ECLI:CZ:NSS:2020:4.AS.38.2020:43
sp. zn. 4 As 38/2020 - 43
ROZSUDEK
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců
JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: J. P., zast. Mgr. Václavem
Voříškem, advokátem, se sídlem Ledčická 649/15, Praha 8, proti žalovanému: Magistrát
hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské náměstí 2, Praha 1, proti nečinnosti správního
orgánu, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19.
12. 2019, č. j. 15 A 95/2019 - 33,
takto:
I. Kasační stížnost se zamí t á.
II. Žádný z účastníků n emá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Odůvodnění:
I. Shrnutí předcházejícího řízení
[1] Žalobce podal žalobu na ochranu proti nečinnosti správního orgánu, v níž poukázal
na skutečnost, že žalovaný vydal dne 19. 2. 2019 příkaz č. j. MHMP 339299/2019/Čer, kterým
žalobce uznal vinným z přestupku podle §125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu
na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), a uložil
mu pokutu 2.500 Kč. Žalobce uvedl, že proti tomuto příkazu podal dne 27. 2. 2019 odpor
elektronickou zprávou (e-mailem) bez zaručeného elektronického podpisu, který následně
potvrdil datovou zprávou ze dne 3. 3. 2019. Na výzvu žalovaného doložil žalobce plnou moc
dokládající oprávnění společnosti Pomáháme a chráníme, s.r.o. zastupovat žalobce v řízení
před správními orgány. Žalovanému bylo doloženo též pověření pana Petra Kocourka jednat
za právnickou osobu Pomáháme a chráníme, s. r. o. Žalobce dne 31. 5. 2019 bezvýsledně podal
žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti. Žalobce se proto domáhal, aby městský soud
žalovanému přikázal vydat v řízení sp. zn. S-MHMP 1041837/2018/Čer rozhodnutí.
[2] Městský soud v Praze nadepsaným rozsudkem žalobu zamítl. Uvedl, že jakkoli není zápis
ve veřejném rejstříku nezpochybnitelný, postup žalobce, resp. jeho domnělého zástupce
v této věci, představuje další obstrukční taktiku, a to s přihlédnutím ke skutečnosti, že tvrzená
změna v osobě jednatele společnosti Pomáháme a chráníme, s.r.o., měla proběhnout
již v listopadu 2018, aniž by však od té doby došlo k jejímu zápisu ve veřejném rejstříku.
S odkazem na závěry rozšířeného senátu NSS ze dne 18. 12. 2018, č. j. 4 As 113/2018 - 39,
dospěl městský soud k závěru, že žalovaný postupoval správně, pokud za relevantní považoval
údaje zapsané ve veřejném (obchodním rejstříku). Uzavřel, že proti příkazu o uložení pokuty
žalobci ze dne 19. 2. 2019, č. j. MHMP 339299/2019/Čer, byl podán odpor osobou
k tomu neoprávněnou, tj. odpor nepřípustný. Tento příkaz se proto stal pravomocným
rozhodnutím, z čehož plyne, že žalovaný neměl povinnost pokračovat v řízení o přestupku.
II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného
[3] Žalobce (dále též „stěžovatel“) napadl výše uvedený rozsudek městského soudu kasační
stížností. Namítl nepřezkoumatelnost kasační stížností napadeného rozsudku. Městský soud
se nezabýval skutečností, kdo byl oprávněn jednat jménem společnosti Pomáháme
a chráníme, s.r.o. Nijak nerozporoval tvrzení stěžovatele, že jménem společnosti byl oprávněn
jednat Petr Kocourek, přičemž pouze uvedl, že s ohledem na obstrukce, bylo v pořádku, pokud
žalovaný vycházel ze záznamu v obchodním rejstříku.
[4] Stěžovatel dále nesouhlasil se závěrem městského soudu, že žalovaný nepochybil, pokud
vycházel z údajů o jednateli společnosti Pomáháme a chráníme, s.r.o., zapsaných v obchodním
rejstříku. Žalovaný dle stěžovatele neměl vycházet z údajů v obchodním rejstříku, když
mu bylo prokázáno k tomu příslušnými listinami, že tyto údaje nejsou aktuální. Stěžovatel
připustil, že změna na pozici statutárního orgánu společnosti skutečně proběhla dne 23. 11. 2018,
přičemž ke dni podání odporu nebyla změna zaznamenána v obchodním rejstříku.
To však neznamená, že by nový statutární orgán nebyl oprávněn jménem společnosti jednat.
Oprávnění pana Petra Kocourka jednat jménem společnosti Pomáháme a chráníme, s.r.o.
bylo řádně prokázáno, a to plnou mocí, rozhodnutím společníka o jmenování nového jednatele,
a smlouvou o převodu obchodního podílu. Žalovaný tak neměl právo považovat za relevantní
údaje zapsané v obchodním rejstříku, pokud disponoval výše uvedenými listinami, dle kterých
tyto informace již nebyly aktuální. Datum, kdy byl podán návrh na změnu v obchodním rejstříku,
je zcela irelevantní, jelikož je rozhodné datum, kdy je nový jednatel jmenován do funkce
rozhodnutím jediného společníka.
[5] Úvahy městského soudu stran využití obstrukčních taktik jsou zcela nepřípadné.
Stěžovatel ke svému zastoupení nevyužil osobu, která by jakoukoli obstrukční taktiku použila,
nadto správní orgán nemůže jednat nezákonně jen z důvodu volby zástupce a neakceptovat
podání, které má dle právního předpisu povinnost akceptovat. Závěrem stěžovatel vyjádřil svůj
nesouhlas se zveřejňováním osobních údajů stěžovatele a jeho advokáta na webu Nejvyššího
správního soudu s tím, že trvá na plné anonymizaci rozsudku.
[6] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že tvrzená změna statutárního orgánu
ve společnosti Pomáháme a chráníme, s.r.o., byla účelová a nepravdivá, pročež odkázal na údaje
zapsané v obchodním rejstříku.
III. Posouzení kasační stížnosti
[7] Nejvyšší správní soud nejprve posoudil zákonné náležitosti kasační stížnosti
a konstatoval, že kasační stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou, proti rozhodnutí,
proti němuž je kasační stížnost ve smyslu §102 s. ř. s. přípustná, a stěžovatel je v souladu s §105
odst. 2 s. ř. s. zastoupen advokátem. Poté Nejvyšší správní soud přezkoumal důvodnost kasační
stížnosti v souladu s §109 odst. 3 a 4 s. ř. s., v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů.
[8] Kasační stížnost není důvodná.
[9] Z provedené rekapitulace je zřejmé, že v posuzované věci se jedná především
o posouzení otázky, zda byl odpor proti příkazu žalovaného ze dne 19. 2. 2019 podán osobou
oprávněnou, tedy zda byl pan Petr Kocourek oprávněn jednat za společnost Pomáháme
a chráníme, s.r.o. (zmocněnce stěžovatele).
[10] Nejvyšší správní soud se nicméně nejprve musel zabývat námitkou nepřezkoumatelnosti
rozsudku městského soudu pro nedostatek důvodů, kterou stěžovatel spatřuje v nedostatečném
zdůvodnění závěrů městského soudu, jelikož tento se nezabýval skutečností, kdo byl oprávněn
jednat jménem společnosti Pomáháme a chráníme, s.r.o.
[11] Za nepřezkoumatelná pro nedostatek důvodů jsou považována zejména taková
rozhodnutí, u nichž není z odůvodnění zřejmé, jakými úvahami se soud řídil při hodnocení
skutkových i právních otázek a jakým způsobem se vyrovnal s argumenty účastníků řízení
(srov. např. rozsudek NSS ze dne 29. 7. 2004, č. j. 4 As 5/2003 - 52). Soudy však nemají
povinnost reagovat na každou dílčí argumentaci a tu obsáhle vyvrátit. Jejich úkolem je vypořádat
se s obsahem a smyslem žalobní argumentace (srov. rozsudek NSS ze dne 3. 4. 2014,
č. j. 7 As 126/2013 - 19). Podstatné je, aby se správní soud ve svém rozhodnutí vypořádal
se všemi stěžejními námitkami účastníka řízení, což může v některých případech konzumovat
i vypořádání některých dílčích a souvisejících námitek (rozsudek NSS ze dne 24. 4. 2014,
č. j. 7 Afs 85/2013 - 33).
[12] Nejvyšší správní soud konstatuje, že v tomto ohledu nelze považovat napadený rozsudek
městského soudu za nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů. Městský soud vystihl podstatu
věci a řádně vypořádal veškeré žalobní námitky, přičemž se vypořádal též s otázkou,
kdo byl v rozhodné době oprávněn jednat za společnost Pomáháme a chráníme, s.r.o. (viz bod 25
napadeného rozsudku). Ze závěrů městského soudu je zřejmé, z jakých důvodů nepřisvědčil
argumentaci stěžovatele, pročež napadený rozsudek netrpí vadou nepřezkoumatelnosti
pro nedostatek důvodů.
[13] Dále se zdejší soud zabýval výše nastíněnou otázkou, zda byl v posuzované věci podán
odpor osobou k tomuto úkonu oprávněnou.
[14] Podle §150 odst. 3 správního řádu proti příkazu může ten, jemuž se povinnost ukládá, podat
odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne oznámení příkazu.
[15] Podle §30 odst. 1 správního řádu jménem právnické osoby činí úkony ten, kdo je k tomu oprávněn
v řízení před soudem podle zvláštního zákona.
[16] Podle §161 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo právnickou osobu zastupuje,
dá najevo, co ho k tomu opravňuje, neplyne-li to již z okolností. Kdo za právnickou osobu podepisuje, připojí
k jejímu názvu svůj podpis, popřípadě i údaj o své funkci nebo o svém pracovním zařazení.
[17] Ze správního spisu plyne, že pan Petr Kocourek podal dne 27. 2. 2019 za stěžovatele
blanketní odpor proti příkazu žalovaného ze dne 19. 2. 2019, přičemž tento odpor doplnil
dne 3. 3. 2019. Dne 30. 3. 2019 byla žalovanému doručena plná moc ze dne 22. 2. 2019, kterou
stěžovatel zmocnil společnost Pomáháme a chráníme, s.r.o. k zastupování v předmětném
správním řízení, a dále rozhodnutí právnické osoby Ochrana řidičů o.s., jako jediného společníka
obchodní společnosti Pomáháme a chráníme, s.r.o. ze dne 23. 11. 2018 o odvolání paní Pavly
Dvořákové z funkce jednatelky, o jmenování právnické osoby Ochrana řidičů o.s., novým
jednatelem a o zmocnění Petra Kocourka zastupovat právnickou osobu Ochrana řidičů o.s.
při výkonu funkce jednatele, a též smlouva o převodu obchodního podílu mezi Pavlou
Dvořákovou a právnickou osobou Ochrana řidičů o.s. ze dne 23. 11. 2018. Předmětné
dokumenty byly za společnost Ochrana řidičů o.s. podepsány panem Petrem Kocourkem.
[18] Ve vztahu k posouzení věci samé Nejvyšší správní soud předesílá, že „[p]odává-li stejná
osoba jako účastník či jako zmocněnec opakovaně listinná podání bez podpisu, není procesní chybou, pokud
správní orgán nepostupuje podle §37 odst. 3 správního řádu a osobu nevyzve k odstranění nedostatku podání.
Stejné závěry platí i pro osoby nějakým způsobem spojené s osobami tyto obstrukční taktiky využívajícími.
Takovéto podání je v těchto výjimečných případech zneužitím práva, nepožívá právní ochrany a nevyvolá samo
o sobě žádné procesní důsledky. Správní orgán na ně nemusí nijak procesně reagovat.“ (viz usnesení
rozšířeného senátu ze dne 18. 12. 2018, č. j. 4 As 113/2018 - 39, č. 3836/2019 Sb. NSS).
[19] Nejvyšší správní soud se ztotožnil se závěry městského soudu, že žalovaný postupoval
správně, pokud za rozhodné považoval údaje zapsané ve veřejném rejstříku (zde rejstříku
obchodním). Zdejší soud upozorňuje, že správní řád v §30 odst. 1 odkazuje ohledně oprávnění
jednat za právnickou osobu ve správním řízení na úpravu v občanském soudním řádu (§21
občanského soudního řádu). Své oprávnění jednat je povinna prokázat osoba za právnickou
osobu jednající (viz Svoboda K., Smolík P., Levý J., Šínová R. a kol. Občanský soudní řád. Komentář.
C. H. Beck, Praha, 2017, s. 93 – 101). V posuzovaném případě podal za stěžovatele blanketní
odpor, jakož i jeho doplnění pan Petr Kocourek, který pro prokázání oprávnění zastupovat
stěžovatele v řízení před správními orgány musel správním orgánům doložit, že je oprávněn
jednat za společnost Pomáháme a chráníme, s.r.o. Podle §8 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb.,
o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, zakotvuje tzv. princip materiální publicity,
dle nějž mj. [p]roti osobě, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku, nemá ten, jehož
se zápis týká, právo namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti.
[20] Výše uvedené dokumenty ze dne 23. 11. 2018 předložené panem Petrem Kocourkem
k prokázání jeho oprávnění jednat za společnost Pomáháme a chráníme, s.r.o. jsou podepsány
za společnost Ochrana řidičů o.s. toutéž osobou, tj. panem Petrem Kocourkem. Primárně
tak bylo povinností pana Petra Kocourka prokázat, že byl oprávněn jednat za právnickou osobu
Ochrana řidičů o.s., tj. že byl oprávněn podepsat výše uvedené dokumenty. Jelikož
tuto skutečnost neprokázal a jelikož tato skutečnost neplyne ani z veřejného rejstříku v rozhodné
době (tj. 23. 11. 2018), nemohl žalovaný považovat dokumenty „Rozhodnutí jediného společníka
o odvolání jednatele a o jmenování jednatele nového“ a „Smlouva o převodu obchodního
podílu“ za dostatečné. Bylo přitom povinností pana Petra Kocourka, aby ve smyslu §30 odst. 1
správního řádu ve spojení s §21 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu prokázal,
že je za společnost Pomáháme a chráníme, s.r.o. (resp. Ochrana řidičů o.s.) oprávněn jednat.
Pokud této povinnosti pan Petr Kocourek nedostál, nelze chtít po žalovaném, aby si toto
oprávnění sám „domýšlel“ či aby jej sám jinak prověřoval. Zdejší soud podotýká, že skutečnost
existujícího oprávnění jednat za právnickou osobu Ochrana řidičů o.s. neplynula ani z okolností
ve smyslu §161 občanského zákoníku, když z veřejného rejstříku ji nebylo možné dovodit.
[21] Vzhledem k výše uvedenému má zdejší soud za to, že městský soud posoudil věc správně,
pokud dospěl k závěru, že proti příkazu o uložení pokuty stěžovateli ze dne 19. 2. 2019,
č. j. MHMP 339299/2019/Čer, byl podán odpor osobou k tomu neoprávněnou, a tento úkon
tedy nevyvolal následky včas podaného odporu účastníka řízení.
[22] Nejvyšší správní soud se dále shoduje s městským soudem i v tom, že žalovaný
nebyl povinen ve smyslu cit. rozsudku rozšířeného senátu č. j. 4 As 113/2018 - 39 vyzývat
podatele k odstranění vad jeho podání resp. chybějícího dokladu o oprávnění jednat
za stěžovatele, neboť pan Petr Kocourek, který odpor podal, je osobou opakovaně využívající
obstrukční praktiky v souvislosti se správními řízeními o přestupcích podle zákona o provozu
na pozemních komunikacích a musel si být vědom povinnosti řádně prokázat své zmocnění
jednat za stěžovatele. Tato skutečnost je správním soudům známá z úřední činnosti
(srov. např. z poslední doby rozsudky NSS ze dne 11. 2. 2020, č. j. 10 As 384/2019 - 37, ze dne
28. 8. 2019, č. j. 8 As 57/2019 - 57, nebo ze dne 24. 7. 2019, č. j. 1 As 283/2018 - 33).
Nedůvodná je tedy námitka stěžovatele, že tento závěr městského soudu je nepravdivý.
[23] Pokud jde o nesouhlas stěžovatele a jeho advokáta se zveřejněním jejich osobních údajů
na úřední desce NSS, ke které je umožněn i dálkový přístup, resp. v databázi soudních
rozhodnutí na webu NSS, Nejvyšší správní soud již opakovaně vyslovil, že způsob, jakým soud
standardně zveřejňuje svá rozhodnutí na svých webových stránkách, neporušuje právo
na ochranu osobních údajů či soukromí stěžovatele ani advokáta Mgr. Václava Voříška
(viz např. rozsudky ze dne 28. 11. 2018, č. j. 8 As 64/2018 - 44, ze dne 17. 1. 2019,
č. j. 10 As 321/2017 - 38, či ze dne 31. 5. 2012, č. j. 9 Ans 5/2012 - 29). Na tato rozhodnutí
a v nich obsaženou argumentaci zde postačí pro stručnost odkázat.
IV. Závěr a náklady řízení
[24] Nejvyšší správní soud s ohledem na výše uvedené podle §110 odst. 1 věty druhé s. ř. s.
kasační stížnost zamítl.
[25] Zároveň Nejvyšší správní soud rozhodl o nákladech řízení o kasační stížnosti podle §60
odst. 1 s. ř. s. ve spojení s §120 s. ř. s. Stěžovatel neměl v řízení úspěch, a právo na náhradu
nákladů řízení proto nemá. Procesně úspěšnému žalovanému pak nevznikly v řízení náklady
přesahující rámec nákladů jeho běžné úřední činnosti. Náhrada nákladů řízení se mu proto
nepřiznává.
Poučení: Proti tomuto rozsudku ne j so u opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 18. května 2020
Mgr. Aleš Roztočil
předseda senátu