ECLI:CZ:US:2007:3.US.654.07.1
sp. zn. III. ÚS 654/07
Usnesení
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky METEX Group s. r. o., se sídlem v Rožnově pod Radhoštěm, Rekreační 1037, zastoupené Mgr. Marcelem Labounkem, advokátem ve Frenštátě pod Radhoštěm, Horní 25, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 26. 10. 2006, čj. 24 Co 397/2006-328, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní stížností ze dne 11. března 2007 se stěžovatelka domáhala zrušení II. výroku rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 26. 10. 2006, čj.
24 Co 397/2006-328, neboť má za to, že tímto výrokem bylo porušeno její právo na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Ústavní soud nejdříve zkoumal, zda podaná ústavní stížnost splňuje všechny formální náležitosti a předpoklady jejího meritorního projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZÚS"), přičemž dospěl k závěru, že se jedná o návrh nepřípustný.
Stěžovatelka uvedla v ústavní stížnosti, že podala souběžně s ústavní stížností proti napadenému výroku odvolacího rozsudku také dovolání, avšak jeho úspěšnost není schopna předvídat.
Ústavní soud dotazem dne 16. 5. 2007 (č. l. 14 spisu Ústavního soudu) zjistil u Okresního soudu v Příbrami, že dne 9. 3. 2007 bylo proti napadenému rozsudku podáno stěžovatelkou dovolání; soudní spis se v současné době nachází u Nejvyššího soudu.
Podle §75 odst. 1 ZÚS ústavní stížnost je nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§72 odst. 3 ZÚS); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný, z důvodů závisejících na jeho uvážení (§72 odst. 4 ZÚS).
Dle §72 odst. 4 ZÚS byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný, z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku.
Z interpretace výše uvedených ustanovení ZÚS vyplývá následující. U mimořádného opravného prostředku (kterým je i dovolání), který může orgán, jenž o něm rozhoduje, odmítnout jako nepřípustný, z důvodů závisejících na jeho uvážení, a v době jeho podání tedy není zřejmé, zda je či není přípustný, zákon netrvá na tom, aby stěžovatel takový opravný prostředek uplatnil před podáním ústavní stížnosti. Na straně druhé však takový mimořádný opravný prostředek lze uplatnit, aniž by tím byla ohrožena možnost posléze podat ústavní stížnost, neboť jestliže orgán odmítne takový opravný prostředek, z důvodů závisejících na jeho uvážení, zůstává stěžovateli otevřena lhůta pro podání ústavní stížnosti (§72 odst. 4 ZÚS). Podmínkou je pouze to, aby stěžovatel předchozí mimořádný opravný prostředek uplatnil řádně, aby nedošlo k jeho odmítnutí z jiného důvodu (např. pro opožděnost).
Jak bylo výše uvedeno, stěžovatelka podala proti II. výroku odvolacího rozsudku souběžně s ústavní stížností také dovolání a probíhají tak paralelně dvě soudní řízení, ve kterých se stěžovatelka může domáhat svých práv. S ohledem na zásadu subsidiarity ústavní stížnosti k ostatním procesním prostředkům (§75 odst. 1 ZÚS), jakož i vzhledem k zásadě minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, proto Ústavní soud rozhodl tak, že ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení podle §43 odst. 1 písm. e) ZÚS odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 11. června 2007
Jiří Mucha
soudce Ústavního soudu