ECLI:CZ:NS:2011:33.CDO.3982.2009.1
sp. zn. 33 Cdo 3982/2009
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce Zemědělského a obchodního družstva "Bratranců Veverkových" Živanice se sídlem Živanice 206, zastoupeného JUDr. Robertem Kučerou, advokátem se sídlem Praha 7, Dukelských hrdinů 471/29, proti žalovaným 1) F. K. a 2) Ing. M. K. , zastoupeným JUDr. Tomášem Udržalem, advokátem se sídlem Pardubice, Třída Míru 95, o nahrazení projevu vůle, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 6 C 303/2006, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové -pobočky v Pardubicích ze dne 14. května 2009, č. j. 23 Co 565/2008-232, takto:
Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 14. května 2009, č. j. 23 Co 565/2008-232, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Původní žalobkyně MgA. B. T. se domáhala, aby soud nahradil projev vůle žalovaných k uzavření kupní smlouvy o převodu spoluvlastnického podílu na specifikovaných nemovitostech z důvodu porušení jejího předkupního práva. Po podání žaloby původní žalobkyně převedla svůj spoluvlastnický podíl k nemovitostem na žalobce kupní smlouvou ze dne 27. 6. 2006. Okresní soud v Pardubicích usnesením ze dne 12. ledna 2007, č. j. 6 C 303/2006-38, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové-pobočky v Pardubicích ze dne 26. dubna 2007, č. j. 23 Co 156/2007-59, připustil vstup žalobce na místo dosavadní žalobkyně.
Okresní soud v Pardubicích rozsudkem ze dne 6. října 2008, č. j. 6 C 303/2006-203, nahradil projev vůle žalovaných k uzavření kupních smluv blíže specifikovaného znění, jejichž předmětem byl převod spoluvlastnických podílů žalovaných o velikosti ideálních 102/400 pozemků parc. č. 813/4, 813/5, 813/14, 813/44, 813/45, 1387/2 a 1388/1 a o velikosti ideálních 66/800 pozemků parc. č. 813/45 a 1388/1, všech zapsaných v katastrálním území a obci L. B. u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, katastrální pracoviště Pardubice (dále jen „předmětné nemovitosti“, resp. „nemovitosti“); současně zastavil řízení o vzájemném návrhu žalovaných a rozhodl o nákladech řízení a o soudním poplatku. Vyšel ze zjištění, že ke dni podání žaloby (tj. ke dni 26. 6. 2006) byli podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí MgA. B. T. (v rozsahu ideální 1/80), žalobce (v rozsahu ideálních 6/80), žalovaní (každý v rozsahu ideálních 166/400) a O. L. a L. L. (každý v rozsahu ideálních 33/800). Žalovaní nabyli spoluvlastnické podíly o velikosti ideálních 40/400 předmětných nemovitostí kupní smlouvou uzavřenou dne 7. 10. 2004 s M. S. za kupní cenu 44.000,- Kč (s právními účinky vkladu vlastnického práva ke dni 14. 10. 2004), o velikosti ideálních 40/400 předmětných nemovitostí kupní smlouvou uzavřenou dne 6. 4. 2005 s Ing. I. V. za kupní cenu 35.000,- Kč (s právními účinky vkladu vlastnického práva ke dni 21. 4. 2005), o velikosti ideálních 22/400 předmětných nemovitostí kupní smlouvou uzavřenou dne 11. 4. 2005 s R. L. a D. L. za kupní cenu 17.000,- Kč (s právními účinky vkladu vlastnického práva ke dni 21. 4. 2005) a o velikosti ideálních 66/800 pozemků parc. č. 813/45 a 1388/1 v k. ú. a obci L. B. kupní smlouvou uzavřenou dne 3. 4. 2006 s L. L. a O. L. za kupní cenu 28.285,- Kč (s právními účinky vkladu vlastnického práva ke dni 20. 6. 2006). Ani jeden z prodávajících nenabídl svůj spoluvlastnický podíl ke koupi ostatním spoluvlastníkům - oprávněným z předkupního práva. Žalovaní odmítli původní žalobkyni, která jako jediná předkupní právo uplatnila, nabídnout nabyté spoluvlastnické podíly ke koupi. Soud prvního stupně z takto zjištěného skutkového stavu věci dovodil, že prodávající (osoby z předkupního práva povinné) porušili zákonné předkupní právo původní žalobkyně vyplývající ze spoluvlastnických vztahů (§140 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů - dále jen „obč. zák.“), jestliže převedli své spoluvlastnické podíly na žalované, aniž je před tím nabídli původní žalobkyni. Jelikož zákonné předkupní právo neobsahuje podrobnější úpravu práv a povinností z něho vyplývajících, použil právní úpravu obsaženou v §603 odst. 3 obč. zák., vztahující se na smluvní předkupní právo, a nahradil projev vůle žalovaných k uzavření kupních smluv (§161 odst. 3 o. s. ř.).
Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne 14. května 2009, č. j. 23 Co 565/2008-232, rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítl, a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Vyšel ze skutkového stavu věci zjištěného soudem prvního stupně, jenž doplnil o zjištění, že původní žalobkyně a žalobce se v kupní smlouvě ze dne 27. 6. 2006 dohodli nejen na převodu spoluvlastnického podílu, ale rovněž na převodu již uplatněného práva z porušení předkupního práva, které je předmětem tohoto sporu. S právním posouzením věci soudem prvního stupně se však neztotožnil. Zdůraznil, že předkupní právo podílových spoluvlastníků (vyplývající ze zákona) je vzhledem ke své věcné povaze spojeno se spoluvlastnictvím k věci; v případě převodu spoluvlastnického podílu působí i vůči právním nástupcům kupujícího, který se stal novým spoluvlastníkem místo prodávajícího. Oprávněnými osobami jsou ostatní spoluvlastníci. S poukazem na rozhodnutí publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 72/2002 považoval rozhodným pro odpověď na otázku, zda žalobce má v tomto sporu aktivní věcnou legitimaci, výklad §604 obč. zák., podle něhož předkupní právo nepřechází na dědice oprávněné osoby a nelze je převést na jinou osobu. Po připomenutí odborné komentářové literatury (Eliáš, K. a kol. Občanský zákoník. Velký akademický komentář. Praha: Linde, 2008, a Sedláček, J., Rouček, F.: Komentář k čsl. obecnému občanskému zákoníku a občanské právo platné na Podkarpatské Rusi. Praha: V. Linhart, 1936, díl IV.) dovodil, že předkupní právo, včetně předkupního práva zákonného, má subjektivní povahu a je nepřevoditelné (§604 obč. zák.). Původní žalobkyně, jejíž zákonné předkupní právo bylo porušeno, proto při prodeji spoluvlastnického podílu převedla své již uplatněné právo z porušení předkupního práva na žalobce v rozporu s §604 obč. zák. Žalobce tudíž není ve sporu aktivně věcně legitimován.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž označil dovolací důvody podle §241a odst. 2 písm. a/ a b/ o. s. ř. Po rekapitulaci průběhu řízení zpochybnil správnost právního závěru, že není ve věci aktivně legitimován, námitkou, že žalobou uplatněné právo má základ v porušení věcného předkupního práva, a proto právo domáhat se nahrazení projevu vůle z titulu porušení předkupního práva svědčí jemu a nikoli původní žalobkyni. Jestliže by byl právní názor odvolacího soudu o nedostatku aktivní věcné legitimace správný, má za to, že řízení by bylo postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Soudy při rozhodování o procesním nástupnictví podle §107a o. s. ř. totiž musely zkoumat, zda v konkrétním případě tvrzená skutečnost je způsobilá mít za následek převod práva, o něž v řízení jde; tj. zabývaly se otázkou jeho aktivní věcné legitimace. Kdyby nebyl k vedení sporu aktivně věcně legitimován, neměly soudy jeho vstup do řízení na místo původní žalobkyně připustit a v řízení měla pokračovat původní žalobkyně. Z uvedených důvodů navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu, popř. i soudu prvního stupně a věc vrátil k dalšímu řízení.
V řízení o dovolání bylo postupováno podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění do 30. 6. 2009 - dále opět jen „o. s. ř.“ (srovnej čl. II bod 12. zákona č. 7/2009 Sb.)
Dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno včas subjektem k tomu oprávněným při splnění podmínky jeho advokátního zastoupení (§240 odst. 1 a §241 odst. 1 a 4 o. s. ř.) a je přípustné podle §237 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. Nejvyšší soud (§10a o. s. ř.) proto napadený rozsudek přezkoumal ve smyslu §242 o. s. ř.
Prostřednictvím dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. žalobce zpochybnil právní závěr odvolacího soudu, že nemá aktivní věcnou legitimaci ve sporu, ve kterém jeho právní předchůdkyně, jejíž předkupní právo bylo porušeno, uplatnila nárok na nahrazení projevu vůle k uzavření kupní smlouvy.
Právní posouzení je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
V posuzovaném případě vyšel odvolací soud ze zjištění, že podíloví spoluvlastníci - osoby z předkupního práva povinné, od nichž žalovaní uzavřenými kupními smlouvami nabyli spoluvlastnické podíly, nerespektovali předkupní právo ostatních podílových spoluvlastníků (včetně původní žalobkyně a žalobce), neboť jim přednostně nenabídli své podíly k odkoupení. Pouze původní žalobkyně, která bezúspěšně vyzvala žalované, aby jí nabídli podíly ke koupi, uplatnila nárok z porušeného předkupního práva žalobou u soudu, jíž se domáhala nahrazení projevu vůle nabyvatelů (žalovaných) k uzavření kupní smlouvy. Po zahájení řízení uzavřela dne 27. 6. 2006 kupní smlouvu, jíž na žalobce převedla spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech ve výši ideální 1/80 (s právními účinky vkladu vlastnického práva ke dni 9. 10. 2006) za kupní cenu 64.000,- Kč. Smluvní strany učinily součástí kupní smlouvy i prohlášení, v němž původní žalobkyně upozornila žalobce na to, že v důsledku porušení jejího předkupního práva podala u soudu žalobu o nahrazení projevu vůle žalovaných k uzavření kupní smlouvy s tím, že se smluvní strany dohodly, že původní žalobkyně postupuje žalobou uplatněný nárok žalobci. Následně soudy připustily vstup žalobce na místo původní žalobkyně (§107a odst. 1 o. s. ř.).
Podle §140 obč. zák. převádí-li se spoluvlastnický podíl, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké (§116, 117 obč. zák.). Nedohodnou-li se spoluvlastníci o výkonu předkupního práva, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů.
Podle §603 odst. 3 obč. zák. bylo-li předkupní právo porušeno, může se oprávněný buď na nabyvateli domáhat, aby mu věc nabídl ke koupi, anebo mu zůstane předkupní právo zachováno.
Podle §604 obč. zák. předkupní právo nepřechází na dědice oprávněné osoby a nelze je převést na jinou osobu.
Předkupní právo mezi podílovými spoluvlastníky je institutem, který trvale omezuje spoluvlastníka v právu volně nakládat se svým spoluvlastnickým podílem, konkrétně úplatně jej převést na jiného. Jde o právní vztah, v němž povinnosti každého spoluvlastníka (i jeho právního nástupce) převádějícího spoluvlastnický podíl přednostně jej nabídnout ke koupi všem ostatním spoluvlastníkům odpovídá právo všech ostatních spoluvlastníků na přednostní nabídku ke koupi a možnost jejího využití. Předkupní právo podílových spoluvlastníků vyplývá přímo ze zákona a vzniká se vznikem podílového spoluvlastnictví, tj. vůči každému spoluvlastníku trvá tak dlouho, dokud trvá jeho spoluvlastnický vztah k věci. Je věcným právem, které je spjato se spoluvlastnickým podílem k věci, jež je předkupním právem zatížena. Práva a tomu odpovídající povinnosti, které tvoří obsah tohoto právního vztahu, jsou stanoveny přímo zákonem a účastníkům tohoto vztahu nelze ukládat další (jiné) povinnosti, než jaké zákon stanoví, nebo nad zákonný rámec jim zakládat další oprávnění. Od předkupního práva z podílového spoluvlastnictví je třeba odlišovat smluvené předkupní právo (§602 až 606 obč. zák.), které vzniká na základě smlouvy (nejčastěji jako vedlejší ujednání prodávajícího a kupujícího, které je součástí kupní smlouvy, nebo jako vedlejší ujednání v jiné smlouvě); je možno je sjednat i samostatnou smlouvou mezi vlastníkem věci a třetí osobou. I když lze předkupní právo sjednat i jako právo věcné (§603 odst. 2 obč. zák.), odlišuje se od institutu zákonného předkupního práva spoluvlastníků podle §140 obč. zák. Oprávnění ze smluvně založeného předkupního práva - bez ohledu na to, zda bylo sjednáno jako závazkový právní vztah, působící jen mezi smluvními stranami, nebo jako právo věcné, zavazující i právní nástupce povinné osoby - je osobní povahy, tj. je spjato pouze s osobou oprávněného a zaniká její smrtí (popř. jejím zánikem). Oprávnění ze smluveného předkupního práva nelze převést smlouvou na jiného a nepřechází ani na dědice (§604 obč. zák.). Osoba oprávněného se tudíž během existence předkupního práva nemůže měnit. Oproti tomu v případě zákonného předkupního práva podílových spoluvlastníků nový spoluvlastník, který nabyl podíl k věci od svého právního předchůdce (původního spoluvlastníka), stává se ex lege osobou oprávněnou z předkupního práva, které je vázáno na spoluvlastnický podíl. Zákonné předkupní právo tak v důsledku převodu spoluvlastnického podílu fakticky nezaniká; v závislosti na změně vlastnictví podílu se pouze mění osoba z předkupního práva oprávněná. Předkupní právo zanikne až se zánikem podílového spoluvlastnictví.
Vzhledem k řečenému dovolací soud nesdílí právní názor odvolacího soudu, že žalobce nemá v posuzovaném sporu aktivní věcnou legitimaci. Žalobce a původní žalobkyně sice učinili součástí kupní smlouvy prohlášení o „postoupení oprávnění z porušení předkupního práva“, nicméně takové ujednání nemohlo vyvolat žádné právní účinky a pro posouzení otázky aktivní věcné legitimace bylo zcela irelevantní. Právně významným v dané věci bylo totiž to, že původní žalobkyně převedla na žalobce spoluvlastnický podíl, a nikoli samotné předkupní právo. Okamžikem, kdy žalobce nabyl od právní předchůdkyně spoluvlastnický podíl (tj. dnem 9. 10. 2006), vstoupil do všech jejích práv a povinností vyplývajících z podílového spoluvlastnictví, včetně práv a povinností ze zákonného předkupního práva. Stal se ex lege nejen osobou z předkupního práva povinnou, ale i osobou z něho oprávněnou. Jestliže právní předchůdkyně žalobce uplatnila vůči žalovaným (nabyvatelům) právo vyplývající z tvrzeného porušení jejího předkupního práva, které bylo spjato s jejím spoluvlastnickým podílem k věci, pak žalobce, který tento spoluvlastnický podíl nabyl, je jako její nástupce legitimován k uplatňování tohoto práva.
Vzhledem k řečenému se žalobci prostřednictvím dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. podařilo zpochybnit právní závěr, že není v tomto sporu aktivně věcné legitimován, k němuž odvolací soud dospěl v důsledku aplikace právní normy, která na daný skutkový stav nedopadá. Lze uzavřít, že ustanovení §604 obč. zák. se v případě zákonného předkupního práva podílových spoluvlastníků nepoužije.
Dovolací soud proto rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§243b odst. 2 část věty za středníkem, odst. 3 věta první o. s. ř.), aniž se zabýval námitkou, kterou žalobce podřadil dovolacímu důvodu podle §241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř., neboť její posouzení považoval za bezpředmětné.
Právní názor dovolacího soudu je pro soud závazný (§243d odst. 1 část věty první za středníkem o. s. ř.). O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto v novém rozhodnutí o věci (§243d odst. 1 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto rozsudku není opravný prostředek přípustný.
V Brně 20. října 2011
JUDr. Blanka M o u d r á, v. r.
předsedkyně senátu