ECLI:CZ:NS:2016:30.CDO.2240.2014.1
sp. zn. 30 Cdo 2240/2014
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Bohumila Dvořáka a JUDr. Františka Ištvánka v právní věci žalobce A. Ž., toho času ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Mírov, P.S. 1/9, zastoupeného JUDr. Ivou Berkovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, Na Doubkové 1281/2, proti České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 5 000 000 Kč a zlikvidování záznamů, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 22 C 207/2007, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 2. 2012, č. j. 20 Co 521/2011-110, ve znění opravného usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. 3. 2012, č. j. 20 Co 521/2011-113, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 31. 5. 2011, č. j. 22 C 207/2007-93, zastavil řízení v části požadující zlikvidování záznamů a přepisů telefonních hovorů žalobce provedených na základě simulovaných právních úkonů, nesprávného úředního postupu při vydání opatření, která zákon neumožňuje (výrok I), zamítl žalobu na zaplacení částky 5 000 000 Kč (výrok II) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 16. 2. 2012, č. j. 20 Co 521/2011-110, ve znění opravného usnesení ze dne 9. 3. 2012, č. j. 20 Co 521/2011-113, výrokem I rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku o věci samé a ve výroku o náhradě nákladů řízení potvrdil a výrokem II rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Nejvyšší soud dovolací řízení zastavil podle ustanovení §243c odst. 1 a §104 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. 12. 2012 (viz čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Dovoláním ze dne 24. 4. 2012 napadl žalobce rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé. Návrhem ze dne 24. 4. 2012 současně požádal o „osvobození od soudních poplatků a určení advokáta ex officio, v souvislosti s podaným dovoláním.“ Soud prvního stupně usnesením ze dne 17. 12. 2012, č. j. 22 C 207/2007-129, ve výroku III zamítl návrh žalobce, aby mu byl pro dovolací řízení ustanoven zástupce. Usnesením ze dne 22. 2. 2013, č. j. 20 Co 38/2013-139, odvolací soud ve výroku IV uvedené usnesení v zamítavém výroku o žádosti žalobce na ustanovení zástupce pro dovolací řízení potvrdil. Dovolání žalobce proti výroku IV uvedeného usnesení o neustanovení zástupce pro dovolací řízení Nejvyšší soud usnesením ze dne 28. 5. 2013, č. j. 30 Cdo 1119/2013-175, odmítl. Soud prvního stupně usnesením ze dne 25. 3. 2013, č. j. 22 C 207/2007-143 (žalobci doručeným dne 8. 4. 2013), vyzval žalobce, aby si pro podání dovolání v této věci zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání proti rozsudku odvolacího soudu ze dne 16. 2. 2012, č. j. 20 Co 521/2011-110, a současně žalobce poučil, že nebude-li do deseti dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena soudu plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví. Žalobce žádostí ze dne 16. 4. 2013 požádal soud prvního stupně o prodloužení stanovené desetidenní lhůty. Žalobci byla rozhodnutím České advokátní komory ze dne 19. 4. 2013 pro zastoupení v dovolacím řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. 22 C 207/2007 určena advokátka JUDr. Iva Berková. Žalobce dne 24. 4. 2013 odeslal soudu plnou moc pro JUDr. Ivu Berkovou ze dne 22. 4. 2013 pro zastupování v dovolacím řízení ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2, sp. zn. 22 C 207/2007. Právní zástupkyně žalobce požádala o prodloužení lhůty k sepsání a podání dovolání. Dne 2. 5. 2013 bylo soudu poštou doručeno dovolání žalobce proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé sepsané a podepsané jeho právní zástupkyní, datované dnem 26. 4. 2013.
Podle ustanovení §241 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy (odst. 1). Odstavec 1 neplatí, a) je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání, b) je-li dovolatelem právnická osoba, stát, obec nebo vyšší územně samosprávný celek, jedná-li za ně osoba uvedená v §21, 21a, anebo v §21b, která má právnické vzdělání (odst. 2). Odstavec 1 neplatí také tehdy, je-li dovolatelem obec, kterou zastupuje stát podle §26a, jedná-li jménem státu za zastoupenou obec osoba uvedená v §26a odst. 3, která má právnické vzdělání (odst. 3). Dovolání musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v §21, 21a, 21b, anebo v §26a odst. 3, která má právnické vzdělání (odst. 4).
Žalobce při podání dovolání ze dne 24. 4. 2012 nebyl zastoupen advokátem nebo notářem a neprokázal ani, že je osobou s právnickým vzděláním. Není-li splněna podmínka povinného zastoupení stanovená v §241 o. s. ř., postupuje soud obdobně podle §104 odst. 2 o. s. ř. (srov. §241b odst. 2 o. s. ř.).
S ohledem na skutečnost, že si žalobce v desetidenní lhůtě určené mu soudem prvního stupně, jejíž konec připadl na den 18. 4. 2013, nezvolil zástupce pro dovolací řízení (plná moc ze dne 22. 4. 2013 byla soudu odeslaná dne 24. 4. 2013) a jeho prostřednictvím nepodal včas řádné dovolání (advokátkou podané dovolání ze dne 26. 4. 2013 bylo soudu doručeno poštou dne 2. 5. 2013), postupoval Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 a §104 odst. 2 o. s. ř. a řízení zastavil, neboť žalobce nesplnil podmínku povinného zastoupení v dovolacím řízení, ačkoliv byl soudem k jejímu splnění vyzván a poučen o následcích jejího nesplnění.
Pro úplnost Nejvyšší soud dodává, že žalobci soudem prvního stupně poskytnutou lhůtu ke zhojení nedostatku povinného zastoupení je třeba považovat za přiměřenou, a to i s ohledem na množství dovolání, se kterými se žalobce na Nejvyšší soud obrací, když je mu podmínka povinného zastoupení v dovolacím řízení známa a jsou mu známy i následky jejího nesplnění.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení §243b odst. 5 věty první, §224 odst. 1 a §151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř., neboť žalobce s ohledem na výsledek řízení nemá na náhradu svých nákladů právo a žalované v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 1. března 2016
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu