ECLI:CZ:NS:2011:4.TZ.80.2010.1
sp. zn. 4 Tz 80/2010-47
ROZSUDEK
Nejvyšší soud České republiky projednal ve veřejném zasedání konaném dne 9. března 2011 v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Františka Hrabce a soudců JUDr. Danuše Novotné a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného J. M. , proti usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 23. 6. 2010 sp. zn. 16 T 37/2007 a podle §268 odst. 2, §269 odst. 2 a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
Pravomocným usnesením Okresního soudu v Trutnově ze dne 23. 6. 2010 sp. zn. 16 T 37/2007 b y l p o r u š e n z á k o n v ustanovení §419 tr. zákoníku (zák. č. 40/2009 Sb.) v neprospěch obviněného J. M.
Napadené usnesení se zrušuje .
Zrušují se též všechna další rozhodnutí, na zrušené usnesení obsahově navazující pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Okresnímu soudu v Trutnově se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
Ministr spravedlnosti podal podle §266 odst. 1 tr. ř. ve prospěch obviněného J. M. stížnost pro porušení zákona, a to proti usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 23. 6. 2010 č. j. 16 T 37/2007-106.
V této poukázal, že obviněný byl rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 3. 5. 2007 sp. zn. 16 T 37/2007 uznán vinným, že
1) dne 18. 2. 2007 v 19:17 hodin ve D. K. n. L., okr. T., v ul. N. B. řídil osobní automobil zn. Fiat Uno, ačkoliv rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové sp. zn. 5 T 161/2005 ze dne 19. 7. 2006 mj. mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 2 roků s účinností od 19. 7. 2006 a dále, aniž by měl řidičské oprávnění skupiny „B“ ve smyslu §81 zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, v platném znění,
2) dne 3. 3. 2007 v 18:00 hodin ve D. K. n. L., okr. T., v ulici H. řídil osobní automobil zn. Opel Kadet 1.6 1, ačkoliv rozsudkem Okresního soudu v Hradci Králové sp. zn. 5 T 90/2005 ze dne 13. 3. 2006 a sp. zn. 5 T 161/2005 ze dne 19. 7. 2006 mj. mu byl uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu 2 roků s účinností od 19. 7. 2006 a dále, aniž by měl řidičské oprávnění skupiny „B“ ve smyslu §81 zák. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, v platném znění.
Tím podle citovaného rozsudku spáchal jednak dvojnásobný trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., jednak dvojnásobný trestný čin řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle §180d tr. zák.
Za to byl obviněný J. M. odsouzen podle §180d tr. zák. č. 140/1961 Sb. za použití §35 odst. 1 tr. zák. č. 140/1961 Sb. k úhrnnému trestu odnětí svobody ve výměře osmi měsíců, přičemž podle §39a odst. 2 písm. c) tr. zák. č. 140/1961 Sb. byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou.
Tento rozsudek nabyl právní moci dne 18. 7. 2007, kdy Krajský soud v Hradci Králové podle §256 tr. ř. odvolání obviněného M. zamítl svým usnesením sp. zn. 12 To 224/2007. Obviněný pak nastoupil výkon trestu odnětí svobody dne 29. 12. 2009 se stanoveným koncem trestu 29. 8. 2010 v 10.10 hod.
Z podnětu písemné žádosti obviněného J. M. ze dne 27. 4. 2010 o zkrácení trestu podle §419 tr. zákoníku proběhlo veřejné zasedání u Okresního soudu v Trutnově dne 23. 6. 2010. V rámci dokazování soud vyslechl obviněného, přečetl a konstatoval listinné doklady k věci se vážící – především vlastní písemnou žádost – návrh obviněného na poměrné zkrácení úhrnného trestu z rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 3. 5. 2007 č. j. 16 T 37/2007-47, opis rejstříku trestů obviněného, zprávu ředitele Věznice v Rýnovicích o chování obviněného M. ve výkonu trestu a další. Po celkovém zhodnocení všech provedených důkazů okresní soud téhož dne (23. 6. 2010) vyhlásil usnesení č. j. 16 T 37/2007-106, kterým bylo rozhodnuto tak, že podle §419 tr. zákoníku se žádost obviněného J. M. o zkrácení úhrnného trestu z rozsudku Okresního soudu v Trutnově č. j. 16 T 37/2007-47 ze dne 3. 5. 2007 zamítá. Toto usnesení nabylo právní moci dne 23. 6. 2010, neboť obviněný i státní zástupkyně se vzdali práva stížnosti a Okresní soud v Trutnově proto v písemném vyhotovení tohoto usnesení uvedl, že odůvodnění podle §134 odst. 3 tr. ř. odpadá. Nelze proto zjistit úvahy, které ho k vyhlášení takového usnesení vedly.
Ministr spravedlnosti je toho názoru, že usnesením Okresního soudu v Trutnově ze dne 23. 6. 2010 č. j. 16 T 37/2007-106 bylo porušeno ustanovení §419 tr. zákoníku, neboť obviněnému J. M. byl uložen rozsudkem Okresního soudu v Trutnově, č. j. 16 T 37/2007-47 ze dne 3. 5. 2007 úhrnný trest za čin, který není trestným činem podle trestního zákoníku č. 40/2009 Sb. (trestný čin řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle §180d trestního zákona č. 140/1961 Sb.) a sbíhající se trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §171 trestního zákona č. 140/1961 Sb., který má svůj ekvivalent v ustanovení §337 trestního zákoníku č. 40/2009 Sb., tedy je trestným činem i podle trestního zákoníku č. 40/2009 Sb., a Okresní soud v Trutnově tento úhrnný trest poměrně nezkrátil. Správně měl podle stěžovatele Okresní soud v Trutnově rozhodnout, že se trest uložený rozsudkem Okresního soudu v Trutnově č. j. 16 T 37/2007-47 ze dne 3. 5. 2007 podle §419 tr. zákoníku poměrně krátí, a to podle hledisek uvedených v §419 tr. zákoníku věta třetí za středníkem.
V závěru podané stížnosti pro porušení zákona proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že usnesením Okresního soudu v Trutnově ze dne 23. 6. 2010 č. j. 16 T 37/2007-106 byl porušen zákon v neprospěch obviněného J. M. v ustanovení §419 tr. zákoníku. Podle §269 odst. 2 tr. ř. aby napadené usnesení Okresního soudu v Trutnově zrušil a zrušil také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Dále pak aby podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Trutnově, aby věc znovu projednal a rozhodl, případně podle §271 odst. 1 tr. ř. sám rozhodl ve věci, že se trest uložený rozsudkem Okresního soudu v Trutnově č. j. 16 T 37/2007-47 ze dne 3. 5. 2007 podle §419 tr. zákoníku poměrně krátí, a to podle úvahy soudu podle hledisek uvedených v §419 tr. zákoníku věta třetí za středníkem.
Nejvyšší soud podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a shledal, že zákon byl porušen, a to ve směru vytýkaném ministrem spravedlnosti.
Od 1. 1. 2010 je účinný nový trestní zákoník (zák. č. 40/2009 Sb. ve znění novely). Podle §419 tr. zákoníku trest uložený přede dnem nabytí účinnosti trestního zákoníku za čin, který není trestným činem podle tohoto zákona, popřípadě jeho nevykonaný zbytek, se nevykoná. Ustanovení o souhrnném trestu se v takovém případě neužije. Byl-li za takový čin a sbíhající se trestný čin uložen úhrnný nebo souhrnný trest, soud trest poměrně zkrátí; přitom přihlédne ke vzájemnému poměru závažnosti činů, které ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona nejsou trestnými činy, a sbíhajících se trestných činů.
V přezkoumávaném případě obviněného J. M. se bezpochyby jedná o situaci předpokládanou citovaným ustanovením §419 tr. zákoníku. Obviněný byl rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 3. 5. 2007 sp. zn. 16 T 37/2007, tedy před nabytím účinnosti trestního zákoníku, odsouzen za souběh trestných činů podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák. a podle §180d tr. zák. k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání osmi měsíců. Vlastní výkon tohoto trestu nastoupil až dne 29. 12. 2009, čili po 1. 1. 2010 bylo povinností soudu na daný případ aplikovat ustanovení §419 tr. zákoníku v tom smyslu, že obviněnému měl být podle vzájemného poměru závažnosti spáchaných činů poměrně zkrácen uložený trest odnětí svobody. Důvodem takového postupu je skutečnost, že trestný čin řízení motorového vozidla bez řidičského oprávnění podle §180d tr. zák., na rozdíl od trestného činu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §171 odst. 1 písm. c) tr. zák., již není v nově přijatém trestním zákoníku uveden.
Na tomto místě je třeba zdůraznit, že pokud při aplikaci ustanovení §419 tr. zákoníku došlo k určitým nejasnostem či nesprávnostem, stalo se tak nepochybně z důvodu počátečních výkladových problémů, zda v předmětném ustanovení obsažený pojem čin je třeba klást na roveň pojmu skutek, či pojmu trestný čin. Převážil nakonec názor, že ustanovení §419 tr. zákoníku má pod pojmem čin nepochybně na mysli pojem trestný čin, který se v něm v dané souvislosti též výslovně objevuje a není tudíž důvod, aby bylo přistoupeno k výkladu opačnému.
Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pokud Okresní soud v Trutnově svým usnesením ze dne 23. 6. 2010 sp. zn. 16 T 37/2007 nepostupoval v souladu s výše uvedeným výkladem ustanovení §419 tr. zákoníku, porušil v tomto ustanovení zákon v neprospěch obviněného J. M. Podle §269 odst. 2 tr. ř. bylo proto napadené usnesení okresního soudu zrušeno, a to včetně všech dalších rozhodnutí, na toto usnesení obsahově navazujících, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Věc pak byla podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázána Okresnímu soudu v Trutnově, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl v intencích tohoto rozsudku Nejvyššího soudu (viz §270 odst. 4 tr. ř.). Pokud by ve věci rozhodl přímo Nejvyšší soud, jak mj. navrhoval stěžovatel, byl by obviněný zbaven práva nechat projednat a rozhodnout věc ve dvoustupňovém řízení, což nelze pokládat za vhodné.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 9. března 2011
Předseda senátu:
JUDr. František Hrabec