ECLI:CZ:NS:2016:4.PZO.15.2016.1
sp. zn. 4 Pzo 15/2016-103
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 8. 11. 2016 návrh odsouzeného Ing. G. B. , na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaného Okresnímu soudem v Bruntále dne 28. 3. 2013 pod sp. zn. 0 Nt 434/2013, a podle §314n odst. 1 tr. řádu rozhodl takto:
Příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu Okresního soudu v Bruntále ze dne 28. 3. 2013, sp. zn. 0 Nt 434/2013, nebyl porušen zákon.
Odůvodnění:
Dne 22. 9. 2016 byl Nejvyššímu soudu doručen návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu podaný odsouzeným (dále též navrhovatelem) Ing. G. B. prostřednictvím jeho právního zástupce.
Podle obsahu předmětného návrhu byl navrhovatel Ing. G. B. rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 16. 6. 2015, sp. zn. 1 T 123/2014, uznán vinným zločinem sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle §256 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a přečinem zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku. Z podnětu odvolání mimo jiné i navrhovatele Ing. G. B. byl tento rozsudek rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 5. 2016, sp. zn. 4 To 295/2015, podle §258 odst. 1 písm. b), e) tr. řádu v celém rozsahu zrušen a za podmínek §259 odst. 3 tr. řádu byl navrhovatel Ing. G. B. nově opětovně uznán vinným zločinem sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle §256 odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. zákoníku a přečinem zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku.
Jedním z důkazů, podle kterých dospěly uvedené soudy k závěru o vině navrhovatele, byly záznamy telefonních hovorů pořízených ze strany orgánů činných v trestním řízení na základě příkazu vydaného Okresním soudem v Bruntále dne 28. 3. 2013, sp. zn. 0 Nt 434/2013. Tímto příkazem byl nařízen mimo jiné i odposlech a záznam telekomunikačního provozu mobilních telefonů s uživatelskými čísly uživatele G. B., a to na období od 29. 3. 2013 do 28. 7. 2013.
Návrh na přezkoumání zákonnosti předmětného příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu navrhovatel odůvodnil tím, že dle jeho názoru byl předmětný příkaz vydán v rozporu se zákonem, neboť v něm nebyly uvedeny žádné konkrétní skutečnosti, jež by odposlech jeho mobilních telefonů odůvodňovaly. Je v něm popsáno pouze jednání, z něhož byl podezřelý, a dále skutečnost, že podezření vyplývá zejména z listinných materiálů přiložených k návrhu na nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Tyto materiály však dle navrhovatele nejsou v příkazu žádným způsobem specifikovány a není v něm zmíněna jediná konkrétní skutečnost, která by měla z těchto listinných materiálů vyplývat. Podle něj nelze vystačit s pouhým vyslovením podezření, že se konkrétní trestná činnost stala, ale je nezbytné dát také do souvislosti podezření, že k této konkrétní trestné činnosti má sledovaná osoba konkrétní vztah. Navrhovatel je přesvědčen, že v případě posuzované věci zcela selhala soudní kontrola zásahu do základních lidských práv a svobod. V této souvislosti odkázal na judikaturu Ústavního soudu – nálezy Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2806/08, II. ÚS 789/06, II. ÚS 93/04, II. ÚS 502/2000, II. ÚS 615/06. Odposlechy považuje za nezákonné dále i proto, že žádost o jejich nařízení vyžádal por. Bc. L. K., který byl podle jeho mínění podjatý, neboť do předmětného trestního řízení údajně aktivně zasahoval, přičemž šlo o zásahy mimo rámec trestního řádu. Dle navrhovatele je zjevné, že por. K. měl eminentní zájem na tom, aby bylo jednání, které považoval za trestné, dokonáno, a sám k tomu činil aktivní kroky, čímž se dopustil tzv. policejní provokace. U por. K. je tak podle navrhovatele dána odůvodněná pochybnost, že jeho vztah k předmětné věci nebyl nestranný, proto odposlechy nařízené na základě jeho žádosti nemohou být procesně použitelným důkazem.
Z uvedených důvodů odsouzený navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil, že příkazem Okresního soudu v Bruntále ze dne 28. 3. 2013, sp. zn. 0 Nt 434/2013, k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu byl porušen zákon.
Nejvyšší soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou v daném případě naplněny podmínky pro přezkoumání zákonnosti daného příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
Podle ustanovení §314 l tr. řádu na návrh osoby uvedené v §88 odst. 8 tr. řádu Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
Podle ustanovení §88 odst. 1 tr. řádu je-li vedeno trestní řízení pro zločin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let, pro trestný čin pletichy v insolvenčním řízení podle §226 trestního zákoníku, porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle §248 odst. 1 písm. e) a odst. 2 až 4 tr. zákoníku, sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle §256 tr. zákoníku, pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži podle §257 tr. zákoníku, pletichy při veřejné dražbě podle §258 tr. zákoníku, zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 tr. zákoníku nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, může být vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené. Odposlech a záznam telekomunikačního provozu provádí pro potřeby všech orgánů činných v trestním řízení Policie České republiky. Provádění odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu mezi obhájcem a obviněným je nepřípustné. Zjistí-li policejní orgán při odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, že obviněný komunikuje se svým obhájcem, je povinen záznam odposlechu bezodkladně zničit a informace, které se v této souvislosti dozvěděl, nijak nepoužít. Protokol o zničení záznamu založí do spisu.
Podle ustanovení §88 odst. 2 tr. řádu nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu je oprávněn předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být vydán písemně a musí být odůvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro úmyslný trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. V příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být stanovena uživatelská adresa či zařízení a osoba uživatele, pokud je její totožnost známa, a doba, po kterou bude odposlech a záznam telekomunikačního provozu prováděn, která nesmí být delší než čtyři měsíce; v odůvodnění musí být uvedeny konkrétní skutkové okolnosti, které vydání tohoto příkazu, včetně doby jeho trvání, odůvodňují. Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu se bezodkladně doručí policejnímu orgánu. V přípravném řízení opis příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu soudce bezodkladně zašle státnímu zástupci.
Podle §88 odst. 8 tr. řádu státní zástupce nebo policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, a v řízení před soudem předseda senátu soudu prvého stupně po pravomocném skončení věci, informuje o nařízeném odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu osobu uvedenou v odstavci 2, pokud je známa. Informace obsahuje označení soudu, který vydal příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, délku trvání odposlechu a datum jeho ukončení. Součástí informace je poučení o právu podat ve lhůtě šesti měsíců ode dne doručení této informace Nejvyššímu soudu návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Předseda senátu soudu prvního stupně podá informaci bezodkladně po pravomocném skončení věci, státní zástupce, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí nejvyšším státním zástupcem podle §174a tr. řádu a policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí státním zástupcem podle §174 odst. 2 písm. e) tr. řádu.
Nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu lze tedy jen při souběžném naplnění více zákonných podmínek, zejména pak pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené.
V posuzovaném případě Nejvyšší soud dospěl k závěru, že navrhovatel G. B. je dle výše citovaných ustanovení trestního řádu osobou oprávněnou podat předmětný návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu u Nejvyššího soudu, neboť byl osobou odposlouchávanou. Současně bylo ověřeno, že jeho návrh byl podán v zákonné lhůtě, protože informace o vydání příslušného příkazu ze dne 25. 8. 2016 mu byla doručena dne 29. 8. 2016.
Z obsahu příslušného příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaného Okresnímu soudem v Bruntále dne 28. 3. 2013 pod sp. zn. 0 Nt 434/2013 vyplývá, že byl vydán na návrh státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Bruntále ze dne 28. 3. 2013, č. j. V 20/2013 (ZN 3/2013/V). Státní zástupkyně v návrhu na vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu uvedla, že příslušný policejní orgán vedl prověřování ve věci podezření ze spáchání zločinu zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 písm. a), f) tr. zákoníku, kterého se měl dopustit mimo jiné i navrhovatel Ing. G. B. Návrh na odposlech uvedených mobilních telefonních čísel odůvodnila tím, že bylo dáno konkrétní podezření, že došlo ke spáchání výše uvedeného zločinu, což vyplývalo zejména z listinných materiálů (tj. spisu PČR OHK Bruntál KRPT 212787/TČ-2012-070181 a žádosti příslušného policejního orgánu o vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu dle §88 odst. 1, 2 tr. řádu ze dne 27. 3. 2013), které k návrhu přiložila. Sledovaného účelu nebylo podle státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Bruntále možno dosáhnout jinak a v případě, že by byly podezřelé osoby kontaktovány policejním orgánem, pak by hrozilo ukončení jednání a odstranění důkazů, tedy i zmaření účelu trestního řízení. Státní zástupkyně navrhla povolit odposlech a záznam telekomunikačního provozu na dobu od 29. 3. 2013 do 28. 7. 2013. Zároveň poukázala na to, že trestní řízení bylo vedeno pro podezření ze zločinu zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 písm. a), f) tr. zákoníku, tedy pro trestný čin uvedený v §88 odst. 1 tr. řádu a současně trestný čin, u něhož trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby až deset let.
Okresní soud v Bruntále pak rozhodl, že ve věci jsou dány podmínky pro vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu dle §88 tr. řádu a dne 28. 3. 2013 pod sp. zn. 0 Nt 434/2013 předmětný příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu mimo jiné i ohledně mobilních telefonů s uživatelskými čísly uživatele G. B. vydal, a to na období od 29. 3. 2013 do 28. 7. 2013. V odůvodnění příkazu Okresní soud v Bruntále uvedl, že přezkoumal přiložený spisový materiál a dospěl k závěru, že návrh státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Bruntále je důvodný, neboť z provedených úkonů přípravného řízení vyplývalo, že mohlo dojít ke spáchání daného zločinu a že se jej mohl dopustit vedle dalších podezřelých i navrhovatel Ing. G. B. Podle názoru Okresního soudu v Bruntále odposlechem mobilních telefonů mohly být zjištěny další skutečnosti významné pro objasnění trestné činnosti, které se měli podezřelí dopouštět. Jednalo se o rozsáhlou trestnou činnost, které se podezřelí měli dopouštět po delší dobu a i do budoucna bylo možno očekávat, že v ní budou pokračovat. Sledovaného účelu přitom nebylo možno dosáhnout jinak.
Nejvyšší soud dospěl k závěru, že v posuzovaném příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu jsou obsaženy konkrétní skutkové okolnosti, na základě kterých byl vydán, je v nich dostatečně odůvodněna doba jeho trvání i důvody, proč nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak. Při hodnocení těchto skutečností nelze pominout fakt, že trestní řízení bylo na počátku, takže nebylo k dispozici mnoho konkrétních okolností a důkazů, které by mohl okresní soud ve svém rozhodnutí citovat a rozebrat, jak požaduje navrhovatel. Důvodný předpoklad pro získání těchto důkazů, tak jak umožňuje ustanovení §88 odst. 1 tr. řádu, soud v napadeném rozhodnutí uvedl, byť lze navrhovateli přisvědčit v názoru, že odůvodnění daného příkazu mohlo být podrobnější. Nicméně všechny zákonem požadované náležitosti jsou v napadeném příkazu obsaženy, rozhodující soud zákonu odpovídajícím způsobem objasnil, proč daný příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydal a vysvětlil i důvody nezbytnosti zásahu do soukromí navrhovatele.
Pokud jde o námitku podjatosti příslušníka Policie ČR por. Bc. L. K., který podal žádost o vydání daného příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, je třeba konstatovat, že tato námitka je v dané fázi řízení zcela irelevantní, neboť nebyla uplatněna v příslušném stadiu trestního stíhání, tedy předtím, než bylo přípravné řízení skončeno. Ve smyslu ustanovení §30 odst. 1 tr. řádu podáním námitky podjatosti ten který orgán činný v trestním řízení uvedený v §12 odst. 1 tr. řádu rozhoduje o tom, zda je či není vyloučen z projednávání dané trestní věci. Tím se rozumí pouze období, kdy je sám ve věci činný. Konání policejního orgánu ve věci zásadně končí předložením spisu státnímu zástupci s návrhem na podání obžaloby dle §166 odst. 3 tr. řádu. Proto námitku podjatosti policejního orgánu uplatněnou až v návrhu na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, tedy až po pravomocném skončení celého trestního řízení, je třeba považovat za opožděně podanou a nelze se jí již zabývat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2015, sp. zn. 11 Tdo 1034/2015).
Na základě výše uvedeného proto Nejvyšší soud rozhodl podle §314n odst. 1 tr. řádu tak, že příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu Okresního soudu v Bruntále ze dne 28. 3. 2013, sp. zn. 0 Nt 434/2013, zákon porušen nebyl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 8. 11. 2016
JUDr. Danuše Novotná
předsedkyně senátu