ECLI:CZ:NS:2012:33.CDO.2334.2012.1
sp. zn. 33 Cdo 2334/2012
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobkyně Slunol s. r. o. se sídlem Praha 4, Jaurisova 515/4, identifikační číslo: 27418901, zastoupené JUDr. Vladimírem Jablonským, advokátem se sídlem Praha 1, 28. října 1001/3, proti žalovanému J. V., zastoupenému JUDr. Vladimírem Rybářem, advokátem se sídlem Poděbrady, Fügnerova 651, o zaplacení 150.000,- Kč, vedené u Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. 9 C 82/2007, o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 25. srpna 2011, č. j. 22 Co 341/2011-172, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Kolíně usnesením ze dne 26. května 2011, č. j. 9 C 82/2007-153, zastavil řízení podle §111 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a rozhodl o nákladech řízení.
Krajský soud v Praze usnesením ze dne 25. srpna 2011, č. j. 22 Co 341/2011-172, usnesení soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení §237 až §239 o. s. ř.
Přípustnost dovolání podle §237 odst. 1 o. s. ř. nepřichází v posuzovaném případě v úvahu, neboť usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení řízení podle §111 odst. 3 o. s. ř., není usnesením ve věci samé, i když se jím řízení končí (k pojmu „věc sama“ srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 61/1998, případně jeho usnesení ze dne 28. 8. 1997, sp. zn. 2 Cdon 484/97, uveřejněné v časopisu Soudní judikatura, ročník 1997, pod č. 88).
Přípustnost dovolání nevyplývá ani z §238, §238a a §239 o. s. ř., protože nejde o žádný z případů, které jsou v uvedených ustanoveních taxativně vyjmenovány.
Lze tudíž uzavřít, že dovolání žalobkyně směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Dovolací soud proto dovolání podle §243b odst. 5 věty první a §218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto za situace, kdy žalovanému v této fázi řízení podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl proti žalobkyni právo (§243b odst. 5 věta první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §146 odst. 3 o. s. ř.).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně 14. srpna 2012
JUDr. Blanka Moudrá, v. r.
předsedkyně senátu