ECLI:CZ:US:2012:3.US.611.12.1
sp. zn. III. ÚS 611/12
Usnesení
Ústavní soud rozhodl dne 8. března 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky ve věci navrhovatele Turon s. r. o., se sídlem Hlinky 133/64, Brno, zastoupeného JUDr. Milanem Zábržem, advokátem se sídlem v Brně, Veveří 57, o ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 24. ledna 2012 č. j. 72 C 877/2011-8, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatel se domáhal zrušení výše označeného rozsudku s tím, že soud vyhověl jeho žalobě o zaplacení částky 1.022,- Kč s příslušenstvím, na úhradu nákladů řízení, na kterých požadoval 8.880,- Kč, mu však přiznal pouze částku 5.280,- Kč. Tímto rozsudkem se cítí dotčen v právech zakotvených v čl. 1 zákona č. 1/1993 Sb., v čl. 2 odst. 1, čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, jakož i v čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Uvedl, že s výrokem o nákladech řízení nemůže souhlasit, považuje jej za rozhodnutí nejen porušující jeho práva, ale i za značně nestandardní, nevycházející z vyhlášky č. 484/2000 Sb., v platném znění, ale z vyhlášky č. 177/1996 Sb. Od 1. 1. 2001 soudy rozhodovaly pouze podle vyhlášky č. 484/2000 Sb., přesto v předmětné věci soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., přičemž dle jeho přesvědčení nemůže být pro určení výše nákladů určující samotná "snadnost" sporu, když nelze objektivně zjistit, který případ je snadný a který ne. Dále vyslovil přesvědčení, že předmětným rozhodnutím byl zcela potlačen princip naplnění legitimního očekávání, přičemž pro předcházející rozhodnutí Ústavního soudu takovou praxi přebírají soudy nižší instance bez rozmyslu, ignorují platné psané právo, řídí se nezávaznými rozhodnutími Ústavního soudu, a tak porušují čl. 1 Ústavy České republiky a také práva výše označená, kdy dle jeho názoru tak "v tuto chvíli zcela jistě zaniká Česká republika jako právní stát, když je zcela zborcen pozitistický přístup k zákonům a jejich závaznosti, dále již neplatí princip právní jistoty...".
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní práv nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§72 odst. 1 písm. a), §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadeného rozsudku zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Jeho stížnost směřuje jak do výroku o věci samé, jímž bylo žalobě zcela vyhověno, tak do výroku o nákladech řízení, kterým mu nebyla přiznána náhrada ve výši 3.600,- Kč, když na nákladech advokátem uplatněných požadoval částku 8.880,- Kč, soudem bylo přiznáno 5.280,- Kč. Podle §142 odst. 1 občanského soudního řádu účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. O toto ustanovení soud opodstatněně opřel své rozhodnutí o nákladech řízení a důvodně na nich podle vyhlášky č. 177/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů, také přiznal částku 5.280,- Kč, odpovídající nákladům na úhradu soudního poplatku a náhradu za účelné a s ohledem na předmět řízení také přiměřené úkony právního zástupce spolu s náhradou jeho režijních výloh a příslušné daně.
Pro výše uvedené byl návrh směřující proti výroku, kterým soud vyhověl žalobě stěžovatele v plném rozsahu, odmítnut jako nepřípustný, proti výroku o nákladech řízení pak jako zjevně neopodstatněný [§43 odst. 1 písm. e), §43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.].
S ohledem na obsah podání zástupce stěžovatele, v němž spojuje činnost Ústavního soudu s tvrzením, že řízením se jeho rozhodnutími obecnými soudy "zcela jistě zaniká Česká republika jako právní stát...", nutno upozornit na znění §61 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, podle něhož tomu, kdo učiní hrubě urážlivé podání, může být uložena pořádková pokuta do výše 100.000,- Kč.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 8. března 2012
Jiří Mucha
předseda senátu Ústavního soudu