ECLI:CZ:NS:2020:33.CDO.99.2020.1
sp. zn. 33 Cdo 99/2020-74
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobkyně SSK Stavby Ostrava s.r.o. , se sídlem v Ostravě - Slezské Ostravě, Na Jánské 725/52 (identifikační číslo 034 67 562), zastoupené JUDr. Ivanou Santariusovou, advokátkou se sídlem v Ostravě, Stodolní 1293/3, proti žalované D. S. , bytem XY, zastoupené Mgr. Kamilem Stypou, advokátem se sídlem v Praze, Rubešova 162/8, o 237.019,14 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 154 C 42/2017, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 8. 2019, č. j. 11 Co 126/2019-55, takto:
Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 8. 2019, č. j. 11 Co 126/2019-55, a rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 19. 2. 2019, č. j. 154 C 42/2017-35, se ruší a věc se Okresnímu soudu v Ostravě vrací k dalšímu řízení.
Odůvodnění:
Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 19. 2. 2019, č. j. 154 C 42/2017-35, zamítl žalobou, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení 237.019,14 Kč s 8,05% úroky z prodlení od 2. 7. 2016 do zaplacení; současně zavázal žalobkyni zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 46.270,40 Kč.
Rozsudkem ze dne 20. 8. 2019, č. j. 11 Co 126/2019-55, Krajský soud v Ostravě rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a žalované přiznal na náhradě nákladů odvolacího řízení 11.568 Kč. Odvolací soud uzavřel, že smlouva o dílo byla zrušena odstoupením podle §2004 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a strany byly povinny vypořádat práva a povinnosti ze zrušené smlouvy v režimu §2991 a násl. o. z. Pohledávka doplatku stavebních prací, kterou žalobkyně učinila předmětem řízení, zanikla započtením pohledávky žalované ze smluvní pokuty, a to 18. 7. 2016, tj. ke dni splatnosti později splatné pohledávky žalované (§1982 odst. 2 o. z.).
V dovolání, kterým napadla rozhodnutí odvolacího soudu, žalobkyně k dovolacímu přezkumu předložila otázku „platnosti“ ujednání o smluvní pokutě v článku 5.7 smlouvy o dílo. Namítá, že povinnost platit smluvní pokutu je vázána na prodlení s předáním díla, ačkoliv povinnost předat dílo do určitého termínu strany nesjednaly. Je-li smluvní pokutou utvrzena povinnost zhotovitele předat dílo, musí ze smlouvy vyplývat přesný termín nejzazšího předání díla. Nebylo-li tomu tak, žalované nevzniklo právo na smluvní pokutu, takže neměla z tohoto titulu vůči žalobkyni započitatelnou pohledávku. Navrhla, aby dovolací soud rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Dovolání je přípustné, protože rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, závisí na vyřešení otázky hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu [§237, §239 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále jen „o.s.ř.“)]. Existenci pohledávky ze smluvní pokuty, resp. její způsobilost k započtení, posoudil odvolací soud v rozporu s tím, co je uvedeno níže.
Nesprávným právním posouzením věci je omyl soudu při aplikaci práva na zjištěný skutkový stav. O mylnou aplikaci se jedná, jestliže soud použil jiný právní předpis, než který měl správně použít, nebo aplikoval sice správný právní předpis, ale nesprávně jej vyložil, popř. jestliže ze skutkových zjištění vyvodil nesprávné právní závěry. Právní posouzení je rovněž nesprávné, není-li úplné, tj. učinil-li soud právní závěr, aniž při jeho utváření zohlednil všechny relevantní skutečnosti.
Podle §553 o. z. nejde o právní jednání, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. Ke zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží (554 o. z.).
Podle §2048, věty první, o. z. věřitel může – ujednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí – požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.
Po stránce skutkové vyšel odvolací soud z toho, že právní předchůdkyně žalobkyně (Stavby COMPLET Technologic s.r.o.) se smlouvou z 15. 7. 2015 zavázala pro žalovanou (objednatelku) provést stavbu domu Bohemia za 2.987.000 Kč bez daně z přidané hodnoty. Článek 3.1 smlouvy stanovil „termín provádění prací“ od 20. 7. 2015 do 31. 12. 2015. V článku 5.7 smlouvy se zhotovitelka zavázala uhradit „smluvní pokutu ve výši 0,05% z dohodnuté ceny díla za každý den prodlení s předáním díla objednateli.“ V článku 8.1 smlouvy si strany sjednaly důvody odstoupení od smlouvy, přičemž jedním z nich bylo „prodlení zhotovitele se splněním termínu dokončení díla delším než 30 dnů.“ Podle článku 8.2 se zhotovitelka zavázala – pokud dojde před dokončením díla k odstoupení od smlouvy – doložit „soupis provedených prací smluvními cenovými podklady proti zaplaceným částkám“ s tím, že na jeho základě se strany vzájemně finančně vyrovnají. Žalovaná ke dni 17. 5. 2016 odstoupila od smlouvy proto, že zhotovitelka k uvedenému dni nepředala stavbu. Fakturou z 1. 6. 2016 – splatnou 1. 7. 2016 – vyúčtovala zhotovitelka žalované za stavební práce provedené do odstoupení částku 554.479,40 Kč a smlouvou z 2. 6. 2016 postoupila tuto pohledávku žalobkyni. Žalovaná zaplatila žalobkyni 30. 6. 2016 částku 317.460,26 Kč a dopisem z 11. 7. 2016 uplatnila nárok na smluvní pokutu za dobu prodlení s předáním díla (od 1. 1. 2016 do 17. 5. 2016). Pohledávku smluvní pokuty žalovaná v řízení před soudem prvního stupně započetla proti zažalované pohledávce.
Jednání po obsahové stránce neurčitá nebo co do formy (užití výrazových prostředků) nesrozumitelná, u nichž pro vadu projevu nelze stanovit právní následky, které by byly způsobilé účastníky zavazovat, označuje zákon za zdánlivá (nicotná). Projev vůle není určitý, nejsou-li použité výrazy dostatečně konkrétní a jasné, takže nelze určit, jaké právní následky má projevená vůle vyvolat. Nesrozumitelnost je spjata s výrazy, jimž nelze porozumět, takže obsah projevené vůle zůstává zahalen tajemstvím. Neurčitost nebo nesrozumitelnost se může týkat celého právního jednání nebo jen některé jeho části. Nicotnost působí ex lege a soud k ní přihlédne i bez návrhu účastníků z úřední povinnosti.
K závěru o zdánlivosti právního jednání pro neurčitost či nesrozumitelnost soud přistoupí jen tehdy, nepodaří-li se mu výkladem celého právního jednání nebo jeho části podle §555 a násl. o. z. ozřejmit, k jakým právním následkům projevená vůle účastníků směřovala.
Za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), který neurčitost a nesrozumitelnost sankcionoval absolutní neplatností právního úkonu, Nejvyšší soud dovodil, že smluvní pokuta byla sjednána neurčitě, jestliže její zaplacení strany vázaly na prodlení zhotovitele se splněním povinnosti do určité doby předat dílo, ačkoli ve smlouvě – na rozdíl od dokončení – nesjednaly povinnost předání díla v určitém termínu. Protože nebyl sjednán počátek prodlení rozhodný pro výpočet výše smluvní pokuty, je ujednání neplatné podle §37 odst. 1 obč. zák. (srov. rozsudky ze dne 9. 3. 2004, sp. zn. 32 Odo 1172/2003, a ze dne 16. 12. 2014, sp. zn. 33 Cdo 69/2013).
V projednávané věci smlouva o dílo vymezovala dobu, po kterou měla právní předchůdkyně žalobkyně dílo provádět, pro účely odstoupení od smlouvy pro prodlení zhotovitelky použila výrazu „dokončení díla“ a povinnost zaplatit smluvní pokutu vázala na prodlení zhotovitelky dílo předat; kdy mělo být dílo předáno, z obsahu smlouvy výslovně nevyplývá. Výši smluvní pokuty, která nebyla sjednána pevnou částkou, ale procentem z ceny díla za každý den prodlení, nelze určit, není-li dán počátek prodlení (termín předání). Shora řečené však platí jen za předpokladu, že výkladem celé smlouvy o dílo nebude neurčitost článku 5.7 odstraněna. Odvolací soud absenci ujednání o povinnosti předat dílo do 31. 12. 2015 posuzoval jen ve vztahu k článku 8.1, tedy k důvodu odstoupení od smlouvy pro prodlení zhotovitelky s dokončením díla delším než třicet dnů, aniž se pokusil interpretací projevů vůle smluvních stran zjistit, ke kterému okamžiku měly dílo za provedené (srov. §2604 o. z.).
Jelikož napadené rozhodnutí je v řešení dovoláním otevřené otázky v rozporu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu a dovolací důvod podle §241a odst. 1 o.s.ř. byl uplatněn důvodně, Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu podle §243e odst. 1 o.s.ř. zrušil; zrušeno bylo i rozhodnutí soudu prvního stupně, neboť kasační důvody se vztahují i na něj (§243e odst. 2, věta druhá, o.s.ř.).
Soudy nižších stupňů jsou vázány právním názorem dovolacího soudu (§243g odst. 1, věta první, §226 odst. 1 o.s.ř.).
O nákladech řízení rozhodne soud v novém rozhodnutí (§243g odst. 1, věta druhá, o.s.ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 6. 2020
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu