ECLI:CZ:NS:2004:4.TZ.5.2004.1
sp. zn. 4 Tz 5/2004
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 9. března 2004 v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného V. B., proti trestnímu příkazu Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 29. 5. 2003, sp. zn. 1 T 56/2003, a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 29. 5. 2003, sp. zn. 1 T 56/2003, b y l p o r u š e n z á k o n v ustanoveních §36, §37a, §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, které mu předcházelo, též v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. neprospěch obviněného V. B.
Napadený trestní příkaz se zrušuje .
Zrušují se také všechna další rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Kutné Hoře se p ř i k a z u j e, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Obviněný V. B. byl trestním příkazem Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 29. 5. 2003, sp. zn. 1 T 56/2003, uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., kterého se dopustil tím, že dne 17. 5. 2003 kolem 00.01 hod. v obci Ž., okres K. H., maje v krvi kolem 2, 18 promile alkoholu, řídil malý motocykl, přestože mu byl pravomocným rozhodnutím Okresního úřadu v K. H., referátem dopravy a silničního hospodářství, ze dne 26. 3. 2002, č. j. RD 400/2002, uložen mimo jiné i trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dva roky počínaje dnem 18. 4. 2002 a následně pravomocným trestním příkazem Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 7. 10. 2002, sp. zn. 1 T 92/2002, mu byl uložen další trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 20 měsíců. Za to byl obviněný odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin. Dále mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 2 let. Tento trestní příkaz nabyl právní moci dne 31. 7. 2003.
Podle §266 odst. 1, 2 tr. ř. podal ministr spravedlnosti proti výše uvedenému trestnímu příkazu Okresního soudu v Kutné Hoře ve prospěch obviněného V. B. stížnost pro porušení zákona. Podle jeho názoru byl tímto trestním příkazem porušen zákon v neprospěch obviněného v ustanovení §2 odst. 6 tr. ř. ve vztahu k ustanovením §35 odst. 2, §36 a §45a odst. 1 tr. zák.
Obviněný V. B. byl totiž rovněž odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 21. 5. 2003, sp. zn. 1 T 48/2003, a to pro trestný čin stejné právní kvalifikace, a byl mu uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin a trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 18 měsíců. Uvedeného trestného činu se obviněný dopustil dne 6. 5. 2003 s tím, že návrh na potrestání mu byl v této trestní věci doručen společně s trestním příkazem dne 27. 5. 2003. Okresní soud v Kutné Hoře se v trestní věci sp. zn. 1 T 56/2003 o odsouzení obviněného týmž soudem pod sp. zn. 1 T 48/2003 dozvěděl, neboť tato informace vyplývala z lustrace na návrhu na potrestání.
Ze spisu sp. zn. 1 T 48/2003 pak mohl okresní soud zjistit jednak to, že s výkonem trestu obecně prospěšných prací zatím nebylo započato, a jednak, že ukládaný trest obecně prospěšných prací i trest zákazu činnosti jsou ve vztahu souhrnnosti k trestům uloženým obviněnému trestním příkazem Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 21. 5. 2003, sp. zn. 1 T 48/2003, neboť skutek, za který byl obviněný odsouzen trestním příkazem ze dne 29. 5. 2003, sp. zn. 1 T 56/2003, byl spáchán dříve, než byl trestní příkaz ze dne 21. 5. 2003, sp. zn. 1 T 48/2003, doručen obviněnému, tj. před 27. 5. 2003.
V závěru podané stížnosti ministr spravedlnosti navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že trestním příkazem Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 29. 5. 2003, sp. zn. 1 T 56/2003, byl porušen zákon v ustanovení §2 odst. 6 tr. ř. s ohledem na ustanovení §35 odst. 2 a §45a odst. 1 tr. zák. v neprospěch obviněného V. B. Dále navrhl, aby Nejvyšší soud podle §269 odst. 2 tr. ř. napadený trestní příkaz zrušil a zrušil také všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž dojde zrušením, pozbudou podkladu a následně aby postupoval podle §270 odst. 1 tr. ř.
Nejvyšší soud přezkoumal podle §267 odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející a dospěl k následujícím zjištěním a závěrům.
Podle §36 tr. zák. jestliže soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu, nesmí tento trest spolu s dosud nevykonanou částí trestu uloženého dřívějším rozsudkem přesahovat nejvyšší výměru dovolenou trestním zákonem pro tento druh trestu. Je-li jedním z těchto trestů výjimečný trest odnětí svobody nad patnáct do dvaceti pěti let, rozumí se takovou nejvyšší výměrou doba dvaceti pěti let.
Podle §37a tr. zák. odsuzuje-li soud pachatele za dílčí útok u pokračování v trestném činu (§89 odst. 3), za jehož ostatní útoky již byl soudem prvního stupně vyhlášen odsuzující rozsudek, který již nabyl právní moci, zruší v rozsudku dřívějším výrok o vině o pokračujícím trestném činu a trestných činech spáchaných s ním v jednočinném souběhu, celý výrok o trestu, jakož i další výroky, které mají v uvedeném výroku o vině svůj podklad, a znovu při vázanosti skutkovými zjištěními v zrušeném rozsudku rozhodne o vině pokračujícím trestným činem, včetně nového dílčího útoku, popřípadě trestných činech spáchaných s ním v jednočinném souběhu, o společném trestu za pokračující trestný čin, který nesmí být mírnější než trest uložený rozsudkem dřívějším, a případně i o navazujících výrocích, které mají ve výroku o vině svůj podklad. Je-li ukládán trest za více trestných činů, ustanovení §35 až §37 tu platí obdobně.
Podle §45a odst. 1 tr. zák. věty první může soud uložit trest obecně prospěšných prací pachateli ve výměře od 50 do 400 hodin.
Podle §89 odst. 3 tr. zák. se pokračováním v trestném činu rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují stejnou skutkovou podstatu trestného činu, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení a blízkou souvislostí časovou a v předmětu útoku.
Podle §12 odst. 11 tr. ř. pokračuje-li obviněný v jednání, pro které je stíhán, i po sdělení obvinění, posuzuje se takové jednání od tohoto úkonu jako nový skutek.
Podle §12 odst. 12 tr. ř. se skutkem podle tohoto zákona rozumí též dílčí útok pokračujícího trestného činu, není-li výslovně stanoveno jinak.
Z obsahu spisu Okresního soudu v Kutné Hoře sp. zn. 1 T 48/2003 Nejvyšší soud zjistil, že v této trestní věci bylo vedeno tzv. zkrácené přípravné řízení a okresní soud po podání návrhu na potrestání věc řešil vydáním trestního příkazu ze dne 21. 5. 2003 s tím, že tento trestní příkaz byl společně s návrhem na potrestání obviněnému doručen dne 27. 5. 2003. Uvedeným trestním příkazem, jenž nabyl právní moci dne 5. 6. 2003, byl obviněný V. B. uznán vinným trestným činem maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., jehož se dopustil dne 6. 5. 2003 kolem 23.45 hodin z obce Ž. na obec H., okres K. H., kdy po požití alkoholu řídil malý motocykl zn. Jawa 50/21, přestože mu byl trestním příkazem Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 7. 10. 2002, sp. zn. 1 T 92/2002, který nabyl právní moci dne 11. 2. 2003, uložen mimo jiné trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 20 měsíců. Za to byl obviněný odsouzen k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 200 hodin při současném uložení trestu zákazu činnosti spočívajícím v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 18 měsíců.
Z obsahu spisu téhož soudu sp. zn. 1 T 56/2003 je zřejmé, že se obviněný dopustil trestné činnosti stejného charakteru jako ve shora uvedeném předchozím případě, a to již dne 17. 5. 2003 a tedy před tím, než mu byl doručen návrh na potrestání v trestní věci sp. zn. 1 T 48/2003. Nejvyšší soud konstatuje, že obě výše popsaná jednání obviněného V. B. byla zjevně vedena jednotným záměrem naplňujícím stejnou skutkovou podstatu trestného činu, jsou rovněž spojena stejným způsobem provedení, jakož i blízkou souvislostí časovou a proto je nutné považovat jednotlivá shora popsaná jednání pachatele za dílčí útoky pokračujícího trestného činu ve smyslu ustanovení §89 odst. 3 tr. zák. V obou trestních věcech bylo totiž s obviněným vedeno tvz. zkrácené přípravné řízení, u něhož dochází ke sdělení obvinění podle §12 odst. 11 tr. ř. až doručením návrhu na potrestání obviněnému. Obviněnému pak byl doručen návrh na potrestání v trestní věci sp. zn. 1 T 48/2003 dne 27. 5. 2003 a v trestní věci sp. zn. 1 T 56/2003 dne 22. 7. 2003, a proto účinky sdělení obvinění nastaly až po datu 17. 5. 2003, kdy obviněný páchal předmětnou trestnou činnost naposledy.
V této souvislosti je třeba podotknout, že úvaha o tom, že obviněnému měl být v trestní věci Okresního soudu v Kutné Hoře sp. zn. 1 T 56/2003 uložen souhrnný trest podle §35 odst. 2 tr. zák., která je obsažena ve stížnosti pro porušení zákona, není z výše uvedených důvodů správná, neboť se v konkrétním případě nejednalo o vícečinný souběh trestných činů, nýbrž o pokračování jediného trestného činu a byly tak splněny podmínky pro uložení společného trestu podle §37a tr. zák.
O existenci tehdy nepravomocného odsouzení obviněného v trestní věci sp. zn. 1 T 48/2003 se okresní soud projednávající věc obviněného sp. zn. 1 T 56/2003 dozvěděl z návrhu na potrestání ze dne 28. 5. 2003 založeného na č. l. 17 spisu. Ke svému rozhodování si však tento trestní spis neopatřil, a tudíž na uvedené okolnosti nereagoval, ačkoliv měl správně vyčkat, až vydaný trestní příkaz sp. zn. 1 T 48/2003 nabude právní moci, a teprve poté měl ve věci sp. zn. 1 T 56/2003 rozhodnout a obviněnému podle §37a tr. zák. uložit společný trest. (Pokud by v důsledku podaného odporu trestní příkaz sp. zn. 1 T 48/2003 právní moci nenabyl, pak měl okresní soud postupovat podle §23 odst. 3 tr. ř. a sloučit obě věci ke společnému projednání a rozhodnutí, a to s ohledem na ustanovení §20 tr. ř.) Protože okresní soud ve věci sp. zn. 1 T 56/2003 na shora uvedené okolnosti nereagoval a věc řešil obratem vydáním trestního příkazu, nabyly oba uvedené trestní příkazy právní moci nezávisle na sobě a obviněnému tak byly uloženy dva samostatné tresty místo trestu jednoho.
Kromě shora uvedeného pochybení došlo rovněž k porušení ustanovení §36 tr. zák., když oběma trestními příkazy byly obviněnému uloženy tresty obecně prospěšných prací ve výměře 200 a 300 hodin, když nejvyšší dovolená výměra pro tento druh trestu činí podle §45a odst. 1 tr. zák. 400 hodin a tuto hranici je nutné podle §36 tr. zák. respektovat také tehdy, jestliže soud odsuzuje pachatele za trestný čin, který spáchal před tím, než byl trest uložený dřívějším rozsudkem vykonán, a ukládá mu trest stejného druhu. Na aplikaci této zásady nemohla nic změnit ani okolnost, že trestní příkaz ve věci sp. zn. 1 T 48/2003 v době vydání trestního příkazu sp. zn. 1 T 56/2003 dosud nenabyl právní moci, neboť k jeho vydání došlo dříve a okresní soud již k jeho změně sám o sobě přikročit nemohl, a aby tak mohl učinit, musel by být v zákonné lhůtě některou ze stran podán odpor, což je právní skutečnost, kterou nelze automaticky presumovat.
K výše zmíněným vadám pak došlo v důsledku nesprávného postupu okresního soudu, který napadený trestní příkaz vydal na základě neúplných důkazů a nedostatečně zjištěného skutkového stavu.
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že napadeným trestní příkazem Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 29. 5. 2003, sp. zn. 1 T 56/2003, byl porušen zákon v ustanoveních §36, §37a, §45a odst. 1 tr. zák. a v řízení, které mu předcházelo, též v ustanovení §2 odst. 5, 6 tr. ř. v neprospěch obviněného V. B. Podle §269 odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud napadený trestní příkaz zrušil v celém rozsahu, a to včetně všech dalších rozhodnutí na zrušený trestní příkaz obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu a následně podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Kutné Hoře, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Okresní soud v Kutné Hoře znovu projedná návrh na potrestání obviněného V. B., a pokud ho uzná vinným dílčím útokem pokračujícího trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí, uloží obviněnému společný trest podle zásad uvedených v ustanovení §37a tr. zák. Okresní soud přitom musí mít na paměti, že podle §273 tr. ř. v novém řízení nemůže dojít ke změně v neprospěch obviněného V. B. Podle §270 odst. 4 tr. ř. je okresní soud vázán právním názorem, který ve věci vyslovil Nejvyšší soud, a je povinen provést nařízené procesní úkony.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. března 2004
Předseda senátu:
JUDr. František Hrabec