ECLI:CZ:US:2008:4.US.2386.08.1
sp. zn. IV. ÚS 2386/08
Usnesení
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudkyní zpravodajkou JUDr. Vlastou Formánkovou ve věci návrhu Ing. L. K., bez právního zastoupení, směřující proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. května 2007, č.j. 2 Cad 118/2006-26, a usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. srpna 2008, č.j. 6 Ads 71/2008-83, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavní soud obdržel podání navrhovatelky, kterým se domáhala zrušení shora uvedených rozhodnutí a vrácení věci k dalšímu řízení.
Uvedené podání však nesplňovalo zákonem stanovené náležitosti ústavní stížnosti dané v ustanovení §27 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Navrhovatelka nebyla právně zastoupena (§30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).
Ústavní soud lustrací podání k Ústavnímu soudu zjistil, že stěžovatelka podala dalších 12 návrhů, přičemž ani v jednom případě nebyla právně zastoupena. Stěžovatelka byla v již projednaných věcech vyzývána k odstranění vad opakovaně, a byla jí prodlužována lhůta k odstranění vad (14x v již ukončených řízeních).
V dalších třech případech pak byla navrhovatelka nově upozorněna na vady podání v průběhu měsíce září 2008 (věc vedená pod sp. zn. III. ÚS 2056/08 ze dne 9. září; sp. zn. II. ÚS 2113/08 ze dne 12. září a věc sp. zn. II. ÚS 2208/08 z 15 září t.r.).
Podle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavnímu soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené.
Jak je z výše uvedeného patrné, byla navrhovatelka opakovaně obeznámena s podmínkou povinného právního zastoupení v řízení před Ústavním soudem. Je tedy v jejím vlastním zájmu, aby vady odstranila, resp. aby její další podání již tuto vadu neobsahovala.
Ať již je nedostatek povinného zastoupení advokátem pojímán jako nedostatek podmínky řízení nebo coby vady návrhu, je vždy na soudu, aby učinil opatření k odstranění tohoto nedostatku; vyvodit vůči navrhovateli nepříznivé procesní důsledky lze pak jedině tehdy, jestliže se uvedený nedostatek nepodaří odstranit.
Ústavní soud je však toho názoru, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném právním zastoupení dostávalo vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v předchozích identických případech. Jestliže lze vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté poučení bylo objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obrátit jinak, než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvávání na požadavku vždy nového a totožného poučování postupem neefektivním a formalistickým.
V souladu s tradičním hodnocením nedostatku právního zastoupení stěžovatelky advokátem proto Ústavní soud ústavní stížnost dle ustanovení §43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 6. října 2008
JUDr. Vlasta Formánková
soudkyně zpravodajka