ECLI:CZ:NS:2014:4.PZO.3.2013.1
sp. zn. 4 Pzo 3/2013-30
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 14. ledna 2014 návrh V. O. , na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaného Okresním soudem Praha-východ dne 18. 8. 2010 pod sp. zn. Nt 11027/2010, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 6 T 37/2011 a podle §314m odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu Okresního soudu Praha-východ ze dne 18. 8. 2010, sp. zn. Nt 11027/2010, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení §88 odst. 1, odst. 2 tr. ř., ve znění účinném do 30. 9. 2012.
Odůvodnění:
Dne 14. 11. 2013 byl Nejvyššímu soudu doručen návrh V. O. na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaného Okresním soudem Praha-východ dne 18. 8. 2010 pod sp. zn. Nt 11027/2010.
V odůvodnění návrhu na přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu V. O. uvedl, že z obsahu sdělení Krajského soudu v Praze ze dne 3. 10. 2013 zjistil, že na základě příkazu Okresního soudu Praha-východ ze dne 18. 8. 2010, sp. zn. Nt 11027/2010, byl v období od 18. 8. 2010 do 18. 11. 2010 realizován odposlech a záznam telekomunikačního provozu telefonního čísla, které používá navrhovatel, přičemž se tak stalo až po žádosti navrhovatele ze dne 28. 8. 2013. Ze strany orgánů činných v trestním řízení tedy nebyla splněna povinnost informovat navrhovatele bezodkladně, která vyplývá z ustanovení §88 odst. 8 tr. ř.
Ze spisu vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 6 T 37/2011 zjistil, že v uvedeném příkazu i v návrhu Krajského státního zastupitelství v Praze ze dne 18. 8. 2010 je jako údajný uživatel veden jeho bratr, pan M. O., který měl údajně nabízet k prodeji sbírku mincí. Dle názoru V. O. nebyl dán důvod k vydání příkazu Okresního soudu Praha-východ ze dne 18. 8. 2010, sp. zn. Nt 11027/2010. Navrhovatel ani jeho bratr neměli žádný podíl na trestné činnosti ani neměli obchodní či jiné vztahy s osobami, které byly následně pro daný skutek stíhány. Sledováním obsahu jimi vedených telefonních hovorů proto nebylo možné žádné podobné poznatky zjistit. Pokud jde o údajná zjištění učiněná operativní cestou, která měla být podnětu policejního orgánu podkladem pro vydání příkazu k odposlechu telekomunikačních hovorů, nepromítl se jejich obsah nijak do trestního spisu. Ze spisu rovněž nevyplývá žádná známka nasvědčující jeho předložení soudu před rozhodnutím o vydání příkazu k odposlechu telefonních hovorů nebo jeho seznámení s údajnými operativními poznatky. Dále navrhovatel konstatoval, že Okresní soud Praha-východ rozhodl o vydání příkazu k odposlechu telefonních hovorů, přestože nebyl seznámen se skutečnostmi a důkazy, o něž se mělo podezření policejního orgánu opírat. Dále navrhovatel cituje usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 7. 2011, sp zn. 4 Pzo 2/2011.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve svém vyjádření uvedl, že předmětný příkaz soudu k odposlechu telekomunikačního provozu shledává zákonným, byť je obsahově poměrně stručně odůvodněn.
Nejvyšší soud se nejprve zabýval otázkou, zda jsou v daném případě naplněny podmínky pro přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
Podle ustanovení §314l tr. ř. na návrh uvedený v §88 odst. 8 tr. ř. Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
Podle ustanovení §88 odst. 8 tr. ř. může takový návrh Nejvyššímu soudu podat osoba uvedená v §88 odst. 2 tr. ř., a to do 6 měsíců ode dne, kdy jí byla doručena informace o vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu.
V posuzovaném případě Nejvyšší soud dospěl k závěru, že V. O. je dle výše citovaných ustanovení trestního řádu osobou oprávněnou podat předmětnou žádost u Nejvyššího soudu, neboť byl osobou odposlouchávanou. Současně bylo ověřeno, že jeho žádost byla podána v zákonné lhůtě.
Po prostudování předloženého spisového materiálu dospěl Nejvyšší soud k závěru, že shora označeným příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu byl porušen zákon.
V daném případě z obsahu spisu vyplývá, že trestní řízení bylo vedeno pro podezření ze spáchání mimo jiné také zločinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, na který trestní zákoník stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí 10 let, proto vyhovuje vymezení v ustanovení §88 odst. 1 tr. ř.
Z daného příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu vydaného Okresním soudem Praha-východ dne 18. 8. 2010 pod sp. zn. Nt 11027/2010 vyplývá, že byl vydán na návrh státního zástupce Krajského státního zastupitelství v Praze ze dne 18. 8. 2010, sp. zn. KZN 869/2010-V, V 63/2010. Státní zástupce v návrhu na vydání příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu uvedl, že dne 2. 8. 2010 byly policejním orgánem zahájeny úkony trestního řízení ve věci podezření ze zločinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 5 písm. a) tr. zákoníku a dalších, jehož se měl dopustit dosud neznámý pachatel s tím, že v době od 8.30 hodin dne 31. 7. 2010 do 7.45 hodin dne 2. 8. 2010 násilně vnikl do soukromé restaurace v bydlišti poškozeného JUDr. A. P., v ložnici v prvním patře domu odcizil trezor se šperky v hodnotě cca 5 mil. Kč, mince v hodnotě cca 500.000,- Kč, valuty nezjištěné hodnoty a čtyři střelné zbraně, čímž poškozenému způsobil škodu ve výši cca 8 mil. Kč, dále z pokojů v prvním a druhém patře domu odcizil různé oblečení a elektroniku v hodnotě 253.601,- Kč. Dále uvedl, že objekt, do kterého bylo vloupání provedeno, je bydlištěm poškozeného JUDr. A. P. a je nepřetržitě hlídáno ostrahou a okruh osob, které mají do domu přístup je velmi omezený. Proto je zjevné, že objekt byl vytipován předem a byla přitom využita informace, že poškozený odjíždí na dovolenou. Z informace Policejního prezidia vyplynulo, že v prodejně starožitností v P. byl nabízen větší počet zlatých a stříbrných mincí, přičemž jejich popis odpovídal typu mincí, které byly odcizeny při shora uvedeném vloupání. Bylo rovněž zjištěno, že osobou, která se měla pokusit prodat uvedenou sbírku mincí odcizenou poškozenému, byl M. O. Dne 17. 8. 2010 pak majitel uvedeného starožitnictví kontaktoval osobu, jež by se jeho prostřednictvím měla pokusit odcizené předměty prodat s dotazem, zda již má tyto věci k dispozici. Bylo mu sděleno, že nikoli a dohodli se, že tato osoba se dne 18. 8. 2010 v prodejně zastaví.
Nejvyšší soud z předloženého spisového materiálu zjistil, že příkaz nařízený Okresním soudem Praha-východ dne 18. 8. 2010 pod sp. zn. Nt 11027/2010 nebyl řádně odůvodněn a neobsahoval tedy všechny náležitosti požadované ustanovením §88 odst. 1, odst. 2 tr. ř.
Okresní soud Praha-východ v odůvodnění příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ze dne 18. 8. 2010, sp. zn. Nt 11027/2010, uvedl, že uvedeným odposlechem lze zjistit podstatné okolnosti, vedoucí přímo k pachatelům popsané trestné činnosti, neboť odposlechem by mohly být zjištěny skutečnosti vedoucí k zjištění osoby, která objekt vytipovala, osob, které jej vykradly, a osob, které odcizené věci nabízí k prodeji. Navrhovaná doba odposlechu se jeví jako odpovídající povaze věci, kdy lze předpokládat organizovanou činnost s větším počtem osob. Dále soud konstatoval, že dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky dané §88 odst. 1 tr. ř. Trestní řízení je vedeno pro zvlášť závažný zločin, odposlechem pak lze pravděpodobně zjistit některé skutečnosti důležité pro trestní řízení, zejména ztotožnění osob podílejících se na trestné činnosti, přičemž požadovaná doba odposlechu se jeví plně adekvátní povaze věci.
Podle ustanovení §88 odst. 1 tr. ř., ve znění účinném do 30. 9. 2012, je-li vedeno trestní řízení pro zvlášť závažný zločin nebo pro jiný úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, může být vydán příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené . Odposlech a záznam telekomunikačního provozu provádí pro potřeby všech orgánů činných v trestním řízení Policie České republiky. Provádění odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu mezi obhájcem a obviněným je nepřípustné. Zjistí-li policejní orgán při odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, že obviněný komunikuje se svým obhájcem, je povinen záznam odposlechu bezodkladně zničit a informace, které se v této souvislosti dozvěděl, nijak nepoužít. Protokol o zničení záznamu založí do spisu.
Podle ustanovení §88 odst. 2 tr. ř., ve znění účinném do 30. 9. 2012, nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu je oprávněn předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být vydán písemně a musí být odůvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro úmyslný trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. V příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu musí být stanovena uživatelská adresa či zařízení a osoba uživatele, pokud je její totožnost známa, a doba, po kterou bude odposlech a záznam telekomunikačního provozu prováděn, která nesmí být delší než čtyři měsíce, v odůvodnění musí být uvedeny skutkové okolnosti, které vydání tohoto příkazu, včetně doby jeho trvání, odůvodňují. Příkaz k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu se bezodkladně doručí policejnímu orgánu. V přípravném řízení opis příkazu k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu soudce bezodkladně zašle státnímu zástupci.
V posuzovaném případě však Okresní soud Praha-východ podle uvedených ustanovení nepostupoval. Nařídit odposlech a záznam telekomunikačního provozu lze jen
- pokud lze důvodně předpokládat, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení a
- nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené.
Pro úplnost lze uvést, že formulací „nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené“ zákon vyjadřuje v souladu se zásadou přiměřenosti a zdrženlivosti vymezenou v §2 odst. 4 tzv. subsidiaritu použití odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu. Jde o omezující podmínku nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu na případy, kdy nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo kdy by bylo jinak jeho dosažení ztížené. Při nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a jeho vlastním provádění musí být tedy dán nejen důvodný předpoklad, že jím budou získány významné skutečnosti pro trestní řízení, ale musí být zváženo, zda získání konkrétních významných skutečností pro trestní řízení nelze zajistit a posléze dokazovat i jinými důkazními prostředky uvedenými v trestním řádu, např. výslechem obviněného, svědků apod. V tomto směru posuzovaný příkaz odůvodněn nebyl.
Nejvyšší soud konstatuje, že v příkazu musí být mimo obecných náležitostí uloženo provedení odposlechu a záznamu příslušného druhu telekomunikačního provozu a podle výslovného znění ustanovení §88 odst. 2 tr. ř. zde musí být uvedena: uživatelská adresa či zařízení, a to včetně telefonního čísla, osoba uživatele, pokud je její totožnost známa, trestný čin, pro nějž se vede trestní řízení, doba, po kterou bude odposlech a záznam telekomunikačního provozu prováděn, která nesmí být delší než čtyři měsíce. V odůvodnění pak musí být uvedeny konkrétní skutkové okolnosti, které vydání tohoto příkazu, včetně doby jeho trvání, odůvodňují, dále zde musí být uveden účel odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a také vysvětleny důvody, proč nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo proč by bylo jinak jeho dosažení podstatně ztížené. V odůvodnění posuzovaného příkazu Okresního soudu Praha-východ však konkrétní skutkové okolnosti, které vydání tohoto příkazu odůvodňují, zcela absentují, rovněž nejsou uvedeny a vysvětleny důvody, proč nelze sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo proč by bylo jinak jeho dosažení podstatně ztížené. Okresní soud Praha-východ se omezil toliko na popis stíhaného skutku a obecné konstatování, že uvedeným odposlechem lze zjistit podstatné okolnosti, vedoucí přímo k pachatelům popsané trestné činnosti a ztotožnění osob, které se na trestné činnosti podílely.
Na základě výše uvedených skutečností dospěl Nejvyšší soud k závěru, že Okresní soud Praha-východ příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu ze dne 18. 8. 2010, sp. zn. Nt 11027/2010, porušil ustanovení §88 odst. 1, odst. 2 tr. ř., ve znění účinném do 30. 9. 2012.
Nejvyšší soud proto rozhodl tím způsobem, že podle ustanovení §314m odst. 1 tr. ř. vyslovil, že příkazem k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu Okresního soudu Praha-východ ze dne 18. 8. 2010, sp. zn. Nt 11027/2010, byl porušen zákon v ustanovení §88 odst. 1, odst. 2 tr. ř., ve znění účinném do 30. 9. 2012.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 14. ledna 2014
Předseda senátu: JUDr. Jiří Pácal