ECLI:CZ:US:2015:4.US.1142.15.1
sp. zn. IV. ÚS 1142/15
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedy Tomáše Lichovníka, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Vladimíra Sládečka, ve věci ústavní stížnosti Městského úřadu Sokolov, Rokycanova 1929, Sokolov, právně zastoupeného advokátem JUDr. Václavem Krondlem, Jiráskova 1343/2, Karlovy Vary, proti usnesení Okresního soudu v Sokolově ze dne 3. 2. 2015 č. j. 27 EXE 7318/2014-55, usnesení Okresního soudu v Sokolově ze dne 29. 12. 2014 č. j. 27 EXE 7318/2014-48 a příkazu k úhradě nákladů exekuce JUDr. Ivo Luhana ze dne 28. 11. 2014 č. j. 099 EX 9137/14-17, spojené s návrhem na zrušení §14b odst. 2 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Ústavnímu soudu byl dne 17. 4. 2015 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu §72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatel domáhal zrušení výše citovaných rozhodnutí orgánů veřejné moci.
Předtím, než se Ústavní soud začal věcí zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu.
II.
Napadeným usnesením okresního soudu bylo potvrzeno předchozí usnesení téhož soudu ze dne 29. 12. 2014, kterým byly zamítnuty námitky stěžovatele proti příkazu k úhradě nákladů exekuce vydaným soudním exekutorem JUDr. Ivo Luhanským ze dne 28. 11. 2014 č. j. 099 EX 9137/14-17. Citovaným příkazem bylo rozhodnuto, že povinný je povinen nahradit oprávněnému náklady exekuce ve výši 484,- Kč. Soudní exekutor vycházel při svém rozhodování z ustanovení §14b advokátního tarifu, podle kterého ve věcech výkonu rozhodnutí, je-li vymáháno peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000,- Kč, činí pro účely stanovení náhrady nákladů řízení sazba odměny za první poradu s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení a za sepsání návrhu na zahájení řízení 100,- Kč za každý z těchto úkonů.
Podle čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, všichni účastníci jsou si v řízení rovni. Podle §18 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, účastníci mají v občanském soudním řízení rovné postavení. Podle §270 odst. 3 téhož zákona, oprávněný má nárok na náhradu všech účelných nákladů rozhodnutí.
Stěžovatel má za to, že pokud exekutor a následně i obecný soud aplikoval na posuzovaný případ ustanovení §14b odst. 2 advokátního tarifu, nejednali v souladu s ústavně zaručeným principem rovnosti účastníků řízení. Nerovnost spatřuje stěžovatel zejména ve skutečnosti, kdy případné náklady na straně povinné by byly stanoveny obecným způsobem zejména podle §7 dotčené vyhlášky, tj. pokud jde o první dva úkony právní služby, byla by odměna na straně povinné v tomto případě v jedenáctinásobné výši oproti výši odměny na straně oprávněné. Pro uvedenou nerovnost nelze podle stěžovatele dohledat rozumný důvod. Stěžovatel rovněž odmítá, že by se na jeho straně jednalo o úkony jednoduché a typově shodné.
Soudem přiznaná částka neodpovídá ani zákonnému principu o náhradě všech účelně vynaložených nákladů, přičemž nelze myslet vážně, že by částka 484,- Kč odpovídala skutečně vynaloženým nákladům.
III.
Ústavní stížnost je podána osobou zjevně neoprávněnou.
Čtvrtý senát Ústavního soudu v předmětném případě podotýká, že prakticky totožnou ústavní stížností téhož stěžovatele se v minulosti již zabýval pod sp. zn. IV. ÚS 952/15, o níž bylo rozhodnuto dne 12. 5. 2015, přičemž na svých závěrech nemá čeho měnit a na své závěry přiměřeně odkazuje. Projednávaná ústavní stížnost nebyla podána Městem Sokolov, nýbrž jeho městským úřadem, který na rozdíl od města, jehož je orgánem, není právnickou osobou.
Z předloženého usnesení Okresního soudu v Sokolově č. j. 27 EXE 7318/2014 vyplývá, že podle stěžovatele mu měla být přiznána na nákladech exekuce částka 3.412,20 Kč včetně DPH. K uvedenému Ústavní soud konstatuje, že se jedná o částku bagatelní, která ve své podstatě není zpravidla schopna představovat porušení základních práv a svobod. Současně Ústavní soud opakuje svoji pochybnost o tom, zda byla předmětná kauza natolik složitá, aby se musel dát městský úřad zastupovat advokátem.
Z výše vyložených důvodů nebyl stěžovatel oprávněn k podání ústavní stížnosti a Ústavní soud proto rozhodl podle §43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu o jejím odmítnutí. Ze stejného důvodu odmítl podle §43 odst. 2 písm. b) téhož zákona i akcesorický návrh na zrušení §14b odst. 2 advokátního tarifu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. května 2015
Tomáš Lichovník v. r.
předseda senátu