ECLI:CZ:NS:2012:4.TZ.18.2012.1
sp. zn. 4 Tz 18/2012-14
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 4. dubna 2012 v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněné D. M. H. , proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 9. 2011 sp. zn. 5 To 331/2011, v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 4 T 65/2011 a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §271 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 20. 9. 2011 sp. zn. 5 To 331/2011 a v řízení předcházejícím b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §147 odst. 1 a §149 odst. 1 písm. b) tr. ř. v neprospěch obviněné D. M. H.
Napadené usnesení se zrušuje .
Zrušují se také další rozhodnutí na zrušené usnesení obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. se stížnost poškozeného B. H. proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 30. 6. 2011 sp. zn. 4 T 65/2011 z a m í t á .
Odůvodnění:
Po podání obžaloby ze strany státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 10 ze dne 24. 5. 2011 sp. zn. 2 ZT 47/2011 na obviněnou D. M. H. vydal samosoudce Obvodního soudu pro Prahu 10 dne 30. 6. 2011 pod sp. zn. 4 T 65/2011 usnesení, jímž podle §314c odst. 1 písm. a) tr. ř. za použití §188 odst. 1 písm. b) a §171 odst. 1 tr. ř. trestní věc obviněné pro skutek kvalifikovaný jako přečin nebezpečného pronásledování podle §354 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku, jehož se měla dopustit tím, že
v době od 15. 4. 2010, zejména poté co se odstěhovala ze společného bydliště v P., D., nejméně do 5. 3. 2011 z blíže nezjištěných míst, zasílala svému manželovi B. H. z mobilních telefonů SMS zprávy a emaily vyčítavé, urážlivé, ironické, některé obsahující výhružky sebevraždou, což poškozený vnímal jako citové vydírání, a to v intenzitě 10-15 SMS zpráv denně, celkem za dané období zaslala cca 1500 SMS zpráv a 200 emailů, velmi často i v nočních hodinách zvonila obviněná nepřetržitě na domovní zvonek i 30 minut, což obtěžovalo poškozeného i jeho syna, který s otcem bydlí ve společné domácnosti, tímto jednáním u poškozeného B. H. vyvolala zdravotní problémy, které musel řešit lékařskými vyšetřeními a následnou léčbou, tímto jednáním narušovala soukromí poškozeného B. H. tak, že jej podstatně omezovalo v obvyklém způsobu života,
postoupil Úřadu městské části Praha 10, neboť žalovaný skutek by mohl být posouzen, jako přestupek. Toto usnesení bylo opatřeno poučením standardního znění, tedy že je proti němu přípustná stížnost do tří dnů ode dne oznámení ... atd.
Proti tomuto usnesení podal v zákonné lhůtě prostřednictvím zmocněnce stížnost poškozený B. H., který vyjádřil nesouhlas s postoupením věci a navrhl, aby napadené usnesení obvodního soudu bylo zrušeno a ve věci bylo nařízeno hlavní líčení.
Na základě podané stížnosti poškozeného se věcí zabýval Městský soud v Praze, který po přezkoumání napadeného usnesení postupem podle §147 odst. 1 tr. ř. svým usnesením ze dne 20. 9. 2011 sp. zn. 5 To 331/2011 podle §149 odst. 1 písm. b) tr. ř. napadené usnesení zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí.
Proti tomuto rozhodnutí Městského soudu v Praze podal ministr spravedlnosti podle §266 odst. 1 tr. ř. stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněné D. M. H. V této poukázal na znění příslušných ustanovení trestního řádu, zejména ustanovení §188 odst. 1 písm. b), odst. 3 a §314c odst. 1 písm. a), odst. 4 tr. ř., z nichž vyplývá, že poškozenému není přiznáno právo podat stížnost proti usnesení vydanému Obvodním soudem pro Prahu 10, jímž byla věc obviněné postoupena Úřadu městské části pro Prahu 10 pro podezření, že se jedná o přestupek. Městský soud v Praze neměl na podkladě takové stížnosti napadené usnesení přezkoumávat. Pokud pak usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k novému projednání a rozhodnutí s právním názorem ohledně trestnosti jednání obviněné, tedy že se nejedná o přestupek, nýbrž o žalovaný přečin, porušil zákon v neprospěch obviněné.
Ministr spravedlnosti proto v závěru navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením Městského soudu v Praze ze dne 20. 9. 2011 sp. zn. 5 To 331/2011 byl porušen zákon v ustanovení §149 odst. 1 písm. b) tr. ř. v neprospěch obviněné D. M. H. Podle §269 odst. 2 tr. ř. pak aby Nejvyšší soud toto usnesení zrušil a dále postupoval podle §270 odst. 1 případně podle §271 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k závěru, že zákon byl porušen.
Pokud v přezkoumávaném případě Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl svým usnesením o postoupení věci obviněné Úřadu městské části pro Prahu 10, protože v žalovaném skutku nespatřoval přečin, ale tento by mohl být posouzen jako přestupek, byl proti takovému usnesení oprávněn podat stížnost pouze státní zástupce a obviněný (viz §314c odst. 4 tr. ř.). I když obvodní soud v poučení, jímž bylo předmětné usnesení opatřeno, výslovně neuvedl, že k podání stížnosti není v daném případě oprávněn poškozený, nemohla takováto okolnost založit právo poškozeného k podání stížnosti. Nikdo totiž nemůže disponovat více právy, než která mu přiznává zákon.
Městský soud v Praze v situaci, kdy mu byla následně předložena obvodním soudem věc obviněné se stížností poškozeného, neměl napadené usnesení věcně přezkoumávat ve smyslu §147 odst. 1 tr. ř., ale měl bez dalšího takovou stížnost zamítnout podle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř., jako podanou neoprávněnou osobou. Pokud postupoval jinak a v konečném výsledku zrušil napadené usnesení soudu prvního stupně a přikázal mu, aby ve věci znovu jednal a rozhodl s tím, že podle jeho právního názoru se o přestupek jednat nemůže a je třeba pokračovat v trestním stíhání obviněné, porušil zákon v její neprospěch v ustanovení §147 odst. 1 a §149 odst. 1 písm. b) tr. ř.
Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. výše uvedené porušení zákona vyslovil, podle §269 odst. 2 tr. ř. napadené usnesení Městského soudu v Praze zrušil včetně všech dalších obsahově navazujících rozhodnutí, která touto změnou pozbyla podkladu. Protože věc v dané procesní situaci nebylo třeba přikazovat městskému soudu k novému projednání a rozhodnutí o stížnosti poškozeného, ale o této mohl rozhodnout za splnění podmínek §271 odst. 1 tr. ř. přímo Nejvyšší soud, bylo podle §148 odst. 1 písm. b) tr. ř. současně rozhodnuto o zamítnutí stížnosti poškozeného, jako o stížnosti podané neoprávněnou osobou.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 4. dubna 2012
Předseda senátu:
JUDr. František H r a b e c