ECLI:CZ:NS:2012:30.ND.245.2012.1
sp. zn. 30 Nd 245/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Vrchy a soudců JUDr. Pavla Pavlíka a JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., v právní věci žalobkyně: ČSOB Leasing, a. s , se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 310/60, identifikační číslo osoby 63998980, zastoupené Mgr. Janem Ševčíkem, advokátem se sídlem v Praze 10, U Zákrutu 1778/5, proti žalovanému Ing. J. J. , o 126.297,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 49 Cm 71/2012, o návrhu žalovaného na přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 49 Cm 71/2012 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Krajskému soudu v Ostravě - pobočce v Olomouci .
Odůvodnění:
Městský soud v Praze předložil podle ustanovení §12 odst. 3 o. s. ř. Nejvyššímu soudu České republiky (dále již „Nejvyšší soud“) návrh žalovaného, aby věc vedená u tohoto soudu pod sp. zn. 49 Cm 71/2012, byla přikázána Krajskému soudu v Ostravě - pobočce v Olomouci.
Žalovaný dne 4. června 2012 podal návrh na delegaci vhodnou, v němž uvedl, že je mu sice známo, že v případě sporů ze směnek může být jako soud věcně příslušný i soud dle platebního místa na směnce, což je v tomto případě sídlo žalobkyně, přesto se domnívá, že by měl rozhodovat soud příslušný podle jeho místa bydliště, tedy bydliště žalovaného, a sice Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci. Dále uvedl, že k prokázání svých tvrzení v řízení může navrhnout i výslechy svědků, kdy se jedná o osoby žijící či pracující v Brně, popřípadě v Olomouci, kde měl směnečný dlužník svoji provozovnu. A konečně v závěru žalovaný uvedl, že u Městského soudu v Praze probíhá mezi týmiž účastníky několik řízení obdobného charakteru (uplatnění práv ze směnky, jedná se o sp. zn. 7 Cm 72/2012, 49 Cm 71/2012, 53 Cm 80/2012, 55 Cm 75/2012, 23 Cm 73/2012, 56 Cm 71/2012, 47 Cm 71/2012 a 24 Cm 74/2012) a i v ostatních případech žalovaný podal obdobné námitky a rovněž obdobný návrh na přikázání jinému soudu z důvodu vhodnosti. Proto navrhl, aby z důvodu hospodárnosti byly všechny věci spojeny k jednomu společnému řízení.
Žalobkyně se k návrhu žalovaného nevyjádřila.
Podle §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti. O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo vyjádřit se k tomu, kterému soudu má být věc přikázána a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by měla být věc přikázána (§12 odst. 3 o. s. ř.).
Předpokladem přikázání věci z důvodu vhodnosti podle §12 odst. 2 o. s. ř. je typicky existence okolností, které umožňují hospodárnější a rychlejší projednání věci. Přihlédnout lze i k mimořádným poměrům účastníků řízení, jejichž uvážení nebude na úkor postavení dalších účastníků. Úvaha soudu, rozhodujícího o delegaci, musí přitom zahrnovat i dosavadní výsledky řízení; delegace zpravidla nebude vhodná např. v případech, kdy příslušný soud již provedl podstatnou část dokazování. Přikázání věci by proto mělo přicházet v úvahu jen v závažných případech, které takovýto zásah do zákonem stanovené příslušnosti soudů odůvodňují.
Důvod pro postup podle §12 odst. 2 o. s. ř., který uvedl žalovaný, neshledal Nejvyšší soud postačujícím, neboť pouhá skutečnost, že žalovaný či v úvahu přicházející svědci (jež by žalovaný mohl k prokázání svých tvrzení v řízení navrhnout k výslechu) mají bydliště v obvodu Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci, takovouto závažnou okolnost nepředstavuje.
Příslušnost k projednání věci Městským soudem v Praze se opírá o §87 písm. e) o. s. ř., tedy o to, že v jeho obvodu je platební místo (žalobou je uplatněno právo ze směnky). Z obsahu spisu nevyplývá (a žalovaný ostatně ani netvrdí), že by zde byly dány okolnosti, pro něž by byl dán závěr o tom, že u Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci by věc byla rychleji a hospodárněji projednána, popř. že by byly dány takové mimořádné poměry účastníků řízení, jež by takový závěr opodstatňovaly. Z dosavadních výsledků řízení naopak vyplývá, že ve věci byl již vydán směnečný platební rozkaz dne 15. března 2012.
V posuzovaném případě Nejvyšší soud tudíž neshledal existenci takových závažných okolností, jež by odůvodňovaly přikázání věci jinému než dosavadnímu příslušnému soudu. Návrhu žalovaného na přikázání věci Krajskému soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci proto Nejvyšší soud nevyhověl (§12 odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 19. září 2012
JUDr. Pavel Vrcha, v. r.
předseda senátu