Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20.03.2017, sp. zn. 30 Cdo 893/2017 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.893.2017.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.893.2017.1
sp. zn. 30 Cdo 893/2017 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobce P. B., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o 802 000 Kč, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 108 C 203/2016, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. 1. 2017, č. j. 44 Co 612/2016-20, takto: Dovolací řízení se zastavuje. Odůvodnění: Městský soud v Brně jako soud prvního stupně usnesením ze dne 9. 11. 2016, č. j. 108 C 203/2016-14, žalobci zástupce neustanovil. Při svém rozhodování vycházel z toho, že se jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva (srov. §30 a §138 občanského soudního řádu). Krajský soud v Brně jako soud odvolací napadeným usnesením ze dne 6. 1. 2017, č. j. 44 Co 612/2016-20, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že obsah žaloby je pouze kverulatorní, a že z obecného tvrzení o státních zločincích, kteří mají krýt protiprávní jednání paní B., nelze dovodit žádný hmotněprávní nárok. Navíc je odvolacímu soudu z úřední činnosti známo, že žalobce podává opakovaně obdobné žaloby se stejným tvrzením. Proti uvedenému usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání (č. l. 21). Při jeho podání nebyl zastoupen advokátem a ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (srov. čl. VII zákona č. 293/2013 Sb.), dále jeno. s. ř.“. Podle §241 odst. 1 věty první o. s. ř. platí, že není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Podle §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř. odstavec 1 neplatí, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Podle usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015, uveřejněného pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací. Uvedený závěr se uplatní i v případě, že dovolání nezastoupeného účastníka (který sám nemá právnické vzdělání) směřuje proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro celé řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2016, sp. zn. 30 Cdo 4347/2016). Dovolací soud proto splnění podmínek pro ustanovení zástupce z řad advokátů zkoumal sám. Dospěl k závěru, že předpoklady podle §30 o. s. ř. ve spojení s §138 o. s. ř. nejsou splněny. Žalobce v žalobě pouze uvedl, že zločinecký režim (Česká republika) a jeho státní zločinci mají prioritní cíl a to je ochrana bohatých zlodějů a zločinců jako je MUDr. G. B., že zločinecký režim České republiky je spolupachatelem trestné činnosti paní B., že Česká republika likviduje těžce nemocné lidi (žalobce) a za žádných okolností nedovolí invalidům nezbytné léčení. Žalobce však neuvedl žádné konkrétní jednání státu, v důsledku něhož mu měla vzniknout újma. Nejvyššímu soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobce zahajuje velké množství soudních sporů se státem, většinou neúspěšně (jen za první dva měsíce tohoto roku bylo Nejvyššímu soudu předloženo 19 žalobcových dovolání). V podání, kterým řízení zahájil, přitom žalobce neuvedl ani takové rozhodné skutečnosti, na základě kterých by bylo možno alespoň předběžně učinit závěr o důvodnosti žaloby. Žalobce tedy nevylíčil alespoň v hrubých rysech, čeho se domáhá a z jakého důvodu. Vzhledem ke všem okolnostem je nutno podání žalobce, jímž bylo řízení zahájeno, posoudit jako svévolné a zjevně bezúspěšné uplatňování práva (srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4347/2016, citované výše). V situaci, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že není důvod ustanovit žalobci advokáta pro řízení o dovolání a kdy žalobce přes výzvu neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud podle ustanovení §241b odst. 2 a §104 odst. 2 o. s. ř. řízení o dovolání zastavil (srov. výše uvedené usnesení Nejvyššího soudu sen. zn. 31 NSCR 9/2015). O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne soud v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§151 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.). Proti tomuto usnesení nejsou přípustné opravné prostředky. V Brně dne 20. března 2017 JUDr. Pavel Simon předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/20/2017
Spisová značka:30 Cdo 893/2017
ECLI:ECLI:CZ:NS:2017:30.CDO.893.2017.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Ustanovení zástupce
Dotčené předpisy:§138 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2017-06-08