ECLI:CZ:US:2017:4.US.2836.17.1
sp. zn. IV. ÚS 2836/17
Usnesení
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o návrhu Kateřiny Franzlové, zastoupené Mgr. Davidem Strupkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Jungmannova 31, proti rozsudku Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 23. června 2017, č. j. 1 C 67/2017-62, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Navrhovatelka navrhuje zrušení napadeného rozsudku, přestože sama považuje své podání k Ústavnímu soudu za předčasné, neboť současně podala i odvolání. S ohledem na judikaturu má však pochybnosti, zda její podání nebude s ohledem na §202 odst. 2 o. s. ř. odmítnuto, přestože v její věci byl zamítnut návrh na určení a nikoliv na plnění. Současně navrhla, aby Ústavní soud před odmítnutím pro předčasnost vyčkal rozhodnutí odvolacího soudu.
Ústavní soud v minulosti ve své judikatuře (např. v nálezu III. ÚS 62/95) opakovaně vyslovil, že ústavní soudnictví je vybudováno především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž protiústavnost nelze napravit jiným způsobem, tedy především procesními prostředky, které vyplývají z příslušných právních norem upravujících to které řízení. Podle §75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), to tedy znamená, že ústavní stížnost představuje zvláštní procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, který je vůči ostatním prostředkům, jež jednotlivci slouží k ochraně jeho práv a svobod, ve vztahu subsidiarity.
Ochrana ústavnosti není a ani z povahy věci nemůže být úkolem pouze Ústavního soudu, nýbrž je úkolem všech orgánů veřejné moci, v tom rámci zejména obecné justice (viz např. nález sp. zn. III. ÚS 117/2000). Řízení před Ústavním soudem tak nastupuje v případě selhání všech ostatních prostředků a až po jejich vyčerpání, nejsou-li dány (zvláštní) důvody přijetí ústavní stížnosti (§75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu). Učinila-li navrhovatelka podání z důvodu procesní opatrnosti a obává-li se odmítnutí návrhu pro předčasnost, odkazuje Ústavní soud na svoji relevantní judikaturu k jejím možnostem pro případ odmítnutí odvolání (viz sp. zn. IV. ÚS 254/04 odst. 14. či nejnověji sp. zn. IV. ÚS 3092/16, bod 15.).
Za dané situace navrhovatelka dosud nevyčerpala všechny přípustné prostředky k ochraně svých práv, a proto je návrh předčasný.
Podle ustanovení §43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítl jako nepřípustný.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. září 2017
Jaromír Jirsa v. r.
soudce zpravodaj