ECLI:CZ:US:1998:4.US.441.97
sp. zn. IV. ÚS 441/97
Usnesení
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti 1.) A.L., 2.) J.L., 3.) L.K., 4.) A.T., a 5.) L.P., všichni zastoupeni advokátkou JUDr. J.Š., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 4. 1997, č. j. 19 Co 279/96-154, ve spojení s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 29. 1. 1996, č. j. 17 C 78/92-116, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Ústavnímu soudu byla dne 24. 11. 1997 doručena ústavní stížnost, která směřuje proti výše uvedeným rozhodnutím ve věci o uložení povinnosti k uzavření dohody o vydání věci s tvrzením, že došlo k porušení čl. 1 Ústavy České republiky, čl. 1, čl. 3 odst. 1 a čl. 4 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 1 odst. 1 Dodatkového protokolu k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, ve spojení s čl. 10 Listiny. Stěžovatelé se proto domáhají zrušení obou napadených rozhodnutí.
Při posuzování ústavní stížnosti se Ústavní soud nejprve zaměřil na splnění formálních a obsahových náležitostí tak, jak je požaduje zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Nejprve zjišťoval, zda předmětná ústavní stížnost byla podána v zákonné šedesátidenní lhůtě (§72 odst. 2 zákona). Vzhledem k tomu, že z ústavní stížnosti nebylo dostatečně zřejmé, kdy napadené rozhodnutí nabylo právní moci, byla přípisem ze dne 2. 12. 1997 právní zástupkyně stěžovatelů vyzvána, aby bylo opatřeno doložkou o jeho právní moci. Zároveň byla požádána o předložení dokladu, ze kterého by bylo patrné, kdy návrh byl podán k poštovní přepravě, neboť údaje obsažené na podacím razítku jsou nečitelné. Dne 5. 12. 1997 advokátka zaslala Ústavnímu soudu rozhodnutí opatřené doložkou, ze které vyplývá, že nabylo právní moci dne 20. 6. 1997 a kopii podacího lístku. Z této kopie Ústavní soud zjistil, že zásilka byla podána k poštovní přepravě na poště P. již dne 9. 7. 1997. S ohledem na tuto skutečnost a dobu, kdy písemnost byla doručena Ústavnímu soudu (24. 11. 1997), požádal Ústavní soud Českou poštu, o přešetření údajů uvedených na podacím lístku. Ze sdělení pošty P. ze dne 15. 1. 1998 vyplývá, že dne 9. 7. 1997 podací číslo neprochází v jejích dokladech. S uvedeným zjištěním byla dopisem ze dne 23. 1. 1998 seznámena právní zástupkyně stěžovatelů a požádána o vysvětlení předmětné záležitosti. Dopisem ze dne 28. 1. 1998 advokátka zaslala originál podacího lístku a zároveň uvedla, že na poště celou záležitost prověřovala s tím, že jí pošta sdělila, že mohlo dojít k chybě na přepážce. Z tohoto důvodu byl příslušné poště zaslán originál podacího lístku a byla opětovně požádána o přešetření údajů v něm uvedených. Dopisem ze dne 16. 2. 1998 byl potvrzen výsledek šetření ze dne 15. 1. 1998, který byl doplněn zjištěním, že porovnáním otisku denního razítka s rozlišovací značkou 90 na předloženém podacím lístku a otisku denního razítka s rozlišovací značkou 90, které používá pošta P. vyplývá, že otisky nejsou shodné, neboť se v několika znacích liší.
Uvedené skutečnosti vedou soudce zpravodaje k závěru, že předložený podací lístek není prokazatelným a hodnověrným dokladem o době, kdy byla zásilka odevzdána poště k přepravě. Žádný další důkaz v tomto směru nebyl předložen a ani případná reklamace právní zástupkyně stěžovatelů jako odesílatelky o správném a včasném dodání nebyla uplatněna. Soudci zpravodaji proto nezbylo než konstatovat, že ústavní stížnost doručená dne 24. 11. 1997 byla poslána po uplynutí zákonné šedesátidenní lhůty, a proto ji podle ustanovení §43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb. odmítl, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. března 1998
JUDr. Pavel Varvařovský
soudce zpravodaj