ECLI:CZ:NS:2015:33.CDO.2779.2015.1
sp. zn. 33 Cdo 2779/2015
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudkyň JUDr. Blanky Moudré a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně Nadace na ochranu zvířat se sídlem v Praze 4, Pujmanové 1219/8 (identifikační číslo osoby 61387878), zastoupené JUDr. Juditou Kodlovou, advokátkou se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 292/14, proti žalovanému Ing. V. P. , zastoupenému JUDr. Josefem Havlůjem, advokátem se sídlem v Praze 5, Ostrovského 253/3, o zaplacení 3.350.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 18 C 139/2011, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 1. 2015, č.j. 58 Co 455/2014-130, ve znění opravného usnesení ze dne 12. 2. 2015, č.j. 58 Co 455/2014-132, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalovaný napadl dovoláním výslovně v celém rozsahu v záhlaví citované rozhodnutí, jímž městský soud potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 6. 9. 2013, č.j. 18 C 139/2011-70, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Dovolání proti nákladovým výrokům trpí vadami, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat; ve vztahu k těmto výrokům žalovaný nevymezil důvod dovolání (§241a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. 12. 2013, srov. čl. II bod 1, 7 zákona č. 404/2012 Sb., čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., dále jen „o.s.ř.“), ani neuvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§241a odst. 2 o.s.ř.), a o tyto obligatorní náležitosti již nemůže být dovolání doplněno (§241b odst. 3 o.s.ř.).
Dovolání proti potvrzujícímu výroku o věci samé není přípustné (§237, §239 o.s.ř.). Námitky dovolatele nevystihují jediný možný dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci (§241a odst. 1, 3 o.s.ř.). O uplatnění tohoto dovolacího důvodu nejde, vychází-li zpochybnění právního posouzení věci z jiného skutkového stavu, než z jakého vyšel odvolací soud. Právě takovou argumentaci snesl žalovaný, který primárně zpochybnil správnost, respektive úplnost skutkových zjištění, na nichž odvolací soud (stejně jako soud prvního stupně) založil své právní posouzení, přičemž soudům obou stupňů vytkl, že pominuly jeho tvrzení, že smlouvu o postoupení pohledávky podepsal dne 6. 2. 2008 jen on za nepřítomnosti M. L., o jejím podpisu nebyl informován a o „ uzavření smlouvy ze strany paní L.“ se dozvěděl až z upomínky žalobkyně. Na těchto skutkových námitkách pak vystavěl kritiku právního posouzení věci, dovozuje, že smlouva nebyla platně, respektive vůbec uzavřena.
Nejvyšší soud proto dovolání odmítl (§243c odst. 1, věta první, o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3 o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 10. července 2015
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu