ECLI:CZ:NSS:2005:5.ANS.1.2005
U S N E S E N Í
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava
Novotného a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci
žalobců: a) O. Ř., b) J. P., c) Mgr. J. P., d) K. R. P., všichni zastoupeni JUDr. Milanem
Jelínkem, advokátem AK Hartmann, Jelínek, Vališ, Vych a partneři, se sídlem Hradec
Králové, Dukelská 15, proti žalovanému: Ministerstvo financí, se sídlem Praha 1,
Letenská 15, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze
ze dne 29. října 2004, č. j. 8 Ca 282/2003 - 27,
takto:
I. Řízení o kasační stížnosti se z a s t a v u je .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalovaný jako stěžovatel domáhá zrušení
shora uvedeného rozsudku Městského soudu v Praze, kterým mu byla uložena povinnost
ve lhůtě šedesáti dnů od právní moci tohoto rozsudku vydat rozhodnutí o žádosti žalobců
ze dne 15. 5. 2003 o zahájení správního řízení ve věci náhrady za znárodněný majetek závodu
„J. P., továrna mýdel a svíček, H. K.“.
Městský soud dospěl k závěru, že žaloba proti nečinnosti správního orgánu dle §79
zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) byla podána důvodně,
neboť marně proběhla lhůta pro vydání rozhodnutí, když navíc žalovaný výslovně dal najevo,
že rozhodovat nebude. Rozhodnutí Městského soudu v Praze nabylo právní moci
dne 1. 12. 2004.
Rozsudek soudu napadl stěžovatel kasační stížností, jež byla Městským soudem
v Praze po provedení úkonů podle §108 s. ř. s. předložena dne 1. 2. 2005 Nejvyššímu
správnímu soudu.
Nejvyššímu správnímu soudu bylo dne 9. 2. 2005 doručeno podání Městského soudu
v Praze, jímž tento soud doslal podání stěžovatele, jež došlo Městskému soudu v Praze
dne 4. 2. 2005 a kterým stěžovatel dokládá fotokopii svého rozhodnutí o žádosti žalobců
ze dne 15. 5. 2003 na zahájení správního řízení ve věci náhrady za znárodněný
majetek závodu „J. P., výroba mýdel a svíček, H. K.“, k jehož vydání byl stěžovatel zavázán
napadeným rozsudkem Městského soudu v Praze shora označeným. Jedná se o zamítavé
rozhodnutí stěžovatele ze dne 31. ledna 2005, č. j. 444/14543/2005-SŘ1 s přiloženým
pověřením k rozhodnutí pro náměstka ministra financí.
Pro řízení o kasační stížnosti vedené u Nejvyššího správního soudu platí ustanovení
uvedená v hlavě III. dílu 1 s. ř. s. (§102 - §110). Ve smyslu §120 téhož zákona pak není-li
v ustanoveních dílů 1 a 2 stanoveno jinak, užijí se přiměřeně ustanovení části třetí hlavy I
(§32 - §64). Dle tam zahrnutého §46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. platí, že nestanoví-li tento zákon
jinak, soud usnesením odmítne návrh, mj. nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento
nedostatek je neodstranitelný. Ustanovení §64 s. ř. s. pak umožňuje pro řízení ve správním
soudnictví přiměřeně použít ustanovení prvé a třetí části občanského soudní řádu (§1 - §58
a §79 - §200aa o. s. ř.). Dle §103 o. s. ř. soud kdykoli za řízení přihlíží k tomu, zda jsou
splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení).
Soudní řád správní, ale ani občanský soudní řád nemají ustanovení, které by
vypočítávalo všechny podmínky řízení. Teorie procesního práva ve shodě se soudní praxí
tradičně řadí mezi podmínky řízení návrh na zahájení řízení, podmínky týkající se soudu,
podmínky na straně účastníků řízení a tzv. negativní procesní podmínky (srov. Občanský
soudní řád, Komentář. I. díl. 6. vydání, C. H. Beck, Praha 2003). Žalobní petit (čeho
se navrhovatel domáhá) je část žaloby, jíž je formulován nárok žalobce, a představuje předmět
žaloby (Civilní právo procesní, Winterová a kol. Linde, Praha 1999). Za situace, kdy tento
předmět žaloby (návrhu, zde kasační stížnosti) již neexistuje, odpadl vydáním aktu
stěžovatele, lze konstatovat, že stěžovatel založil takový nedostatek podmínky řízení,
který nelze odstranit. Nejsou tedy v okamžiku rozhodování věci Nejvyšším správním soudem
dány podmínky k tomu, aby tento soud o kasační stížnosti dále jednal a věcně rozhodl.
Proto Nejvyšší správní soud podle ustanovení §46 odst. 1 písm. a) za použití §120 s. ř. s.
kasační stížnost podanou stěžovatelem odmítl.
Nejvyšší správní soud nerozhodoval o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační
stížnosti dle §107 s. ř. s., neboť věc vyřídil v souladu s ustanovením §56 s. ř. s. ve spojení
s §120 s. ř. s. přednostně.
Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením §60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého
nemá při zastavení řízení žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné (§53 odst. 3,
ve spojení s §120 s. ř. s.).
V Brně dne 16. srpna 2005
JUDr. Václav Novotný
předseda senátu