ECLI:CZ:NS:2011:33.CDO.1082.2010.1
sp. zn. 33 Cdo 1082/2010
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce J. K. , zastoupeného Mgr. Radanem Venclem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Chmelova 357/2, proti žalované M. K. , zastoupené JUDr. Viliamem Kováčikem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Škroupova 957, o 115.265,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 10 C 96/2002, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 19. 11. 2009, č.j. 23 Co 171/2009-349, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Dovolání žalované proti v záhlaví uvedenému rozhodnutí, kterým krajský soud potvrdil ve věci samé rozsudek ze dne 5. 2. 2009, č.j. 10 C 96/2002-316, jímž jí Okresní soud v Pardubicích (společně a nerozdílně s M. K.) uložil zaplatit žalobci 115.265,- Kč s 8 % úroky z prodlení od 1. 5. 2001 do zaplacení, není přípustné podle ustanovení §237 odst. 1 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.). Odvolací soud sice potvrdil v pořadí druhý rozsudek, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším žalobu zamítajícím rozsudku, ovšem nikoliv proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu. Závazný právní názor odvolacího soudu musí mít na nové rozhodnutí ve věci takový vliv, že soud prvního stupně nemůže uplatnit své názory při rozhodování věci samé, jinými slovy, mezi novým rozhodnutím soudu prvního stupně a závazným právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil, musí být příčinná souvislost potud, že právě tento právní názor má za následek jiné rozhodnutí soudu prvního stupně. Právním názorem soudu je názor na právní posouzení věci, tedy názor na to, který právní předpis má být aplikován, případně jak má tento předpis být vyložen. Usnesením ze dne 25. 1. 2005, č.j. 23 Co 221/2004-116, Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích zrušil rozsudek Okresního soudu v Pardubicích ze dne 18 .12. 2003, č.j. 10 C 96/2002-70, pro neúplně zjištěný skutkový stav věci. S ohledem na to, že účastníci shodně tvrdili nezájem plnit závazky z ústní smlouvy o dílo, jejímž předmětem byla rekonstrukce domu, uložil soudu prvního stupně provést dokazování k okolnostem ukončení smluvního vztahu (při vyloučení toho, že některá ze stran od smlouvy odstoupila) a v návaznosti na to dokazování ohledně výše nároku žalobce, tj. hodnoty provedeného díla za dobu od 7. 11. 2000 do 13. 4. 2001. To, že odvolací soud ve zrušovacím usnesení též naznačil, která hmotněprávní ustanovení (obecně) by mohla být po doplnění dokazování na zjištěný skutkový stav použita, nepředstavuje vyslovení právního názoru, kterým by byl soud prvního stupně v dalším rozhodování závazně usměrněn.
Zbývá posoudit přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., který ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle §241a odst. 2 písm. a/ a §241a odst. 3 o.s.ř. se nepřihlíží (§237 odst. 3 o.s.ř.).
Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu ustanovení §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá toliko pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu; způsobilým dovolacím důvodem, jímž lze dovolání odůvodnit, je tedy důvod podle ustanovení §241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. (nesprávné právní posouzení věci). Výjimečně může být v dané souvislosti relevantní i dovolací důvod podle §241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř. (řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci), a to v případě, že otázka, zda je či není takové vady, vychází ze střetu odlišných právních názorů na výklad procesněprávního předpisu. Při přezkumu napadeného rozhodnutí – a tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatel zpochybnil – je dovolací soud uplatněnými dovolacími důvody (pokud jsou způsobilé) včetně jejich obsahového vymezení vázán (§242 odst. 3, věta první, o.s.ř.).
Dovolatelka nesprávnost právního posouzení věci nezpochybnila; nesouhlasí se skutkovými závěry, ke kterým po provedeném dokazování (včetně důkazu znaleckým posudkem a jeho dodatkem) dospěl soud prvního stupně, a které odvolací soud převzal, a namítá, že i přes usnesení o koncentraci řízení soud prvního stupně „připustil provedení dalších důkazů při doplnění dalších tvrzení žalobcem.“
Protože v rámci dovolacího přezkumu, jehož přípustnost nemůže být založena jinak než ustanovením §237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., nelze prostřednictvím důvodu podle §241a odst. 3 o.s.ř. uplatňovat výhrady proti skutkovým zjištěním, a protože namítaná vada řízení (§241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř.) nezahrnuje podmínku právní otázky zásadního významu, Nejvyšší soud dovolání odmítl, neboť směřuje proti rozhodnutí, proti němuž zákon tento mimořádný opravný prostředek nepřipouští (§243b odst. 5, věta první, §218 písm. c/ o.s.ř.).
O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení §243b odst. 5, §224 odst. 1 a §146 odst. 3 o.s.ř. (žalobci, který by měl právo na jejich náhradu, v tomto stadiu řízení /podle obsahu spisu/ žádné náklady nevznikly a žalovaná, jejíž dovolání bylo odmítnuto, na jejich náhradu právo nemá).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně 31. srpna 2011
JUDr. Pavel K r b e k, v. r.
předseda senátu