ECLI:CZ:NS:2011:33.CDO.960.2009.1
sp. zn. 33 Cdo 960/2009
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavka Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce EAST ART GmbH, se sídlem v Zugu, Baarerstrasse 135, zapsaného v obchodním rejstříku pro kanton Zug pod registračním číslem CH-170.4.006.644-7, Švýcarská konfederace, zastoupeného JUDr. Richardem Třeštíkem, advokátem se sídlem v Ústí nad Labem, Masarykova 43, proti žalovanému J. N. , zastoupenému Mgr. Liborem Zemancem, obecným zmocněncem, bytem v Českých Budějovicích, Široká 8, o zaplacení 189.200,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 33 C 125/2007, o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. října 2008, č. j. 5 Co 1269/2008-205, takto:
I. Dovolání se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 13. února 2008, č. j. 33 C 125/2007-155, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 189.200,- Kč se 7 % úrokem z prodlení z částky 80.000,- Kč od 20. 9. 2002 do zaplacení, s 2 % úrokem z prodlení z částky 80.000,- Kč od 1. 1. 2004 do zaplacení a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu. Vyšel ze zjištění, že J. K. půjčil žalovanému dne 20. 9. 2002 částku 80.000,- Kč na dobu do 31. 12. 2003 za dohodnutý 7 % roční úrok. Svůj závazek žalovaný písemně uznal dne 29. 5. 2003 a zavázal se půjčku vrátit do 31. 12. 2003. Kromě částky 80.000,- Kč půjčil J. K. žalovanému ještě dne 3. 1. 2003 částku 250.000,- Kč. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 6. 2. 2006 postoupil J. K. svou pohledávku za žalovaným v celkové výši 330.000,- Kč M. D. s tím, že nabyvatel pohledávky zaplatí J. K. 80 % z vymožené částky do 6. 4. 2006, v opačném případě smlouva o postoupení pohledávky „automaticky“ zaniká. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Ve sjednané lhůtě M. D. J. K. ničeho na odměnu za postoupenou pohledávku nezaplatil. Následně dne 25. 12. 2006 J. K. pohledávku smluvně převedl na žalobce a postoupení oznámil žalovanému písemně. Žalovaný se v minulosti podílel finančně na činnosti obchodní společnosti OFF ROAD POINT s.r.o., ve které funkci jednatele vykonával od roku 2001 do 30. 9. 2003 J. C. a od 1. 10. 2003 J. K. Účetnictví firmy po dobu, po kterou funkci jednatele zastával J. C., vedl externě T. K. K datu 28. 4. 2003 žalovaný spolupráci s touto firmou ukončil, a proto došlo k sepsání smlouvy, podle níž se tato společnost zavázala vyplatit mu 973.000,- Kč do 5 dnů po prodeji vozu NISSAN Patrol GR. Dne 31. 5. 2003 T. K. do účetnictví firmy zanesl vložení pohledávek ze smluv o půjčce ve výši 80.000,- Kč a 250.000,- Kč J. K. s tím, že za tyto pohledávky mu firma OFF ROAD POINT s.r.o. vyplatila částku 330.000,- Kč a tato výplata je v účetnictví zanesena s datem 30. 6. 2003. Na základě sdělení J. C. byl žalovaný přesvědčen, že jeho dluh vůči J. K. zanikl započtením pohledávky z titulu smlouvy ze dne 28. 4. 2004, podle které měla žalovanému společnost vyplatit částku 973.000,- Kč, na vloženou pohledávku z titulu smluv o půjčce. Podle soudu prvního stupně nebylo prokázáno uzavření smlouvy o postoupení pohledávky mezi J. K. a společností OFF ROAD POINT s.r.o. a samotné zaevidování pohledávky a vyplacení částky 330.000,- Kč nemůže vést k závěru, že došlo k platnému uzavření smlouvy o postoupení pohledávky. V té souvislosti považoval za nevěrohodné výpovědi svědků J. C. a T. K. pro jejich vnitřní rozpornost. J. K. následně dne 25. 12. 2006 platně postoupil pohledávku za žalovaným žalobci, přičemž do dnešního dne na ni žalovaný žalobci ničeho nezaplatil.
Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 31. října 2008, č. j. 5 Co 1269/2008-205, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ve výroku, jímž bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci 7 % úrok z prodlení z částky 80.000,- Kč od 20. 9. 2002 do 30. 6. 2003, změnil jej ve vyhovujícím výroku o částce 189.200,- Kč se 7 % úrokem z prodlení od 1. 7. 2003 do zaplacení a s 2 % úrokem z prodlení z částky 80.000,- Kč od 1. 1. 2004 do zaplacení tak, že žalobu v tomto rozsahu zamítl; zároveň rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Na základě konstatování, že soud prvního stupně správně zjistil skutkový stav věci, vytkl mu nesprávné právní posouzení věci. Cituje §559 odst. 1 a §534 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), má zato, že výplatou částky 330.000,- Kč J. K. došlo k zániku právního vztahu založeného smlouvou o půjčce mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce J. K.. Připouští, že ustanovení §534 obč. zák. nelze aplikovat, neboť nebyla prokázána dohoda mezi společností OFF ROAD POINT s.r.o. a žalovaným o splnění závazku. Okolnost, zda žalovaný o poskytnutí plnění J. K. věděl či nikoli, nepovažuje za rozhodující. Jestliže uvedená společnost, která byla z titulu smlouvy ze dne 28. 4. 2004 dlužníkem žalovaného, zaplatila ze svého věřiteli žalovaného částku 330.000,- Kč připadající na dluh ze dvou půjček, byl dluh žalovaného splněn. Splnění dluhu tímto způsobem ostatně předpokládá ustanovení §454 obč. zák., podle něhož se bezdůvodně obohatil i ten, za nějž bylo plněno, co po právu měl plnit sám. Na základě těchto dílčích závěrů odvolací soud uzavřel, že pohledávka právního předchůdce žalobce za žalovaným po 30. 6. 2003 již neexistovala, a nemohla tak být - mimo smluvený 7 % úrok za dobu od 20. 9. 2002 do 30. 6. 2003 - žalobci postoupena.
V dovolání, jehož přípustnost žalobce (dále též „dovolatel“) dovozuje z §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., po rozsáhlé rekapitulaci dosavadního řízení a s poukazem na skutkově související řízení vedené u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 18 C 189/2007, odvolacímu soudu vytýká chybný závěr, že k datu postoupení pohledávka J. K. za žalovaným již neexistovala, neboť zanikla splněním. Prosazuje názor, že nemůže dojít ke splnění dluhu, pokud věřitel (J. K.) obdrží plnění od třetí osoby (OFF ROAD POINT s.r.o.) na základě neplatné smlouvy o postoupení pohledávky, navíc z titulu úhrady úplaty za postoupení. Zdůrazňuje, že ve smyslu §524 odst. 1 obč. zák, nedošlo k platnému postoupení pohledávky J. K. společnosti OFF ROAD POINT s.r.o., ani k převzetí dluhu či k přistoupení k závazku žalovaného podle §531 odst. 3 ani §533 obč. zák., neboť neexistuje písemná smlouva o takových právních úkonech. Dále namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které podle nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Má zato, že písemným vyjádřením J. C. ze dne 14. 3. 2005, jeho svědeckou výpovědí, výpovědí svědka T. K. a jeho průvodním dopisem bylo prokázáno, že částka, kterou obdržel J. K. od společnosti OFF ROAD POINT s.r.o., nebyla platbou na úhradu dluhu žalovaného, ale úplatou za postoupenou pohledávku. S tímto odůvodněním navrhl zrušit rozsudek odvolacího soudu a vrátit mu věc k dalšímu řízení.
Dovolání bylo podáno včas k tomu oprávněnou osobou a je přípustné podle §237 odst. 1 písm. a) o. s. ř.
Dovolatel nenamítá, že řízení bylo postiženo vadami uvedenými v §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a) a b) a §229 odst. 3 o. s. ř., případně jinými vadami řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, k nimž dovolací soud přihlédne, i když nebyly v dovolání uplatněny, a ani z obsahu spisu nic takového neplyne. Proto se dovolací soud zabýval jen výslovně uplatněnými dovolacími důvody tak, jak je dovolatel obsahově vymezil.
Výhradou nesprávnosti skutkového zjištění, že platba poskytnutá společností OFF ROAD POINT s.r.o. byla platbou na dluh žalovaného, vystihl dovolatel dovolací důvod podle §241a odst. 3 o. s. ř., jímž lze vytýkat, že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování.
Tento dovolací důvod se nepojí s každou námitkou účastníka ke zjištěnému skutkovému stavu; pro dovolací řízení jsou významné jen ty námitky, jejichž obsahem je tvrzení, že skutkové zjištění, ze kterého napadené rozhodnutí vychází, nemá v provedeném dokazování v podstatné části oporu, a které jsou způsobilé zpochybnit logiku úsudku soudu o tom, co bylo dokazováním zjištěno, eventuálně ty námitky, z nichž plyne, že soud z logicky bezchybných dílčích úsudků (zjištění) učinil nesprávné (logicky vadné) skutkové závěry. Skutková podstata vymezující dovolací důvod podle §241a odst. 3 o. s. ř. obsahuje dvě podmínky. První splní dovolatel tím, že namítá, že soud vzal v úvahu skutečnosti, které z provedených důkazů nebo přednesů účastníků nevyplynuly, ani jinak nevyšly za řízení najevo, nebo že soud naopak pominul rozhodné skutečnosti, které byly provedenými důkazy prokázány nebo vyšly za řízení najevo. Druhá z uvedených podmínek je splněna výhradou, že v hodnocení důkazů, popřípadě poznatků, které vyplynuly z přednesů účastníků, nebo které vyšly jinak najevo, je – z hlediska jejich závažnosti, zákonnosti, pravdivosti či věrohodnosti – logický rozpor, nebo že výsledek hodnocení důkazů neodpovídá tomu, co mělo být zjištěno způsobem vyplývajícím z ustanovení §133 až 135 o. s. ř. Skutkové zjištění nemá oporu v provedeném dokazování v podstatné části tehdy, týká-li se skutečností, které byly významné pro posouzení věci z hlediska hmotného práva (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. ledna 2001, sp. zn. 21 Cdo 65/2000, uveřejněný v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, Svazek 1, pod č. C 8).
Na nesprávnost výsledku činnosti soudu při hodnocení důkazů lze usuzovat – jak vyplývá ze zásady volného hodnocení důkazů – jen ze způsobu, jak k němu soud dospěl. Nelze-li soudu v tomto směru vytknout žádné pochybení, není možné ani polemizovat s jeho skutkovými závěry (např. namítat, že soud měl uvěřit jinému svědkovi, že některý důkaz není pro skutkové zjištění důležitý, že z provedených důkazů vyplývá jiný závěr apod.).
Skutkový závěr, že dne 30. 6. 2003 společnost OFF ROAD POINT s.r.o. zaplatila J. K. částku 330.000,- Kč na úhradu dluhu žalovaného z titulu dvou půjček (80.000,- Kč a 250.000,- Kč), přijal odvolací soud – jak se podává z odůvodnění jeho rozsudku - z výpovědi svědků J. C. a Ing. T. K., jakož i listin - vyjádření J. C. ze dne 14. 3. 2005 a z počítačové sjetiny pokladní knihy společnosti OFF ROAD POINT s.r.o. vedenou Ing. T. K. V situaci, kdy nebyla prokázána existence písemné smlouvy o postoupení pohledávky mezi J. K. a společností OFF ROAD POINT s.r.o. opravňující jej inkasovat odměnu za postoupení ve výši 330.000,- Kč, vedou skutková zjištění učiněná ze shora uvedených důkazů k jednoznačnému závěru, že účelem výplaty částky 330.000,- Kč byla platba na úhradu dluhu žalovaného.
Z pohledu dovolacího důvodu podle §241a odst. 3 o. s. ř. lze tedy uzavřít, že odvolací soud pro své skutkové zjištění vzal v úvahu jen skutečnosti, které vyplynuly z provedených důkazů a přednesů účastníků, že žádné skutečnosti, které byly provedenými důkazy prokázány, nebo vyšly za řízení najevo, a které byly současně významné pro věc, nepominul; v jeho hodnocení důkazů a poznatků, které vyplynuly z přednesů účastníků, není z hlediska závažnosti, zákonnosti, pravdivosti, případně věrohodnosti logický rozpor. Z těchto důvodů nemůže dovolací soud do takového hodnocení důkazů zasáhnout a vyvozovat z něj důsledek svědčící o nesprávnosti napadeného rozsudku. Dovolací důvod podle §241a odst. 3 o. s. ř. proto nebyl uplatněn opodstatněně.
V rámci dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., jímž lze vytýkat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, žalobce zpochybnil závěr odvolacího soudu dovozující, že pohledávka J. K. za žalovaným zanikla 30. 6. 2003 a k datu uzavření smlouvy o postoupení pohledávky (tj. 25. 12. 2006) již neexistovala.
Nesprávným právním posouzením je omyl soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav. O mylnou aplikaci právních předpisů se jedná, jestliže soud použil jiný právní předpis, než který měl správně použít, nebo sice aplikoval správný právní předpis, ale nesprávně jej vyložil, popřípadě ze skutkových zjištění vyvodil nesprávné právní závěry.
Ze shora uvedeného skutkového závěru, který obstál v rámci dovolacího přezkumu, vyplývá, že dne 30. 6. 2003 vyplatila společnost OFF ROAD POINT s.r.o. J. K. částku 330.000,- Kč a to „oproti vložení výše uvedených pohledávek do účetnictví společnosti OFF ROAD POINT s.r.o.“. Z uvedeného je zřejmé, že tato společnost vědomě zaplatila dluh třetí osoby, vyplývající ze smluv o půjčkách (aniž měla právní povinnost k plnění), který tak výplatou finančního plnění zanikl. Nově přitom vznikla společnosti OFF ROAD POINT s.r.o. pohledávka za žalovaným. Její existence má svůj původ (jak správně dovodil odvolací soud) ve skutkové podstatě bezdůvodného obohacení podle §454 obč. zák. Rozhodovací praxe i odborná literatura je jednotná v názoru, že aplikace tohoto ustanovení je založena na současném splnění dvou podmínek, a sice na existenci právní povinnosti ke konkrétnímu plnění na straně toho, za něhož bylo plněno (tj. povinného subjektu - žalovaného), a na splnění této povinnosti subjektem, který neměl právní povinnost plnit (srovnej např. Švestka, J., Jehlička, J., Škárová, M., Spáčil, J., a kol. Občanský zákoník Komentář. 10. vydání. Praha: C. H. Beck, 2006, str. 814). Oproti skutkovým podstatám odpovědnosti z bezdůvodného obohacení podle §451 odst. 2 obč. zák. má v případě skutkové podstaty bezdůvodného obohacení podle §454 obč. zák. právo požadovat vydání předmětu bezdůvodného obohacení ten, kdo vědomě plnil za jiného, od toho, za koho plnil, a nikoli od toho, komu plnil (srovnej stanovisko bývalého Nejvyššího soudu ČSR ze dne 21. prosince 1978, sp. zn. Cpj 37/78, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 1/1979, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. července 2005, sp. zn. 33 Odo 1110/2004, a ze dne 28. května 2008, sp. zn. 32 Odo 970/2006). Konkurence s odpovědností podle §451 odst. 2 obč. zák. by přicházela v úvahu jen tam, kde ten, kdo plnil, se domníval, že plnil svůj vlastní dluh.
Jelikož se dovolateli ani prostřednictvím dovolacího důvodu podle §241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. nepodařilo zpochybnit správnost napadeného rozhodnutí, Nejvyšší soud dovolání podle §243b odst. 2 části věty před středníkem o. s. ř. zamítl.
O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto za situace, kdy žalovanému v této fázi řízení podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl proti žalobci právo (§243b odst. 5 věta první, §224 odst. 1, §151 odst. 1 a §142 odst. 1 o. s. ř.).
Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.
V Brně 20. října 2011
JUDr. Václav D u d a, v. r.
předseda senátu