnosti. Ačkoli stěžovatel tento závěr Nejvyššího soudu ani nezpochybňoval, vyžádal si Ústavní soud spis Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 30 C 29/2012. Z něj si ověřil, že stěžovatel zákonným požadavkům na obsah dovolání, tak jak je plénum Ústavního soudu ve výše citovaném stanovisku ústavně konformním způsobem vyložilo, skutečně nedostál. Ústavní stížnost je tak v části mířící proti rozhodnutí Nejvyššího soudu zjevně neopodstatněná. 8. Tím, že stěžovatel nepodal řádné dovolání, nevyčerpal všechny prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; odmítnutí dovolání pro nevymezení, v čem dovolatel spatřuje splnění podmínek přípustnosti dovolání, není odmítnutím závisejícím na uvážení Nejvyššího soudu ve smyslu §72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu). Ústavní stížnost je tedy v části mířící proti rozhodnutí odvolacího soudu nepřípustná. 9. Ze všech výše uvedených důvodů Ústavní soud podanou ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků zčásti podle §43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný a zčásti podle §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako návrh nepřípustný odmítl. Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné. V Brně dne 12. prosince 2017 Josef Fiala v. r. předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Identifikátor evropské judikatury ECLI:CZ:US:2017:3.US.2670.15.1
Název soudu Ústavní soud České republiky
Spisová značka III. ÚS 2670/15
Paralelní citace (Sbírka zákonů)  
Paralelní citace (Sbírka nálezů a usnesení)  
Populární název  
Datum rozhodnutí 12. 12. 2017
Datum vyhlášení  
Datum podání 2. 9. 2015
Datum zpřístupnění 8. 1. 2018
Forma rozhodnutí Usnesení
Typ řízení O ústavních stížnostech
Význam 4
Navrhovatel STĚŽOVATEL - FO
Dotčený orgán SOUD - NS
SOUD - MS Praha
Soudce zpravodaj Tomková Milada
Napadený akt rozhodnutí soudu
Typ výroku odmítnuto pro nepřípustnost
odmítnuto pro zjevnou neopodstatněnost
Dotčené ústavní zákony a mezinárodní smlouvy  
Ostatní dotčené předpisy
  • 549/1991 Sb., §11 odst.g
  • 82/1998 Sb., §8, §14
Odlišné stanovisko  
Předmět řízení procesní otázky řízení před Ústavním soudem/přípustnost v řízení o ústavních stížnostech/procesní prostředky k ochraně práva/dovolání civilní
právo na soudní a jinou právní ochranu /spravedlivý proces /ústavnost a spravedlivost rozhodování obecně
Věcný rejstřík dovolání/přípustnost
opravný prostředek - mimořádný
Jazyk rozhodnutí Čeština
Poznámka vztah ke stanovisku pléna sp. zn. Pl. ÚS-st. 45/16 ze dne 28. 11. 2017;
URL adresa http://nalus.usoud.cz/Search/GetText.aspx?sz=3-2670-15_1
Poznámka pro jurilogie.cz (nalus id): 100181
Staženo pro jurilogie.cz: 2018-01-12