ECLI:CZ:NS:2020:33.ICDO.135.2019.1
KSOS 37 INS XY
22 ICm XY
sp. zn. 33 ICdo 135/2019-53
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Václava Dudy v insolvenční věci dlužníka V. K. , bytem XY, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. KSOS 37 INS XY, za účasti 1) Mgr. Ing. Evy Hepperové , insolvenční správkyně se sídlem v Opavě, Komárovská 2438/13 (identifikační číslo 476 34 588), a 2) Sberbank CZ, a.s. , se sídlem v Praze 5, U Trezorky 921/2 (identifikační číslo 250 83 325), jako zástupce věřitelů, o žalobě pro zmatečnost podané dlužníkem proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. 6. 2018, č. j. KSOS 37 INS XY, 3 VSOL XY, o dovolání dlužníka zastoupeného Mgr. Lukášem Stočkem, advokátem se sídlem v Novém Jičíně, K Nemocnici 168/18, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. 7. 2019, č. j. KSOS 37 INS XY, 11 VSOL XY, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 21. 3. 2019, č. j. KSOS 37 INS XY, 22 ICm XY, odmítl žalobu pro zmatečnost, kterou se dlužník domáhal zrušení usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. 6. 2018, č. j. KSOS 37 INS XY, 3 VSOL XY. Podle soudu prvního stupně žaloba postrádá skutkové vylíčení důvodu, tj. v čem vrchní soud postupoval nesprávně, nejsou v ní uvedeny skutečnosti, které svědčí o tom, že ji dlužník podal včas, a označeny konkrétní důkazy k prokázání důvodnosti žaloby. Pouhé odkazy na §229 odst. 3 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a na celý spis sp. zn. 37 INS XY se zdůrazněním podání čl. XY nepostačuje. Dlužník na výzvu žalobu nedoplnil. Protože v řízení nelze pro uvedené nedostatky pokračovat, soud prvního stupně žalobu odmítl (§43 odst. 2 o. s. ř.).
Usnesením ze dne 23. 7. 2019, č. j. KSOS 37 INS XY, 11 VSOL XY, Vrchní soud v Olomouci potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně. Odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně v tom, že dlužník v žalobě neuvedl důvod zmatečnosti tak, aby bylo nepochybné, v čem – v jakém konkrétním protiprávním stavu nebo postupu – ji spatřuje, byť odkázal na písemné podání čl. XY s tvrzením, že je stejného znění jako jeho písemné podání v elektronické podobě čl. XY, které není opatřeno uznávaným elektronickým podpisem. Za tohoto stavu bylo namístě žalobu odmítnout, neboť v řízení nelze pokračovat (§43 odst. 2 o. s. ř.).
Dovolání, kterým dlužník napadl rozhodnutí odvolacího soudu, není přípustné.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.).
Podle §237 o. s. ř. platí, že – není-li stanoveno jinak – je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §241a odst. 1 o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolání nelze podat z důvodu vad podle §229 odst. 1, §229 odst. 2 písm. a/ a b/ a §229 odst. 3.
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. §239 o. s. ř.).
Z obsahu spisu se podává, že Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 17. 3. 2017, č. j. KSOS 37 INS XY, zamítl návrh ze 4. 4. 2016, jímž se dlužník domáhal zrušení konkursu a odložení vykonatelnosti upraveného seznamu pohledávek. Dlužník podáním ze 4. 4. 2017 čl. XY, které došlo soudu prvního stupně 7. 4. 2017, požádal o přiznání osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce, neboť „…chce se odvolat do výše označeného usnesení.“ Písemným podáním v elektronické podobě, které došlo soudu prvního stupně 23. 4. 2017 (čl. XY), dlužník napadl usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 3. 2017, č. j. KSOS 37 INS XY, odvoláním; podání nebylo opatřeno uznávaným elektronickým podpisem a ve lhůtě tří dnů je dlužník nedoplnil předložením originálu, příp. písemným podáním téhož znění (§42 odst. 2 o. s. ř.). Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 22. 1. 2018, č. j. KSOS 37 INS XY, dlužníka vyzval, aby do deseti dnů odstranil vady podání čl. XY, tedy aby upřesnil, zda jde o odvolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 3. 2017, č. j. KSOS 37 INS XY, pokud ano, v čem spatřuje nesprávnost rozhodnutí nebo postupu soudu a čeho se domáhá. Výzva – doručená 6. 2. 2018 – obsahovala řádné poučení podle §43 odst. 2, věty první, o. s. ř. Dlužník na výzvu nereagoval, vytýkané vady podání neodstranil. Vrchní soud v Olomouci – s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 24. 6. 2014, sp. zn. II. ÚS 475/13 – považoval podání XY za odvolání proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 3. 2017, č. j. KSOS 37 INS XY, a rozhodl usnesením ze dne 11. 6. 2018, č. j. KSOS 37 INS XY, 3 VSOL XY, tak, že odvolání podle §43 odst. 2 (§211) o. s. ř. odmítl (neobsahuje náležitosti vyžadované §205 odst. 1 o. s. ř., tj. v čem odvolatel spatřuje nesprávnost rozhodnutí nebo postupu soudu a čeho se domáhá).
Žalobou pro zmatečnost ze 14. 6. 2018, doručenou soudu 25. 6. 2018, napadl dlužník usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 11. 6. 2018, č. j. KSOS 37 INS XY, 3 VSOL XY. V žalobě uvedl, že ji podává včas „v dosud běžící lhůtě“ , a to „z důvodů dle ustanovení §229 odst. 3 a 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.“ K prokázání zmatečnostní vady označil „celý spis zn. 37 INS XY,“ s tím, že vyzdvihuje podání XY, „kterým … soudu předložil písemné podání téhož znění jeho podání v elektronické podobě vedené na čl. XY ve lhůtě dle ustanovení §42 odst. 2 o. s. ř.“ Usnesením ze dne 12. 7. 2018, č. j. 22 ICm XY, Krajský soud v Ostravě vyzval dlužníka k doplnění žaloby o konkrétní důvod zmatečnosti, o vylíčení skutečností svědčících o tom, že žaloba byla podána včas, o označení důkazů, jimiž má být důvodnost žaloby prokázána (§232 odst. 1 o. s. ř.), poučil ho, jak chybějící náležitosti doplnit, a o následcích nedoplnění (§43 o. s. ř.). Dlužník žalobu doplnil písemným podáním v elektronické podobě z 18. 7. 2018, došlé soudu 20. 7. 2018 jako příloha e-mailové zprávy, v němž – vedle námitky podjatosti soudkyně JUDr. Petry Kostelňákové Petříkové – zopakoval text obsažený v žalobě ze 14. 6. 2018; podání nebylo opatřeno uznávaným elektronickým podpisem a ve lhůtě tří dnů nebylo doplněno předložením originálu, příp. písemným podáním shodného znění (§42 odst. 2 o. s. ř.).
Námitky dlužníka uplatněné v dovolání nesměřují proti právnímu posouzení, na němž je napadené rozhodnutí vrchního soudu založeno, tj. proti hodnocení postupu soudu podle §43 odst. 1 a 2 o. s. ř. Tvrdí-li, že podání ze 4. 4. 2017 XY doplnil písemným podáním v elektronické podobě neopatřeným uznávaným elektronickým podpisem XY, „které dne 25. 4. 2017 předložil na podatelnu soudu v souladu s ustanovením §42 odst. 2 o. s. ř. doručením písemného vyhotovení odvolání shodného znění (XY)“ , zpochybňuje postup soudu v původním řízení, nikoliv v řízení o žalobě pro zmatečnost.
Nepřednesl-li dovolatel žádnou otázku procesního práva, která by založila přípustnost dovolání, Nejvyšší soud je odmítl (§243c odst. 1 o. s. ř.).
Absence výroku o nákladech dovolacího řízení je dána tím, že žaloba pro zmatečnost je (pouze) mimořádným opravným prostředkem podaným (v této věci) proti rozhodnutí vydanému v insolvenčním řízení, v němž si každý z účastníků nese náklady insolvenčního řízení ze svého.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku, insolvenční správkyni a zástupci věřitelů se však doručuje i zvláštním způsobem.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. 4. 2020
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu