ECLI:CZ:NS:2018:30.CDO.5213.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 5213/2017-94
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu Mgr. Vítem Bičákem v právní věci žalobce P. R. , proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o odškodnění nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 19 C 6/2016, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 6. 2017, č. j. 13 Co 219/2017-73, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 5. 4. 2017, č. j. 19 C 6/2016-63, rozhodl, že žalobci se osvobození od soudních poplatků nepřiznává a žádost žalobce o ustanovení zástupce pro podání dovolání se zamítá.
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) k odvolání žalobce napadeným usnesením ze dne 28. 6. 2017, č. j. 13 Co 219/2017-73, potvrdil usnesení soudu prvního stupně. Odvolací soud uvedl, že žalobce své majetkové poměry neobjasnil dostatečně natolik, aby je bylo možné pokládat ve smyslu §138 odst. 1 o. s. ř. vskutku za nepříznivé, a zejména pak nevysvětlil, proč nemá jakýkoliv příjem z výdělečné činnosti. Pro úplnost odvolací soud konstatoval, že je mu z jeho úřední činnosti známo, že žalobce je osobou iniciující vyšší množství (mnoho desítek) soudních sporů o předmětu typově shodném se současným předmětem řízení, tj. sporů o peněžní odškodnění tvrzených morálních újem, způsobených v jeho imateriální sféře tvrzenými nesprávnými úředními postupy soudů či jiných státních orgánů, jež jsou věcně často představovány naprostými malichernostmi, jak je tomu i v této věci. Tyto žaloby jsou zpravidla zamítány a žalobce v řízeních o nich využívá bezvýjimečně řádné i mimořádné opravné prostředky, rovněž zpravidla s neúspěchem. Vedení mnohačetných řízení lze za takových okolností považovat za litigiózní jednání, jež závěru o existenci důvodu pro přiznání osvobození od soudních poplatků, jako podmínky pro ustanovení zástupce pro řízení, nesvědčí a ve smyslu ustálené judikatury vrcholných soudů (na které odvolací soud ve svém usnesení odkazuje) lze hodnotit jako počínání rozporné s dobrými mravy.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, ve kterém podal návrh na osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro dovolací řízení.
Usnesením ze dne 15. 9. 2017, č. j. 19 C 6/2016-90, doručeným žalobci dne 2. 10. 2017, soud prvního stupně vyzval žalobce, aby si pro podání dovolání v této věci zvolil zástupcem advokáta a aby jeho prostřednictvím podal řádné dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 6. 2017, č. j. 13 Co 219/2017-73, s tím, že nebude-li do 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení předložena soudu prvního stupně plná moc zvoleného advokáta a jím sepsané dovolání, nebo nebude-li prokázáno právnické vzdělání dovolatele, Nejvyšší soud dovolací řízení zastaví.
Z obsahu spisu neplyne, že by žalobce na tuto výzvu jakkoliv zareagoval.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném do 29. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podle §241 odst. 1 a 2 o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže sám nemá právnické vzdělání. Z dovolání zastoupení dovolatele nevyplývá a jiné listiny, toto zastoupení nebo případné právnické vzdělání dovolatele prokazující, nebyly předloženy.
Podle usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015, uveřejněného pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Uvedený závěr se použije i v nyní projednávané věci.
Dovolací soud splnění podmínek pro ustanovení zástupce z řad advokátů posoudil, avšak neshledal důvod odchýlit se od závěrů odvolacího soudu.
V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit žalobci advokáta pro řízení o dovolání a kdy žalobce přes výzvu neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil (srov. výše uvedené usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 31 NSCR 9/2015).
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. dubna 2018
Mgr. Vít Bičák
pověřený člen senátu